Od našeho vstupu do Evropské unie v roce 2004 došlo k výraznému nárůstu bohatství průměrného občana České republiky. Podle aktuální ekonomické analýzy, kterou si nechala vypracovat Česká spořitelna, vzrostl reálný HDP na obyvatele o více než 40 %. Stejně tak se zvýšila průměrná spotřeba domácností, a to o 22 %. Svědčí to o zlepšené ekonomické situaci občanů, se kterými mezitím nepěkně zamávala pandemie i vysoká inflace.
Analýza poukazuje na to, že pokud by se Česko nestalo součástí EU, ekonomické ukazatele by byly podstatně horší. Ocenění členství je patrné nejen na makroekonomické úrovni, ale i v každodenním životě občanů. Členství v EU přineslo České republice významné ekonomické benefity, projevující se například ve zvýšení životní úrovně, která se nyní blíží standardům západní Evropy.
„Řecko se propadlo na samotné dno. I ostatní země stagnovaly, příkladem je třeba Itálie,“ říká Petr Zahradník, analytik České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády.
Rozdíly v regionech
Regionální odlišnosti však stále existují. Zatímco Jihomoravský kraj vykazuje největší růst životní úrovně, Karlovarský kraj a Ústecký kraj stále zaostávají. Česká republika se ale i tak řadí ke státům s nejnižší úrovní nezaměstnanosti – vykazuje nejmenší míru v celé EU. Úroveň nezaměstnanosti se z 6 % snížila na 3 %.
„Některé regiony vůči průměru EU za těch 20 let neudělaly žádný pokrok. Zejména Karlovarský kraj a Ústecký kraj nevysílají pozitivní signály. Nejbohatší region je stále Praha,“ říká Petr Zahradník.
Dovozem a vývozem zboží se Česko chlubí
„Vývoz a dovoz zboží? Tak tady jsme evropským šampionem. Není země, kde by ta míra závislosti byla větší. Dáváme tomu vysokou přidanou hodnotu,“ říká Zahradník. Například polský trh má 2krát nižší závislost než Česko.
Česko rovněž těží z rozpočtu EU, který mu ročně přináší čistý příjem v řádu desítek miliard korun. Tyto prostředky jsou využívány hlavně pro kohezní a zemědělskou politiku a centrálně řízené programy, jako je například program pro vědu a inovace Horizon.
„Od roku 2004 jsme celkem z evropských peněz získali přes jeden bilion korun. Dvě třetiny těchto prostředků byly využity pro účely kohezní politiky, tedy na rozvoj jednotlivých regionů,“ popisuje Petr Zahradník.
Žádné kolony na hranicích
Schengenský prostor umožňuje občanům EU volně cestovat bez hraničních kontrol a to má pozitivní dopady na mobilitu pracovní síly a cestovní ruch. Roamingová nařízení EU, zavedená v roce 2017, výrazně snižují náklady na mobilní komunikaci v zahraničí, což je dalším příkladem výhod spojených s členstvím v Unii. Pravidelně do ciziny dojíždí za prací přes 56 tisíc Čechů. Nejvíc do Německa, Rakouska, Nizozemska a na Slovensko.
Díky nařízení EU o roamingu využívají občané členských zemí od roku 2017 bezplatné roamingové služby pro volání, SMS zprávy a mohou používat datové služby v zahraničí na území Unie bez dodatečných poplatků.
Žádné zbytečné poplatky
„Díky této regulaci se například rapidně zvýšil objem přenesených mobilních dat během letních měsíců, kdy Evropané tráví čas na dovolených v zahraničí. Ve srovnání s létem 2016 vzrostl v létě 2023 objem přenesených mobilních dat 44krát,“ dodává David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Další výhodou jsou studijní programy jako Erasmus, které podporují mezinárodní vzdělávací výměny a přispívají k lepší uplatnitelnosti mladých lidí na trhu práce.
Výzvy do budoucna nejsou jen o CO2
„V České republice umírá na znečištění vzduchu poměrně velký počet občanů,“ říká Zahradník. Podle údajů Hnutí DUHA z roku 2018 jde každoročně o přibližně 11 000 lidí. Největší podíl na úmrtích má mikroskopický prach, který způsobuje třebachronická a akutní onemocnění dýchacího ústrojí, srdce a cév. Nejhorší bývá situace na Ostravsku, Frýdecko-Místecku, Karvinsku, a Třinecku.
Hlavním řešením zůstává přijetí všech opatření Green Dealu. „Pryč s odmítavými přístupy k Green Dealu. Musíme dosáhnout na realizovatelné parametry,“ říká Zahradník. Velkou výzvou pro unijní státy bude v následujících letech zelená a digitální transformace.
Autor: Eva Kaisrová
