V nedávné panelové diskusi FocusOn poznamenal bývalý premiér ČR Mirek Topolánek, že buďto budeme rychle klesat s Ruskem, nebo pomalu stoupat s Německem. Náš největší ekonomický partner je však zaseknutý mezi stagnací a recesí a stav jeho hospodářství ohrožuje nás, Maďarsko i Slovensko, uvádí agentura Reuters.
Úzké obchodní vztahy s Německem byly pro region střední a východní Evropy po dlouhé roky přínosem. Jak se ale říká, když Německo kýchne, zbytek Evropy dostane chřipku. A Německu hrozí kýchnutí ve formě dalšího roku v recesi.
Zpozornět by tak měly především země, které jsou na exportu do Německa závislé – bavíme se v první řadě o České republice a Maďarsku. Jejich vývoz do „nemocného muže Evropy“, jak Německo začala některá média v posledních měsících označovat, tvoří čtvrtinu národního exportu (podle dat Českého statistického úřadu představoval v roce 2022 český export do Německa 30 procent z celkového objemu). V případě Slovenska to dělá pětinu.
Alternativa německého trhu
Některé místní společnosti se silnými vazbami na Německo se tak snaží proniknout na další zahraniční trhy s vidinou zmírnění dopadů stagnace jejich velkého západního souseda. Do toho však vstupuje válka na Ukrajině, konflikt na Blízkém východě a rostoucí míra protekcionalismu, což tyto snahy o zmírnění závislosti na Německu značně komplikuje.
„Narušení ekonomiky nejvýznamnějšího obchodního partnera a přetrvávající oslabení v automobilovém sektoru přestavuje pro region střední a východní Evropy další riziko hospodářského útlumu,“ prohlásila ředitelka ekonomického výzkumu ve společnosti Moody‘s Analytics.
Stále zde totiž vypořádávají s následky pandemie nemoci covid-19 a vzpamatovávají se s ním spojených inflačních skoků. Například v Maďarsku dosáhla inflace 25 %, což přimělo centrální banku zvýšit náklady na půjčky na nejvyšší úroveň za poslední dvě desetiletí. Česko se zato potýká s nejtrvalejším poklesem reálných mezd, který momentálně trvá už 8 po sobě jdoucích čtvrtletí.
Malý pokles německé poptávky = výrazný dopad na český export
Hospodářská situace Německa se odvíjí také od jeho automobilového sektoru, který momentálně řeší slabý prodej na evropských a amerických trzích, vysoké ceny energií a globální posun k e-mobilitě. A to jde ruku v ruce s omezením německé poptávky. „Poptávka se vypařila,“ říká Tamas Tornai, výkonný ředitel holdingové společnosti, která ovládá společnost DGA. Komentuje tak situaci, kdy DGA plánovala 50procentní rozšíření své kapacity, aby pokryla očekávaný růst poptávky od roku 2023 do roku 2025.
„Dochází k velmi silnému poklesu poptávky v automobilovém sektoru, způsobeném inflací, úrokovými sazbami a ekonomickou nejistotou, která téměř vymazala soukromé kupce z trhu,“ tvrdí Tamas Mogyorosi, business development manager ve společnosti Alap Group.
K názoru se přidává i místopředseda Asociace exportérů ČR Otto Daněk, který uvádí, že relativně nízký pokles poptávky z tohoto teritoria má výrazný dopad na celý exportní segment. „Hledáme nové trhy, spíše v Evropě… ale takový výpadek nelze nahradit za půl roku,“ popisuje situaci Daněk.
Maďarská společnost Agrikon KAM, vyrábějící komponenty pro zemědělské stroje, která má převážně německé klienty, očekává v roce 2024 pokles tržeb až o 10 %, což by podle jejích slov mohlo vést až k propouštění zaměstnanců.
Je Německo novým „nemocným mužem Evropy“?
I přesto, že se analytici shodují, že je hospodářská situace v Německu jedním z hlavních rizik pro střední a východní Evropu, realita nemusí být takto dramatická. Aktuální vývoj německého průmyslu, jak na svých stránkách uvádí ČNB, je totiž směsicí dopadů strukturálních změn, šoků v dodavatelských řetězcích a cyklického oslabení, které odráží zhoršení globální poptávky a přísnější měnovou politiku v eurozóně.
S investicemi do potřebných sektorů a dlouhou tradicí, kvalitním vzdělávacím systémem a opatřeními týkajícími se demografických změn (např. reforma migrace), které jsou silnými stránkami německé ekonomiky, není tak podle ČNB moudré odepsat Německo jako „nemocného muže Evropy“. „Zvláště když jeho léčba už začala,“ dočteme se na webu instituce.
Autor: Lenka Hrušková
