Plat 350 tisíc, a přesto tu práci nikdo nechce

Firmy v Česku mají dlouhodobě problém obsazovat vrcholové manažerské posty. Najít vhodného kandidáta trvá měsíce. Překážkou je nízká kvalifikace i neochota nést zodpovědnost za chod firmy. Ti nejlepší si měsíčně vydělají přes 350 tisíc korun.  

Česko se potýká s nedostatkem schopných šéfů delší dobu. Například už před deseti lety nabídka pozic pro vrcholové manažery dvojnásobně převyšovala poptávku. Headhunteři manažery hledají nejčastěji na LinkedIn a v konkurenčních firmách.

„V České republice je velký nedostatek schopných vrcholových manažerů způsoben především rychlým růstem některých odvětví, demografickými změnami, jako je stárnutí pracovní síly, nebo specifickými požadavky na dovednosti a zkušenosti, které jsou nutné pro vrcholové manažery. Zároveň se na nízkém počtu podílí také odliv talentů do zahraničí, kde manažeři hledají atraktivnější pracovní nabídky. Pracovní trh trpí jejich akutním nedostatkem, což vede k situaci, kdy často jedinou možností, jak sehnat schopného šéfa, je jeho přetažení od konkurenční firmy,“ uvedla Gabriela Hansliková, obchodní ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Covid narušil dřívější pořádky. Řada manažerů přešla na nižší pozice za míň peněz

Velký úbytek zkušených šéfů nastal v Česku během covidu. „Lidí, kteří chtěli v covidové době a následné ekonomické krizi nést zodpovědnost za chod celé firmy, propouštění zaměstnanců a pokles zisků, razantně ubylo a řada vrcholových manažerů i za cenu výrazně nižších platů přešla na nižší pozice s menší mírou zodpovědnosti. I když se někteří šéfové do vrcholového managementu vrátili, spousta z nich zůstala na pozicích, které s sebou nenesou takovou zodpovědnost, stres a časovou náročnost,“ vysvětlil Petr Hykel, majitel a ředitel headhunterské společnosti Theones.

Tradičně se velký nedostatek vrcholových manažerů objevuje v odvětvích, jako jsou IT, technologie, finance, zdravotnictví a výroba, kde je potřeba vysoké úrovně specializace a rychlých inovací. 

„Jedná se o kvalifikované pracovní pozice, manažeři musí být vybaveni relevantním odborným vzděláním a zkušenostmi, ale také řadou klíčových schopností včetně rozhodovacích, plánovacích, koordinačních, kontrolních. Zároveň musí mít i soft dovednosti, jako je vedení lidí, týmovost, komunikativnost, objektivnost. Kromě toho je i nezbytná znalost cizích jazyků a manažerské vzdělávání. Je velmi složité získat kvalifikovaného manažera a zároveň odborníka v oboru, právě nedostatečná kvalifikace je totiž jedním z problémů, na které firmy během obsazování vyšších postů narážejí. Obsadit takovou pozici trvá v průměru čtyři měsíce,“ sdělil Hykel.

Nejnižší mzda je 60 tisíc, průměrná 130 tisíc a nejvyšší i přes 350 tisíc korun

Platy vrcholových manažerů ročně rostou v průměru zhruba o deset procent. Podle průzkumu Executive Salary Survey 2023 se průměrná manažerská mzda pohybuje kolem 130 tisíc korun měsíčně, nejvyšší manažeři berou i přes 350 tisíc. 

„Nejlépe placenými sektory jsou zdravotnictví a life science, finanční služby, IT a telekomunikace, kde manažeři vydělávají výrazně nad průměrem. Naopak sektory jako doprava a cestovní ruch, velkoobchod a distribuce a elektrotechnický průmysl se nacházejí na nižší hranici odměňovacího spektra. Nejnižší manažerské pozice si měsíčně vydělají kolem 60 tisíc korun,“ řekl Hykel.

Stále málo manažerek…

Vrcholové posty jsou stále převážně mužskou doménou. Přestože se situace postupně zlepšuje díky rostoucímu důrazu na diverzitu, ženy působí na vedoucích pozicích spíše sporadicky. 

„Globálně lze říci, že podíl žen ve vrcholových manažerských pozicích se pohybuje kolem 20 %. V Česku není tato situace nijak ojedinělá, ženy na vyšších pozicích jsou méně zastoupeny i v rámci Evropy. Například studie mezinárodní poradenské společnosti McKinsey, vycházející ze statistik sedmi evropských zemí včetně Česka, uvádí, že na ženy připadá 37 % manažerských pozic, v nejvyšším vedení mají 19% zastoupení a zastávají osm procent postů generálního ředitele. Zastoupení žen je závislé i na odvětví, například v technologiích je procento zastoupení žen nižší než v odvětvích, jako je vzdělávání. I přes pozitivní snahy o zvýšení zastoupení žen na vrcholových pozicích je tu stále řada bariér, jako je nerovnováha mezi pracovním a osobním životem a nedostatek podpory žen v kariérním růstu,“ uvedla Olga Hyklová z Advantage Consulting.