O zhruba 400 korun více najdou na svých výplatních páskách lidé v Polsku než pracovníci v Česku. Zatímco průměrná mzda v Česku činí 1 779 eur (43 967 Kč), v Polsku si lidé přijdou na 1 795 eur (44 354 Kč), v rámci zemí Visegrádské čtyřky je to nejvíc, vyplývá ze studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Forvis Mazars.
Nadále platí, že absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných států 25 evropských a středoasijských zemích aktuálně nabízí lidem Rakousko, kde mzda vzrostla na 4 753 eur (117 447 Kč). Rakousko tak dále zvýšilo svůj náskok na Německo, kde průměrná mzda stagnuje a činí 4 105 eur (101 435 Kč).
Nejnižší průměrnou mzdu 400 eur (9 884 Kč) pak pobírají zaměstnanci v Kosovu a Uzbekistánu. V průměru 464 eur (11 465 Kč) dostávají zaměstnanci v Kyrgyzstánu a 525 eur na Ukrajině (12 973 Kč). Vyplývá to z každoroční
V ČR narostla průměrná mzda o 6 procent, to je nejméně ze zemí Visegrádu
Zatímco loni ukázala studie u průměrné mzdy většiny států růst v řádu jednotek procent, aktuální porovnání upozorňuje u mnoha zemí na dvojciferný růst. Ten v rámci zemí Visegrádské čtyřky činil mezi 6 procenty v případě České republiky až 25 procenty v případě Polska.
Na Slovensku rostla průměrná mzda o 7 procent, v Maďarsku o 11 procent. V Polsku vychází průměrná mzda na 1 795 eur, v Maďarsku 1 597 eur a na Slovensku činí 1 383 eur. Česká republika tedy v absolutní výši 1 779 eur v rámci V4 zaujímá aktuálně druhou pozici, ale zároveň zaznamenala nejnižší meziroční růst. Průměrná mzda rostla více například i na Ukrajině, a to o 12 %. Stagnaci pak zaznamenalo Kosovo, Řecko, Kazachstán a Uzbekistán. V Německu, kde loni průměrná mzda dokonce poklesla (o 2 %), došlo k symbolickému 1% růstu.
Daně se příliš neliší
Studie dále poukazuje na fakt, že výše daní z příjmů fyzických osob se mezi zkoumanými 25 státy oproti loňsku až na výjimky neměnila. „K nejvýraznější změně došlo u daně z příjmů fyzických osob v Chorvatsku, které přešlo k progresivnějšímu zdanění a výrazněji upravilo výši i rozptyl sazeb. Dílčí úpravu provedla také Albánie, která přidala 15% sazbu,“ uvedl vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice Pavel Klein.
Stále platí, že sazby daní se v jednotlivých zemích značně liší. Menší část států uplatňuje paušální daň z příjmu fyzických osob, kdy se zdanění pohybuje v rozmezí od 10 do 20 procent. To se týká například Bulharska (10 %), Maďarska (15 %), Rumunska (10 %) či Ukrajiny (18 %). Ostatní země dávají přednost nějaké formě progresivního zdanění, ať už jde o více sazeb (např. 0, 13, 15, 23 % v Albánii) nebo jejich rozmezí, jako například 0 až 55 % v Rakousku nebo 16 až 50 % ve Slovinsku.
Progresivní zdanění preferuje i Slovensko s rozptylem sazeb ve výši 15 až 25 procent. V České republice se daň z příjmu fyzických osob uplatňuje rovněž v progresivních sazbách 15 a 23 procent ze všech druhů příjmů, čili jak ze zaměstnání, samostatně výdělečné činnosti, příjmů z pronájmu či z kapitálových zisků.
Odvody zaměstnanců se zvyšují
Studie Forvis Mazars rovněž srovnává povinné odvody zaměstnavatelů související se zaměstnáváním. „V průměru se u povinných odvodů zvýšil poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám z loňských 15 na 16 procent,“ upozornil Pavel Klein. I zde jsou však mezi jednotlivými zeměmi značné rozdíly. Zatímco v Rumunsku činí odvody 2,25 procent a v Litvě dokonce jenom 1,77 procent hrubé mzdy, například na Slovensku došlo ke zvýšení z 35,2 na 36,2 procent. V České republice zůstává 24,8 procenta pro roční příjmy do 86 140 eur (platí pro rok 2024).
Studie mimo jiné upozorňuje na skutečnost, že vhodnější metodou pro srovnání daňových systémů může být poměr mezi celkovou výší odvodů v souvislosti se zaměstnáním a celkovými náklady na práci z pohledu zaměstnavatele. Tento tzv. daňový klín ukazuje jaké procento nákladů práce plyne (v jakékoliv formě) do státního rozpočtu. V roce 2024 se tento ukazatel pohybuje v rozmezí 14 až 49 %, přičemž průměrná hodnota činí 38 %. V porovnání s minulým rokem, kdy činil 36 %, se tento ukazatel o něco více vzdálil od průměru OECD, který činí 35 %.
Autor: Jiří Böhm
