Rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona rozpustit národní parlament poté, co ve volbách do toho evropského prohrál s krajní pravicí, v pondělí rozbouřilo trhy a euro. Informuje o tom web CNN.
Velký zisk krajní pravice ve francouzských volbách by mohl Macrona donutit vládnout s nepřátelsky naladěným parlamentem. To by jeho centristické vládě ztížilo prosazování politického programu a vyvolalo pochybnosti o její schopnosti postavit státní finance na udržitelnějším základě.
Francouzský index CAC 40, který reprezentuje 40 největších společností kótovaných v Paříži, klesl v pondělí ráno o 1,8 %. Mezi největší poražené přitom patřily banky. Evropský referenční index Stoxx 600 se ve stejnou dobu obchodoval o 0,6 % níže. Akcie Société Générale se do brzkého pondělního odpoledne v Paříži propadly o 7,4 %, zatímco akcie BNP Paribas a Credit Agricole klesly o 4,7 %, resp. 4,1 %.
Euro vůči americkému dolaru ve stejné době kleslo o 0,5 % a dostalo se tak na nejnižší úroveň za poslední měsíc. Vůči britské libře se hodnota měny, kterou sdílí 20 evropských zemí, snížila o 0,4 % a obchodovala se na nejslabší úrovni za téměř dva roky.
Nejistota otřásá trhy
Macron rozpustil francouzský parlament poté, co byla v nedělních eurovolbách strana Obnova poražena krajně pravicovým opozičním Národním sjednocením. Podle francouzského systému se v parlamentních volbách volí 577 členů Národního shromáždění – dolní komory parlamentu. Samostatné volby se konají pro volbu prezidenta, ty jsou naplánovány až na rok 2027. To zakládá možnost výrazných změn ve složení Národního shromáždění, což by mohlo Macronovi ztížit vládnutí.
„Vstupuje do tohohodně pohyblivých částí a není jasné, jak může nová vláda vypadat,“ komentuje dění ve Fracii Mike O’Sullivan, hlavní ekonom investiční společnosti Moonfare. „I pokud krajní pravici nějak výrazně neuspěje, Macron bude i tak nucen sestavovat pestrou koalici stran středu a není jasné, jaké klíčové politickébody by tyto strany ve vládě sjednotily.“
Tato nejistota otřásá trhy. Macron a jeho vláda byli podle O’Sullivana pro část francouzské ekonomiky dobří. „Například nezaměstnanost je na historickém minimu, části ekonomiky – zejména části investic do technologií – se daří… Mnohé z toho se stává velmi nejistým,“ dodává k tomu.
Rozpočtový deficit
Zvláštní obavy podle analytiků vzbuzuje to, jak by možný velmi odlišný parlament ovlivnil schopnost Francie snížit své obrovské vládní dluhové břemeno, které na konci loňského roku činilo 110,6 % hrubého domácího produktu. Rozpočtový deficit – rozdíl mezi výdaji vlády a jejími příjmy z daní – dosáhl v loňském roce 5,5 % HDP země.
V květnu snížila ratingová agentura S&P dlouhodobé úvěrové hodnocení Francie s odkazem na „zhoršení (rozpočtové) pozice“, ačkoli se stále domnívá, že země má dostatečnou schopnost splácet své dluhy. Agentura uvedla, že v roce 2027 očekává snížení rozpočtového deficitu na 3,5 % HDP, což je výrazně nad hodnotou 2,9 %, plánovanou vládou v tomto roce.
Andrew Kenningham, hlavní ekonom pro Evropu v poradenské společnosti Capital Economics, v pondělí napsal: „Bezprostřední obavou pro ekonomiku je, že nový parlament by mohl vládě ještě více ztížit snižování fiskálního deficitu.“
Vyšší riziko pro investory
Obchodníci s dluhopisy zpozorněli. Výnos, neboli úroková sazba, referenčních francouzských státních dluhopisů v pondělí vzrostl a dosáhl nejvyšší úrovně od konce listopadu. Vyšší výnosy naznačují, že investoři chtějí vzhledem k politické nejistotě větší prémii za nákup francouzských dluhopisů.
Rozdíl mezi výnosy desetiletých německých a francouzských státních dluhopisů se rovněž zvýšil. Obecně větší rozdíl neboli „spread“ mezi výnosy dluhopisů evropských zemí a jejich ultrabezpečných německých ekvivalentů signalizuje vyšší riziko pro investory při držení prvně jmenovaných dluhopisů.
„Pravicová většina ve francouzském parlamentu by brzdila jakékoli reformní plány. Deficitní situace ve Francii je již tak slabá a to by dále zvýšilo obavy trhu,“ napsal ve své poznámce Mohit Kumar, hlavní ekonom pro Evropu investiční banky Jefferies.
Autor: Petr Pláteník