Může AI nahradit lidi jako živočišný druh? Teď je ten čas udělat věci správně

Ve vrcholných patrech IT sektoru se Marc O’Regan pohybuje čtvrt století. Ve společnosti Dell stál u rozjezdu řady technologií, které transformovaly nejen obor, ale svět kolem nás. V rámci komunity je uznávaným odborníkem nejen na cloud nebo internet věcí. Podílel se také na vzniku některých superpočítačových clusterů v Evropě. Dnes technologický ředitel Dellu pro region EMEA sleduje zejména AI, která má podle něj potenciál udělat pro lidstvo spoustu dobrých věcí. Pokud se uchopí správně.

Co se za dobu vašeho působení v Dellu nejvíce proměnilo?

Myslím, že největší změnou je přístup k datům a zejména současné využívání umělé inteligence, budování AI systémů a zkrátka pozorování světa optikou dat. V posledním desetiletí se o datech hodně mluvilo a myslím, že tady konečně je doba datová. A v rámci společnosti Dell je to určitě posun od orientace na produkty k zaměření na řešení problémů.

Z dodavatele produktů jste se tedy stali klíčovým partnerem v oblasti technologií…

Vždycky jsme se soustřeďovali na produkt a na to, jak naše produkty vytváříme. Přistupovali jsme k nim inženýrským pohledem, abychom věděli, že je vytváříme správně podle určitého standardu. Věřím, že špičkové produkty dodáváme i dnes. Co se ale změnilo, je, že se díváme na svět jako na celé ekosystémy. Jinými slovy nás velmi zajímá, co lidé chtějí s našimi technologiemi dělat a jak s nimi mohou skutečně dosáhnout úspěchu při nasazení do celého ekosystému jejich organizace. A to je myslím velká změna. Jak jsem již zmínil, jsme také společností zaměřenou na data, řízenou daty a silně digitálně orientovanou.

Vzestup dat a umělé inteligence v posledních zhruba dvou letech byl opravdu rychlý. Zažili jsme doslova boom. Kde jsme v této oblasti teď z pohledu celé společnosti, a kde jste jako Dell Technologies?

Umělá inteligence není nic nového. AI je stará 70 let, ale mám pocit, že všichni o ní začali mluvit až ke konci roku 2022. A z dobrého důvodu. Už v roce 2017 vyšel článek společnosti Google, který se zaměřoval na vznik velkých jazykových modelů, na využití zpracování přirozeného jazyka za účelem vytváření a řízení datových modelů a datových služeb. To byl začátek. Myslím, že s fenomenálním nástupem jednoho z nejznámějších AI chatbotů v listopadu 2022 pak přišel úplně jiný pohled na to, jak by se měla umělá inteligence využívat pro firmy, průmysl a lidi, protože najednou bylo mnohem snazší ji začít používat prakticky.

Je tohle ta skutečná umělá inteligence, nebo jsme stále spíše v oblasti „obyčejného“ strojového učení?

Máte pravdu, umělá inteligence se liší od strojového učení. Strojové učení je podmnožinou umělé inteligence, stejně jako hluboké učení, pod které spadají neuronové sítě. Neurony a neuronové sítě jsou to, kde jsme dnes. Jsme ve světě, který se zajímá o analytickou a generativní umělou inteligenci. Oba tyto typy zahrnují desítky, nebo spíš stovky milionů neuronových sítí. Tyto neuronové sítě pak mají miliardy parametrů. Parametry jsou věci, ke kterým se sítě připojí, aby odvodily odpověď. Vývoji umělé inteligence pomáháme prostřednictvím promptního inženýrství a dosavadní zkušenosti částečně změnily to, kam směřujeme do budoucna. Právě tohle je myslím velice zajímavé.

Posledních několik desetiletí jsme žili ve světě, kde máme hardware výpočetní, síťový a úložný. K němu podpůrný software a aplikace. Podle mě směřujeme k tomu, že hardware se stane kvantovým výpočetním systémem a v softwaru a aplikačním prostoru bude dominovat umělá inteligence. Přecházíme tak do jisté kognitivní éry. Do kvantového prostoru, kvantové výpočetní techniky, která je samozřejmě postavena na celé myšlence kvantové mechaniky. A právě tam se podle mě věci budou ubírat. S tím se pojí celá řada otázek, jako je soukromí, etika, bias čili předpojatost, předpisy… Všechny tyto věci budou pro organizace, všechna odvětví a celou společnost velice důležité. 

Nemáte z toho trochu obavy?

Pokud mluvíme o obecné umělé inteligenci, nevěřím, že nás někdy dovede do bodu, kdy nám jako živočišnému druhu hrozí, že nás nějaký software ohrozí nebo nahradí. Mohlo by se to stát, ale nemyslím si, že se to stane. Teď je ten pravý čas dělat správná rozhodnutí v souvislosti s daty, jejich soukromím, využíváním technologií a úrovní kontroly, kterou nad technologiemi máme. Společnost Dell se spolu s dalšími organizacemi podílela na znění zákona EU tzv. AI Act. Je to první zákon svého druhu na světě, který tvoří rámec pro zodpovědné využívání AI. Nejde tady jen o data, ale o vzorce, které AI využívá, a my řešíme, jak to celé udržet pod kontrolou. 

V tom spočívá inovace. Každý by se měl ujistit, že využívá umělou inteligenci eticky, legálně a s velkým smyslem pro zodpovědnost. Za tímto účelem jsme před třemi lety založili konsorcium Responsible Computing, které se zajímá o odpovědná datová centra a jejich budování podle etického standardu. Musíme se zkrátka postarat o to, aby umělá inteligence sloužila k dobrým účelům a byla využívána zodpovědně. Děsí mě tedy, že existuje riziko, že se nám to nepodaří a nedosáhneme všech těchto cílů. Umělá inteligence má moc udělat mnoho skvělých věcí, ale také mnoho negativních.

Ale věříte, že těch skvělých věcí je a bude více než těch negativních.

Jsem optimista a věřím tomu. Jednou z nejdůležitějších věcí, ne-li tou nejdůležitější, která se v poslední době stala, je přijetí AI Act. Evropa se v této věci ujala vedení. Někteří lidé to sice považují za šlapání na paty inovacím, ale já si myslím, že pokud se AI Act bude uplatňovat správně, nebude bránit inovacím. Jsem přesvědčený, že všichni máme vůči technologiím zodpovědnost a je potřeba technologie demokratizovat. 

Jak jsou na tom evropské, třeba konkrétně české firmy s AI? 

Lidé se snaží přijít na to, co chtějí, aby pro ně umělá inteligence dělala. A to je dobře. Snaží se přijít na to, jak umělou inteligenci začlenit do svých ekosystémů. V Dellu jsme pro ně vytvořili AI Test Engine, který poskytujeme našim zákazníkům a partnerům. Mají tak možnost otestovat příklady využití AI, které mohou mít velmi silný a pozitivní dopad v rámci jejich konkrétního ekosystému. Mohou to dělat v bezpečném prostředí a vyzkoušet si úspěšné využití AI i bezpečné selhání.

Ze selhání se učíme stejně jako z úspěchu, a proto si myslím, že tento testovací engine může v mnohém pomoci. Zákazníci se snaží přijít na to, kde mohou AI využít, jak ji škálovat pro různé oblasti nebo oddělení. Dochází k rozšiřování umělé inteligence do firemního prostředí. Vidím zde velmi podobnou situaci, jakou jsme zažili před 15 lety s rozšiřováním cloudu, a to jednak ochotu přijmout novou technologii, ale také strach z potenciální ztráty kontroly nad svými daty. Takže bezpečnost a ochrana dat je obrovsky důležitá věc. Celkově myslím, že vývoj je na dobré cestě.

K jakému účelu firmy umělou inteligenci nejvíce využívají?

Už léta pomáháme společnostem například řešit optimalizace v továrnách, od propojování různých ekosystémů po využití umělé inteligence, zejména té analytické. Dnes už je to také generativní umělá inteligence, která nabízí možnost různých kopilotů či digitálních asistentů. Jsou to takové generativní motory, které mají přístup k různým článkům a materiálům a mohou pomoci urychlit mnoho procesů. Využití je například také v nemocnicích, kde AI pomáhá s poskytováním informací o stavu pacientů.

Vývojáři jsou mimořádně kreativní lidské bytosti. Ovšem pořád existuje takový ten strach, že přijde umělá inteligence a vezme lidem práci. Není pochyb o tom, že jako každá revoluce, i tato přinese změny. Lidé se budou přesouvat od své současné práce, snad k něčemu s větší hodnotou a k něčemu, co umožňuje více se vyjádřit a přemýšlet. Firmy od AI čekají, že bude vykonávat mnoho různých úkolů a již dnes mají o digitální asistenty obrovský zájem.

Co byste firmám poradil? 

Uvědomění si síly, schopností a příležitostí je také uvědomění si nebezpečí a nákladů na umělou inteligenci. AI je velmi náročná jak z ekonomického, tak z energetického hlediska. Takže je potřeba to pochopit a správně dimenzovat prostředí AI, než se pustíte do jeho škálování. To je opravdu, opravdu důležité.