Letadla RegioJet? Zítra jich můžu mít 100, šejkové mě odradili. Z půl miliardy zisku nic neuvidím

Loňský zisk půl miliardy nikdy neuvidí. Všechny peníze dá do modernizace vlaků. Majitel společnosti RegioJet Radim Jančura v exkluzivním rozhovoru pro pořad Big Deal poodhalil své vize o moderní železnici, budoucí prodej firmy nebo myšlenky na vlastní aerolinky. Kdy se podle něj mezi Prahou a Brnem svezeme za hodinu?

K pardubické tragédii Jančura uvedl: „Je to něco, čeho jsem se 25 roků bál. Ten první týden byl hrozný.“ Při nehodě zemřeli čtyři lidé a několik desítek bylo zraněno. Jančura osobně navštívil zraněné v nemocnicích: „Následující den jsem obešel nemocnice a už tam zůstalo jenom pět osob a dva dny poté už vlastně odešla i poslední paní.“

Ohledně komunikace s rodinami obětí Jančura řekl: „S rodinami jsem nemluvil. Rodiny si přály vše řešit přes právníky. Ono to je pro ně těžké, takže pro ně je lepší, když tu traumatickou část prostě předají někomu jinému.“

Hejty kvůli pardubické tragédii? Žádné, naopak přišla velká podpora

Jančura zdůraznil, že tato tragédie byla první svého druhu pro RegioJet: „Ve vlacích se nic takového nestalo. Máme zkušenosti s tím, že strojvůdce při posunu vykolejil, to byla čistě banální technická věc, ale toto je věc, která se neměla stát.“

Co se týče dopadu na reputaci RegioJetu, Jančura byl překvapen pozitivní odezvou: „Přišlo strašně moc pozitivních telefonátů i esemesek, že se to může stát, protože to je doprava, nebezpečí na nás čeká každou sekundou.“

Jeden vagon stojí 70 milionů korun, návratnost by měla být do 20 let

Ohledně kvality vozů Jančura přiznal, že incident vedl k přehodnocení používaných vagonů: „Ty vozy musí jít z tratě. A od toho pátku už žádné nevyjely a už ani nevyjedou.“ Dodal, že nové vagony stojí „dva až tři miliony eur, to znamená řádově 50 až 70 milionů korun.“

K hospodářským výsledkům RegioJetu Jančura uvedl: „Ziskovost byla velmi vysoká, kolem půl miliardy korun.“ Co se týče budoucích investic, Jančura zmínil ambiciózní plány na nákup vlaků v hodnotě 3 až 4 miliard korun ročně. Zároveň poukázal na výzvy spojené s financováním takových investic. „I když byl zisk kolem půl miliardy korun, tak já ty peníze nikdy neuvidím, protože jsou nutné k pokrytí vlastních zdrojů na nové vlaky,“ vysvětlil.

Jančura také detailně popsal náročnost financování nákupu nových souprav. „Návratnost je taková, že do 20 let by se správně ten vlak měl splatit, aby to bylo bezpečné pro banku,“ uvedl. Dodal, že banky obvykle poskytují úvěry na 15 let s tzv. balonovou splátkou na konci, která může činit 30 až 40 procent hodnoty vlaku.

Externí investory bych do firmy nepustil. Kupka je dobrý ministr, ale občas neříká pravdu

K otázce externích investorů se Jančura staví spíše skepticky. „Investoři, když přijdou a dají vlastní zdroje, tak chtějí návratnost. Chtějí pro sebe strašně moc, to je neufinancovatelné,“ vysvětlil. Podle něj mají externí investoři smysl především v situaci, kdy se firmě nedaří, a potřebuje kapitál pro sanaci dluhů.

A jaký je jeho pohled na současného ministra dopravy Martina Kupku? „Musím říct, že je vlastně možná nejviditelnější, a možná nejpopulárnější ministr, takže z tohoto pohledu si vede velmi dobře.“

Nicméně Jančura také poukázal na některé komunikační nedostatky: „Mohl bych mu vytknout, že v souvislosti s tou nešťastnou nehodou jeho podřízení vždycky dali špatné informace, takže několikrát do médií řekl nepravdivé informace.“ Dodal však, že Kupka je „korektní“ a rychle reaguje na připomínky.

České dráhy jsou nejlepší dopravce ve východní Evropě, až na ten dluh…

Co se týče vztahu k Českým drahám, Jančura zdůraznil, že jeho kritika byla historicky zaměřena spíše na monopol než na samotné České dráhy: „Já jsem byl kritik monopolu, respektive politiků, kteří se ten monopol snažili udržovat. České dráhy jsem nikdy nekritizoval, s výjimkou toho, když jsme vstoupili na linku Prahu-Ostrava, oni podstřelili ceny a nám se rozbila ekonomika.“

Jančura dokonce pochválil České dráhy v kontextu východní Evropy: „Je potřeba říct, že i možná díky nám jsou České dráhy nejlepším dopravcem ve východním bloku, to znamená výrazně lepší než polský, slovenský nebo maďarský dopravce. Díky tomu tlaku hodně investovaly do sebe. Řekl bych, že jsou lehce předlužení, ale asi věří, že to ustojí.“

Jančura také vyzdvihl význam konkurence pro zlepšení služeb: „Český trh je velmi dobře nastaven, protože je zde spousta dopravců. Máme tady Arrivu, Leo Express, a věřím, že přijdou klidně i další, a to je hrozně důležité pro celý trh.“ 

„Všichni cítíme, že konkurence pomáhá,“ dodal Jančura. Poukázal na příklad Bavorska, kde díky soutěžím došlo ke zvýšení počtu spojů a zlepšení kvality služeb. „Oni ve finále uspořené peníze použili do více vlakokilometrů, takže do více spojů. Samozřejmě se zvýšila i kvalita, protože to znamená nové vlaky,“ vysvětlil.

Hodinová cesta vlakem z Prahy do Brna? Nejdříve za 15 let

K otázce vysokorychlostních tratí se Jančura vyjádřil optimisticky. Podle něj by mohly být v České republice realitou za 15 let, s cestovním časem mezi Prahou a Brnem zkráceným na pouhou hodinu. „Kdyby se moc chtělo, tak může být tady za 10 let, ale tím, že jsme v Česku, tak za 15 let,“ odhadl.

Zdůraznil však potřebu překonat odpor některých obcí a zefektivnit schvalovací procesy. „Je hrozně důležité, aby tyto rychlé vlaky spojily regiony, aby pražské mzdy začaly fungovat i v odlehlých regionech,“ dodal. Podle Jančury by vysokorychlostní tratě mohly dramaticky změnit ekonomickou geografii země.

Jančura také kritizoval současný přístup k rekonstrukcím tratí. „Bylo to za této vlády, za předchozích vlád, tendence prostě utratit, utratit, utratit,“ řekl. Jako příklad uvedl kompletní rekonstrukci trati v jeho domovských Bílovicích nad Svitavou, která byla podle něj zbytečně nákladná a nepřinesla výrazné zlepšení rychlosti.

Alternativní pohony: Skepse k vodíku

V otázce alternativních pohonů pro vlaky je Jančura skeptický k vodíkovým technologiím. „Určitě bych v Česku neexperimentoval s vodíkem na železnici. Naopak, jednoduchý přechod do zelena je ten, že se nad koleje pověsí dráty,“ uvedl k elektrifikaci železnic s tím, že krátké úseky by mohly vlaky zdolávat na baterky. 

Podle Jančury je totiž elektrifikace tratí nejjednodušším a nejefektivnějším způsobem, jak snížit emise v železniční dopravě. „Ještě jsme se nenaučili vyrábět zelený vodík. Ano, všichni cítíme, že vrtule nebo soláry budou zdarma vyrábět energii a ta nějakou elektrolýzou snad vyrobí vodík, ale zatím je to tak nesmyslně drahé, že to je nefunkční,“ vysvětlil svůj postoj.

Letadla jsem chtěl, ale určitě by mi to zarazil syn nějakého šejka

Jančura také zmínil, že v minulosti zvažoval vstup do letecké dopravy, ale nakonec od tohoto záměru upustil kvůli vysoké konkurenci a nízkým maržím v odvětví. „Můžete kdykoliv s lusknutím prstů získat letadlo na operativní leasing. A klidně i s posádkou. Takže já si kdykoliv můžu říct fajn, chci tady mít zítra 100 letadel, a můžu začít lítat. Jenže problém je, že si to může říct i nějaký syn šejka, a tomu nemám šanci konkurovat,“ vysvětlil Jančura, proč se nakonec rozhodl do letecké dopravy nevstupovat.

Firmu do 10 let prodám

A prodá Radim Jančura svůj RegioJet? „Myslím si, že než půjdu do důchodového věku – dnes je mi 52 – tak firmu prodám. Přikláním se k tomu, že to bude zhruba do 10 let.“ Dodal, že nemá v plánu předat firmu své dceři: „Mám jednu dceru, která je na gymnáziu. A nikdy jsem jí neříkal, že by jednou měla řídit vlaky nebo autobusy, protože by dostala kopřivku. Dětem bych radši dal jednodušší byznys než dopravu,“ uzavřel Jančura.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast.