Průzkum realizovaný agenturou Reuters konstatuje, že globální ekonomický růst zůstane letos pružný, v roce 2025 pouze mírně zrychlí. A to navzdory poměrně agresivním sázkám na snížení úrokových sazeb na finančních trzích.
Relativní progres se tento rok očekává ve Spojených státech a Indii, zpomalení v eurozóně a také v Číně. Ekonomové jsou v širším měřítku optimističtí, k oživení inflace v blízké době nedojde, většina centrálních bank dostala cenové tlaky na úroveň blízkou těm, kde je chtějí mít.
Nadějné výhledy
Z průzkumu vyplynulo, že ekonomové předpovídají v roce 2024 globální růst v průměru na úrovni 2,6 %. Nejedná se tedy o období boomu, ale ani o recesi. Letošní výhled je jen o něco slabší než očekávané 3% tempo pro rok 2023, a to navzdory rychlé sérii zvyšování sazeb centrálními bankami. Loni touto dobou byli titíž ekonomové příliš pesimističtí a očekávali růst pouze 2,1 %.
„Pokud se podíváte na ekonomický výhled pro rok 2024, je snadné říci, proč by mohl být špatný. Ale údaje tomu zatím nenasvědčují. Již nyní se v nich objevuje spousta náznaků, proč by mohl být lepší, než se očekávalo.“ uvedl James Pomeroy, globální ekonom HSBC.
Může jít o zklamání pro ty, kteří na finančních trzích touží po agresivním snižování sazeb. Obchodníci začali počítat s prvním snížením úrokových sazeb Federálního rezervního systému (Fed) v březnu poté, co předseda Jerome Powell na prosincovém zasedání překvapil trhy a analytiky prohlášením, že diskuse o snížení sazeb je už „na dohled“.
Lepkavá inflace
Ekonomové v průzkumech agentury Reuters však od září 2023 konzistentně předpovídají, že první snížení sazeb Fedu přijde přibližně v polovině letošního roku. Trhy se již tímto směrem opět rozhoupaly, přičemž futures na fed funds ve čtvrtek naznačují zhruba 47% pravděpodobnost březnového snížení sazeb Fedu, což je prudký pokles oproti zhruba 90 % před měsícem.
Snížení úrokových sazeb tedy sice přijde, ale pokud se prognózy ekonomů nemýlí, nebude tak znatelné. „Myslím, že chyba, které se trhy obecně dopouštějí při stanovování cen, spočívá v párování prognóz sazeb, které by mohly převládnout, pokud budeme svědky prudkého zpomalení ekonomiky,“ prohlásil Nathan Sheets, hlavní ekonom Citi, který očekává mírné zpomalení v letošním roce. „Nemyslím si, že se ještě naplno projevila síla zpřísnění měnové politiky.“
Trajektorie snižování sazeb do značné míry závisí na tom, jak rychle centrální banky sníží inflaci. Výrazná většina ekonomů (213 z 277) zapojených do průzkumu uvedla, že riziko výrazného oživení inflace v nadcházejících šesti měsících je nízké (194) nebo velmi nízké (19). Zbývajících 64 jej vidí jako vysoké nebo velmi vysoké.
Zatímco inflace v minulém roce prudce klesla z více než 10 % v některých zemích na nízké jednociferné hodnoty, poslední etapa nemusí být hladká už jen proto, že existuje mnohem větší prostor pro drobná proinflační zklamání. „Snížila se sice poměrně dramaticky, ale ve většině hlavních ekonomik je stále nad cílem… a realita je taková, že základní inflace je stále lepkavá,“ tvrdí Douglas Porter, hlavní ekonom BMO Capital Markets.
Autor: Petr Pláteník
