Kumulující se státní dluh, pomalé snižování schodku rozpočtu, špatná komunikace vlády. I přesto bude na současnou vládu s odstupem času nahlíženo pozitivně. V rozhovoru v pořadu Deep State to řekl Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Fialy.
Vláda představila návrh státního rozpočtu na rok 2025 se schodkem 230 miliard korun. Přestože jde o snížení oproti předchozím letům, mnozí ekonomové, včetně Štěpána Křečka, považují tempo snižování deficitu za nedostatečné.
„Jsem rád, že se schodek postupně snižuje. Ještě v roce 2021 byl 420 miliard, v příštím roce se dostáváme na 230 miliard. Téměř polovina rekordního schodku je tedy odmazaná,“ říká Křeček. Dodává však, že jako ekonom by preferoval rychlejší tempo snižování deficitu. „Řekl bych, že trendy jdou dobrým směrem, ale z pohledu ekonoma jdeme tím správným směrem příliš pomalu. Tempo je poněkud vlažné.“
Dostupné bydlení je stále problém, zrychlí se povolovací procesy?
Křeček poukazuje na několik pozitivních aspektů rozpočtu, včetně rekordní úrovně investic ve výši 251 miliard korun a udržení daní na nízké úrovni. Zároveň však upozorňuje na nutnost šetření v některých oblastech, což vyvolalo kritiku i u koaličních partnerů. „Tempo zadlužování se ale postupně snižuje. Pomůže mu i to, že bude narůstat naše ekonomika.“
Jedním z kritizovaných bodů rozpočtu je nedostatek financí na výstavbu dostupného bydlení. „Vlastnické bydlení zdražuje. Prodloužila se i délka povolovacích procesů. Ministr Bartoš mohl situaci zlepšit, ale zatím to vypadá, že ji spíše zhoršil.“ Problémem je i dlouhá čekací doba na stavební povolení. „To vše se promítá do koncové ceny. Během deseti let vzroste cena materiálů, prací a vše platí koncový zákazník,“ říká Křeček s tím, že celý proces je velký boj. „I kdybychom přidali několik miliard, tak se do příštího roku situace nevylepší.“
„Zkrácení procesů je podle mě zásadní záležitost. Nesmíme rezignovat na to, že se města musí dál rozšiřovat nejen do výšky, ale i do šířky, protože tu probíhá urbanizace.“
Důchod stagnuje, problém je tak stále na očích
Co se týče penzijní reformy, Křeček uznává, že jde o nepopulární, ale nezbytné opatření. „Je to stále nepopulární. Myslím si, že odpovědnější lidé chápou, že když myslí na osud svých dětí a vnuků, tak jsou změny potřeba,“ vysvětluje. „Pořád tam bude problém, ale jde se správným směrem.“
Dobrým směrem jde podle Křečka i spoření, u kterých vláda zredukovala státní podporu. „Stavební spoření není podle mého názoru dobrý produkt. I když je tam státní podpora, která se snížila, tak je dobře, že už se nepodporují produkty, které moc dobře nefungují.“
Investice mají různé priority
Ekonom také zdůrazňuje důležitost investic do dopravní infrastruktury, které považuje za prioritu rozpočtu. „Momentálně je rozestavěno 281 km dálnic a silnic první třídy. Všude se bude pokračovat a konečně tedy jdeme rychlejším tempem k tomu, abychom dobudovali dopravní infrastrukturu. Je nepochybné, že právě infrastruktura má obrovské multiplikační efekty,“ říká.
Na otázku, zda lze rozpočet považovat za předvolební, Křeček odpovídá: „V roce 2021 to byl poslední předvolební rozpočet, který jsme tady měli, a schodek byl 420 miliard. Tam jsme viděli meziroční výrazné navýšení. Tady naopak vidíme, že schodek bude meziročně klesat o 22 miliard. Za celou éru Petra Fialy se také nezvýší počet státních zaměstnanců, což tu v minulosti nebylo,“ vysvětluje Křeček.
Příští rok se podle Křečka zvládne hned několik reforem. „Bude to důchodová reforma i reforma trhu práce. Do toho máme rozjeté investice a snižují se schodky.“
Jsme ve stavu, kdy si musíme vybrat priority?
Křeček zasazuje českou ekonomickou situaci do širšího globálního kontextu. Poukazuje na to, že mnoho zemí se potýká s vysokými rozpočtovými schodky, přičemž Česká republika si v tomto ohledu vede relativně dobře. „Když vidím situaci globálně, například v Americe, tak tam se schodky pohybují kolem 8 %, a my se budeme pohybovat kolem 2 % na roční bázi. Nevidím příliš velkou snahu států, aby schodky krotily,“ vysvětluje s tím, že zadlužování probíhá obrovským tempem.
Zároveň však varuje před budoucími výzvami, které budou vyžadovat značné finanční prostředky. „Jestliže zadlužení roste, obsluha státních dluhů je stále větší problém. Do toho budou obrovské investice do zelené tranzice, výrazně vyšší výdaje na zbrojení, problémy se stárnutím populace, což znamená vyšší výdaje na důchody, zdravotnictví a tak dále. Zkrátka to všechno nejde ufinancovat,“ upozorňuje.
Křeček uzavírá rozhovor apelem na nutnost stanovení jasných priorit v ekonomické politice. „Řekl bych, že zásadní problém je, že se politici bojí říct lidem, že už nejsme ve stavu, kdy jsme schopni vyřešit všechno, a že je nutné si zvolit priority. Zároveň ale cítí, že když si priority zvolí, už nebudou příště zvoleni,“ říká.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.