Robert Mikoláš, ředitel Českého centra v Miláně a Římě, otevírá dveře do fascinujícího světa kulturní diplomacie mezi Českem a Itálií. S bohatými zkušenostmi z Českého rozhlasu a válečného zpravodajství přináší jedinečný pohled na to, jak česká kultura proráží v zemi, která je kolébkou umění.
Mikolášova cesta k vedení Českého centra v Itálii byla pestrá. ,,Dlouhá léta jsem pracoval v Českém rozhlase a jako válečný zpravodaj. Poté jsem začal dělat ředitele Českých center v Izraeli,“ popisuje svou profesní dráhu. Na pozici ředitele Českého centra v Itálii je zatím rok, ale jeho vzpomínky na Izrael jsou stále živé. ,,Izrael pro mě byla bezpečná oáza klidu. 7. říjen změnil vše. Měsíc před tím, než došlo k masakru, jsem se s rodinou přestěhoval do Itálie,“ vzpomíná.
Srovnání kultur je pro Mikoláše fascinující. ,,V Itálii mi imponuje pohoda. Izraelci jsou úžasní – pokud tedy nesednete do auta. Jsou nervní, troubí a neuznávají pravidla. Tady je sice také nedodržují, ale netroubí a nejsou agresivní jako v Izraeli a Čechách. Tady jsou usměvaví a vždy se nějak srovnají,“ směje se Mikoláš.
Česká kultura pod italským sluncem
České centrum v Itálii, jehož je Mikoláš ředitelem, se snaží představit italskému publiku širokou škálu českého umění. ,,Pokud je umění kvalitní, ať už to je sklo, design nebo výtvarné umění, Ital, Švéd, Izraelec půjde na to, co je opravdu kvalitní,“ říká Mikoláš. Zdůrazňuje, že Itálie jako kolébka umění vyžaduje opravdu to nejlepší, co česká kultura může nabídnout.
Zajímavostí je, že České centrum Řím má pod sebou i stát Maltu. ,,Koncerty se tak konají i v hlavním městě Vallettě,“ dodává Mikoláš, rozšiřujíc tak dosah české kultury za hranice Itálie.
Rozdíly mezi severem a jihem
Mikoláš poukazuje na rozdíly v kulturním zaměření různých částí Itálie. ,,Severní Itálie je trošku o něčem jiném než jižní. Třeba Miláno se soustředí na design. Okamžitě se vám vyjeví názvy českých firem – sklářů,“ říká a s hrdostí dodává, že letošní hlavní cenu Design Week vyhrála česká firma Lasvit.
,,Na severu máte klasičtější umění. Soustředí se třeba na divadlo a operu. Neznamená to ale, že by se tu nenabízel třeba street art,“ vysvětluje rozdíly a ukazuje tak na rozmanitost kulturní scény v různých částech země.
V rámci Roku české hudby centrum připravuje řadu akcí. ,,K vrcholům určitě bude patřit koncert Smetanova tria, které vystoupí na největším hudebním festivalu klasické hudby v Římě,“ uvádí Mikoláš. Tento festival, konající se již po padesáté sedmé, představuje významnou platformu pro prezentaci české hudby. ,,Smetanovo trio přivezeme i do Milána. Vystoupí konkrétně v Lombardském paláci,“ představuje kulturní plány.
Hudba všech druhů a chutí
Pro Italy není Smetana ani Dvořák cizí. ,,Jsou to světoví velikáni,“ říká Mikoláš. Poukazuje i na velké povědomí o Josefu Myslivečkovi, jehož popularita stoupla i díky českému filmu Il Boemo.
Kromě klasiky se centrum zaměřuje i na současnou hudební scénu. ,,Máme tady Avant festival, což je festival elektronické hudby, a momentálně domlouváme mladé talentované hudebníky, hudebnice a skupiny,“ říká Mikoláš a zmiňuje úspěchy českých jazzových muzikantů v prestižním římském klubu Alexanderplatz. ,,Česká jazzová scéna patří k vrcholným, co se týče nejen Evropy, ale vůbec ve světě,“ dodává s hrdostí.
Od Kafky po Krtka, kterého mladí Italové milují
Zatímco Franz Kafka zůstává ikonou české literatury v Itálii, rostoucí popularitu získávají i současní autoři. ,,Naprostou hvězdou je Bianca Bellová, která vydala nedávno v italštině už čtvrtou knihu,“ říká Mikoláš. Zmiňuje také úspěchy mladších autorů a básnířek na literárních festivalech po celé Itálii. ,,Měli jsme tu Kateřinu Rudčenkovou – básnířku, která měla čtení v Římě,“ dodává.
Co se týče filmu, situace je překvapivá. Klasické české filmy v Itálii tolik nerezonují. ,,Chtěl jsem udělat také český filmový festival, ale vlastně mi to nikdo nedoporučuje,“ přiznává Mikoláš. Na druhou stranu je velký zájem o dokumenty a animované filmy. Robert zmiňuje úspěch promítání Krtka a filmů Jana Švankmajera, zejména mezi mladší generací.
Fotografie české slepice na víně oslňují
Mikoláš s nadšením popisuje úspěch českých firem na milánském Design Weeku, kde například Lasvit s dílem Maxima Velčovského získal hlavní cenu. ,,Získali takového sklářského nebo designového Oscara“ říká hrdě.
Překvapivě i česká kuchyně našla své místo v italském uměleckém světě. ,,Fotografie utopence a slepice na víně od české fotografky Italové vítají. Kateřina Sýsová dokumentuje převážně českou kuchyni,“ vysvětluje Mikoláš. Nyní má soubor fotografií s názvem CookBook a obsahuje zajímavé a nápadné fotografie jídel.
Výzvy a příležitosti v době pandemie
Pandemie COVID-19 přinesla nové výzvy, ale i příležitosti. ,,V době pandemie jsem byl v Izraeli,“ vysvětluje Mikoláš. České centrum rychle přešlo na online aktivity, nabízející virtuální koncerty, výstavy a literární akce. ,,Ukázalo se, že to vlastně bylo skvělé rozhodnutí. Lidé nesměli nikam chodit a tyto věci jim pomohly to období lépe prožít,“ hodnotí Mikoláš.
Zmiňuje unikátní projekt, kdy čeští spisovatelé psali povídky na téma COVIDU-19, vytvářejíc tak literární dokumentaci této mimořádné doby. ,,Zapojili jsme nejznámější české spisovatele a spisovatelky, a ti napsali povídku na téma Kovidu,“ popisuje tuto originální iniciativu, která budou památkou pro další generace.
Budoucnost české kultury v Itálii
České centrum se soustředí na prezentaci kvalitního umění napříč žánry. Mikoláš zdůrazňuje důležitost osobního přístupu a budování vztahů s italskými partnery. ,,Chtěl bych, aby Italové poznali co nejvíc české kultury,“ uzavírá, naznačujíc ambiciózní plány pro další kulturní výměnu mezi Českem a Itálií.
Tyto plány zahrnují další rozvoj v oblastech klasické i moderní hudby, literatury, filmu, designu a vizuálního umění. Mikoláš a jeho tým se zaměřují na oslovení různých generací italského publika, od milovníků klasické opery až po fanoušky street artu.
Italský speciál byl natáčený v průběhu června 2024 v italském Miláně a okolí. Děkujeme partnerovi speciálu, firmě Slevomat.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.