Odměřená reakce Číny na rozhodnutí Spojených států zvýšit cla na čínské zboží naznačuje, že vztahy mezi dvěma největšími ekonomikami světa spíšepadnou na bod mrazu, než že by došlo k nové obchodní válce. Zprávu přinesl web agentury Reuters.
Čína opatření Bidenovy administrativy odsoudila a přislíbila „rozhodná opatření“ na ochranu svých zájmů. Reakce Pekingu však podle analytiků také naznačuje novou dynamiku – a důvěru – oproti roku 2018, kdy Trumpova cla na čínské zboží v hodnotě 300 miliard dolarů vyvolala eskalaci obchodní války.
Největší rozdíly mezi tehdejší dobou a současností představuje, že Bidenův Bílý dům předem upozornil čínské představitele na možná opatření. Cla se navíc zaměřují na odvětví, včetně elektrických vozidel a baterií, kde je hospodářský dopad omezený a dominance čínských společností se zdá být neohrozitelná.
Čínská státní média v reakci na cla obvinila Spojené státy, že podkopávají své vlastní zásady volného obchodu a přijímají opatření, která ohrožují klimatické cíle a zvýší náklady amerických spotřebitelů.
Jiná doba
Oproti rétorice z roku 2018 vidíme zřetelný posun. Před šesti lety čínský vyjednavač prohlásil, že Washington dává Číně „nůž na krk“. Státní média navíc navrhovala extrémní protiopatření, jako je bojkot dovozu amerických potravin nebo výprodej amerických dluhopisů.
„Čína může zaujmout morální pozici,“ prohlásil Wang Huiyao, zakladatel a prezident pekingského think-tanku Centrum pro Čínu a globalizaci. „Nezahrává si s těmi, kdo porušují mezinárodní standardy a normy.“
Čínské ministerstvo obchodu v nejostřejší reakci uvedlo, že Bílý dům porušil ducha dohody o stabilizaci bilaterálních vztahů, kterou čínský prezident Si Ťin-pching a americký prezident Joe Biden uzavřeli koncem loňského roku v San Francisku.
Biden prohlásil, že chce v této éře soupeření s Čínou zvítězit, ne ale za cenu rozpoutání obchodní války. Američtí představitelé se proto snažili zapojit Peking do omezených oblastí spolupráce, včetně změny klimatu.
Co tě nezabije, to tě posílí
Od obchodního střetu v roce 2018 se však mnohé změnilo. V tomto roce čínské automobilky vyrobily necelých 800 000 elektromobilů. Do roku 2023 se výroba elektromobilů zvýšila osmkrát, Čína předstihla Japonsko jako největší světový vývozce automobilů a čínské automobilky rozjíždějí plány expanze z jihovýchodní Asie do Evropy.
Společnost Huawei, která byla v roce 2019 ochromena americkými sankcemi, se vrátila zpět. Stojí nyní v čele poptávky po čipech vyráběných v Číně a je výzvou pro Apple v čínském byznysu s chytrými telefony a Teslu v segmentu elektromobilů.
„Co tě nezabije, to tě posílí,“ uvedla agentura Xinhua v komentáři k americkým clům. „Zdá se, že slavný citát platí i pro čínské technologické společnosti.“
Peking věděl, že toto kolo cel přijde. Při nedávných návštěvách Číny americká ministryně financí Janet Yellenová a další představitelé naznačovali, že čínská průmyslová kapacita, která vyrábí více elektrických vozidel, solárních panelů a baterií, než je její ekonomika schopna absorbovat, představuje riziko pro americká pracovní místa a podnikání.
Čínští představitelé a státní média tento argument ale odmítli s tím, že výrobci elektromobilů v zemi dominují díky inovacím a výhodám v dodavatelském řetězci, nikoliv díky dotacím.
Autor: Petr Pláteník
