Stát blokuje peníze důchodcům zbytečně. Ať část uvolní do startupů, říká investor

V Americe běžná praxe. Penzijní fondy jsou jedním z hlavních hnacích motorů venture kapitálu. Kdybychom dokázali rozhýbat 5–10 % kapitálu z penzijních fondů směrem do startupů, mělo by to obrovský dopad na HDP a celkovou ekonomiku země, myslí si Vojta Roček, partner investičního fondu Presto Tech Horizons.

Střední Evropa jako startupová oblast s velkým potenciálem

Vojta Roček považuje střední a východní Evropu (CEE) za jeden z nejperspektivnějších regionů pro rozvoj startupů. „V rámci CEE jsou nejzajímavějšími regiony Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko a Česko,“ říká Roček. Startupová scéna v těchto zemích se dynamicky rozvíjí, a to i díky investicím do mladých firem. „Český ekosystém má všechno pro to, aby byl nejaktivnějším z těchto regionů,“ dodává. Význam startupů není jen v celkové částce investic, ale i v rozvoji nových projektů a podpory mladých talentů.

V této souvislosti Roček zmiňuje i problémy, se kterými se ostatní státy potýkají. Například v Maďarsku jsou mladé startupy na ústupu kvůli odlivu mladých lidí do zahraničí. Tento příklad podle Ročka ukazuje, jak důležité je mít zdravé podnikatelské prostředí, které bude podporovat vznik nových firem. V Česku je situace opačná – nově vznikající startupy tvoří živý ekosystém, který potřebuje další podporu, aby mohl pokračovat ve svém růstu.

Jednorožci nejsou všechno 

Ačkoliv se v českých médiích objevují zprávy o jednorožcích, tedy firmách s hodnotou přesahující jednu miliardu dolarů, Roček připomíná, že se startupový ekosystém nesmí soustředit jen na honbu za těmito úspěchy. „Jednorožci jsou sice skvělým příkladem, ale důležité je vytvářet podhoubí, ze kterého tyto firmy vzejdou,“ vysvětluje. To, že český trh má jednorožce jako je Avast nebo Rohlík, je úspěch, ale není to konec cesty. 

Roček zmiňuje příklad Rohlíku jako firmy, která si drží stabilní růst i v konkurenci velkých hráčů na trhu. „Tomáš Čupr odvádí neuvěřitelnou práci, Rohlík se daří držet v černých číslech a blíží se ziskovosti,“ dodává Roček. Klíčovým faktorem pro další rozvoj je podle něj schopnost zakladatelů firem nejen vytvářet kvalitní produkty, ale také umět je prodat na globální úrovni, což je oblast, kde české startupy často zaostávají. 

Amerika versus Asie: Kde mají české startupy větší šanci? 

Zajímavým tématem je, kam by se české startupy měly zaměřit při expanzi na zahraniční trhy. „České startupy mají často tendenci zaměřovat se na americký trh, ale to není vždy nejlepší strategie,“ říká Roček. Amerika je velký trh, ale také extrémně konkurenční, což pro české firmy může znamenat náročné překážky. Naopak trhy v Asii, jako je například Arabský poloostrov nebo Filipíny, mohou být pro mnoho firem přístupnější a méně konkurenční.

Roček však zdůrazňuje, že globální ambice startupů nemusí vždy znamenat vstup na americký trh. Záleží na konkrétní oblasti podnikání a na tom, kde firma může najít nejlepší podmínky pro růst. „Například pro firmy zaměřené na technologie B2B může být Amerika jednodušší, protože tamější trh je velký a firmy často nehledí na to, odkud produkty pocházejí, pokud splňují požadované parametry,“ vysvětluje. Naopak firmy zaměřené na kryptoměny se mohou soustředit na Dubaj, která se stává centrem kryptoměnového světa.

Venture kapitál jako raketové palivo pro startupy  

Venture kapitál je podle Ročka klíčovým nástrojem pro rychlý růst startupů. „Venture kapitál je jako dealer raketového paliva. Pokud máte raketu, tak je to skvělá kombinace. Pokud máte auto, nedejbože Trabant, a nalijete do něj raketové palivo, tak špatně skonči. A platí to i obráceně. Pokud máte raketu a tankujete do ní benzín, tak nikam neodletíte,“ říká Roček s nadsázkou.

Roček také zdůrazňuje, že klíčovým faktorem pro úspěch startupů je schopnost růstu bez ohledu na vnější investice. „Chci dávat peníze lidem, kteří by rychle rostli i beze mě, ale se mnou porostou ještě rychleji,“ vysvětluje princip, na kterém venture kapitál funguje. Pro startupy je důležité mít ambice růst globálně, ale zároveň být schopné přizpůsobit se místním podmínkám, ať už jsou kdekoliv na světě.

Penzijní fondy jako potenciální hnací motor inovací

Jednou z klíčových oblastí, které by podle Ročka mohly českému startupovému ekosystému významně pomoci, je zapojení penzijních fondů do rizikového kapitálu. „V Americe jsou penzijní fondy jedním z hlavních hnacích motorů venture kapitálu,“ vysvětluje. V Česku se však penzijní fondy do investic do startupů zatím příliš nezapojují, což je podle Ročka velká škoda. „Kdybychom dokázali rozhýbat 5–10 % kapitálu z penzijních fondů směrem do startupů, mělo by to obrovský dopad na HDP a celkovou ekonomiku země,“ dodává.

Pro realizaci této myšlenky je ale potřeba změnit legislativní prostředí a podporovat inovativní podnikání na státní úrovni. „Podporujeme vznik startupové asociace, která bude tlačit klíčová témata jako digitalizaci státu, odpisy investic do startupů z daňového základu a zapojení penzijních fondů do rizikového kapitálu,“ vysvětluje Roček. Věří, že tyto kroky by mohly významně posílit český ekosystém a přinést větší podporu pro mladé inovativní firmy.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

• Český startupový ekosystém má potenciál stát se jedním z nejaktivnějších v CEE regionu.
• Jednorožci jsou důležití, ale klíčové je podhoubí mladých startupů.
• Globální ambice startupů nemusí znamenat vstup na americký trh, jsou i jiné perspektivní regiony.
• Venture kapitál je raketovým palivem pro firmy s rychlým růstem.
• Penzijní fondy mají potenciál významně podpořit inovace a startupy v Česku.