Klimatická expertka: Musíme co nejdřív přestat používat fosilní paliva

S Francescou Guglielmo, vědeckou pracovnicí z Copernicus Climate Change Service (C3S) v Evropském centru pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), jsme v rozhovoru rozebírali především globální oteplování. Dozvíte se, co je jeho hlavní příčinou, jaké teploty očekávat toto léto, ale také co je potřeba udělat, aby se naše planeta stále více nezahřívala.

Co je hlavní příčinou dramatických klimatických změn, ke kterým dochází v posledních letech?

Podle dlouhodobého trendu růstu průměrných globálních teplot bylo posledních devět let nejteplejšími v historii měření. Rok 2023 se vyznačoval výrazně vyššími teplotami ve srovnání s takzvaným klimatickým normálem, což je průměr za referenční období 1991–2020, a dokonce překonal teploty z dosud nejteplejšího roku 2016. Také globální průměrné teploty mořské hladiny dosáhly rekordních hodnot. Jsme svědky řady extrémních jevů, které byly v rozsáhlých studiích přičítány změně klimatu. Očekává se, že budou tyto jevy častější, intenzivnější a budou trvat déle, jak uvádí Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC AR6).

Pokud pod změnou klimatu rozumíme oteplování, které způsobily v důsledku lidské činnosti rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jde o hlavní faktor zvyšující průměrné globální teploty, které pozorujeme. K účinkům tohoto antropogenního oteplování přispívají také jevy spojené s přirozenou roční proměnlivostí klimatu. Zatímco v posledních třech letech jsme zaznamenali chladicí jev La Niña v tropickém Pacifiku, v letech 2023–2024 jsme byli svědky El Niña, který obvykle přináší zvýšení průměrných globálních teplot. V roce 2023 jsme navíc registrovali extrémní teploty hladiny moří ve všech oceánech, což mělo dopad i na globální teploty vzduchu. Tyto vyšší teploty oceánů zintenzivněly výměnu energie a vlhkosti mezi oceány a atmosférou a mohly vést k dalším klimatickým extrémům.

To vše, včetně relativního podílu jednotlivých příčin na pozorovaných extrémech a změnách, je předmětem současného výzkumu. Další důležité faktory, které přispěly k extrémům v roce 2023 jsou dostupné ve zprávě GCH 2023 a v tomto článku v časopise Nature.

V roce 2023 jsme zaznamenali rekordní počet extrémně teplých dnů. V celé Evropě je patrný rostoucí trend počtu dnů s minimálním tepelným stresem. Na jaké léto bychom se měli připravit letos?

Pro Evropu obecně platí jasný trend oteplování, který je rychlejší než na všech ostatních kontinentech a dvakrát vyšší než celosvětové údaje. V létě je to výraznější ve střední a jihovýchodní Evropě a v celé oblasti Středomoří. Přitom je zde vždy vliv povětrnostních podmínek / lokálních faktorů a s tím související proměnlivosti s omezenou předvídatelností, které se mohou lokálně na signál oteplování nabalovat.

Je pravda, že změna klimatu probíhá mnohem rychleji, než vědci očekávali?

I to je v současné době předmětem výzkumu. Pokud jde o oteplování klimatu, na základě pětiletých průměrných teplot ze šesti široce používaných globálních souborů dat o teplotě vzduchu při povrchu Země došlo od roku 2015 k prudkému nárůstu tempa globálního průměrného oteplování, přičemž devět let od roku 2015 do roku 2023 je nejteplejších devět let v historii měření (a to i přesto, že pořadí některých jednotlivých let se může mezi soubory dat mírně lišit). Objevující se důkazy dále naznačují zrychlení energetické nerovnováhy zemského systému

Pokud se vrátíme zpět, během zdánlivé „přestávky“ (1998–2012) byl nesoulad mezi klimatickými modely a pozorováními způsoben řadou různých faktorů.

Klimatické modely již dlouho ukazují rychlejší tempo oteplování v současných a budoucích desetiletích, než bylo dosud pozorováno, i když mezi odhady modelů panují určité neshody. 

Dokud se celosvětové emise CO₂ a dalších skleníkových plynů a aerosolů nebudou snižovat, bude se svět pravděpodobně oteplovat rychleji, než tomu bylo v minulosti. Rok 2023, ačkoli celkový obraz byl vcelku dobře vykreslen simulacemi modelů posledních dvou desetiletí, ukazuje, že se o našem klimatu musíme dozvědět ještě mnohem více než dříve, vzhledem k mnoha vzácným/neočekávaným událostem, kterých jsme byli svědky (např. úbytek mořského ledu v Antarktidě, zářijový skok průměrné globální teploty, vysoké teploty, včetně vln mořských veder, v Atlantiku).

V současné době jsme přibližně o 1,5 °C nad dlouhodobým průměrem. Lze již nyní předpovědět, o kolik se teplota zvýší v příštích 20 letech? Nebo je tu stále příliš mnoho faktorů, které takovému odhadu brání?

V posledních několika měsících skutečně pozorujeme průměrnou globální teplotu nad 1,5 °C v porovnání s předindustriálními hodnotami v období 12 po sobě jdoucích měsíců. Ale je důležité zdůraznit, že to neznamená překročení limitu stanoveného Pařížskou dohodou, protože k tomu je třeba počítat s delším časovým průměrem nad 1,5 °C, a to nejméně deset let.

Pokud jde o antropogenní oteplování klimatu, trend pro nejbližší budoucnost je jednoznačně oteplující a stabilizace lze dosáhnout pouze dosažením nulových čistých emisí skleníkových plynů.

Jaké nejznepokojivější důsledky změny klimatu můžeme v Evropě pozorovat právě teď?

Pozorujeme teplotní a srážkové extrémy, včetně vln veder (na moři i na souši), sucha, ale také ničivých povodní. A přestože z IPCC víme, že v oteplujícím se klimatu se předpokládá nárůst četnosti, trvání a intenzity teplotních (včetně mořských vln veder) a srážkových extrémů, viděli jsme specializované studie, které mnohé pozorované extrémní jevy přičítají zčásti změně klimatu.

V létě loňského roku jsme například byli svědky toho, že evropský Atlantik a Středomoří zažily několik vln veder.

Jakým směrem tyto změny pravděpodobně povedou? Budou suchá a horká místa ještě sušší? A ta vlhká ještě vlhčí? Jak bude Evropa v blízké budoucnosti vypadat?

To se nedá tak jednoduše předvídat, zejména na základě jednotlivých událostí, ale obecný trend oteplování je jasný. Někdy se účinky různých procesů probíhajících v různých časových měřítkách mohou v závislosti na podmínkách lokálně kompenzovat, nebo se spíše překrývat a jejich účinky zesilovat. Byli jsme například svědky epizodických srážkových událostí v oblastech vystavených trvalému suchu, kde suché půdní podmínky napomohly vzniku ničivých povodní.

Existuje nějaká reálná šance zvrátit nejhorší možné následky? Jak můžeme každý z nás přispět k tomu, abychom zabránili dalšímu globálnímu oteplování a změně klimatu?

Ano, musíme co nejdříve postupně přestat používat fosilní paliva. Každý zlomek stupně je důležitý.