Třetinu výplaty dáme za jídlo a odbýváme obědy, říká průzkum

Jaké jsou stravovací návyky Čechů? Jak ukazuje průzkum Barometr Food, až 46 % zaměstnanců obědvá méně než 20 minut a třetina domácností utrácí až 30 % příjmů za jídlo. Aneta Martišková, členka vedení Edenredu, v rozhovoru přiblížila výsledky průzkumu a analyzovala, jak inflace a měnící se preference ovlivňují stravování v Česku.

Aneta Martišková potvrdila, že průměrný čas, který Češi věnují obědu, je velmi krátký. „Až 46 % Čechů obědvá méně než 20 minut denně. Tento trend sledujeme od roku 2009 a vidíme, že lidé si často na jídlo neudělají čas, což je dáno jak časovým tlakem, tak podmínkami v zaměstnání,“ uvedla. Rychlost stravování může mít dopad na celkové zdraví a pracovní výkon, neboť jídlo konzumované ve spěchu často není vyvážené.

Z průzkumu vyplynulo, že pouze 15 % respondentů si denně dopřeje oběd trvající déle než 30 minut. Tento údaj naznačuje, že pro Čechy není delší obědní pauza prioritou, což je výrazný kontrast oproti jižní Evropě, kde je jídlo spojeno s odpočinkem a socializací. Martišková dodala, že mezi faktory ovlivňujícími tento zvyk patří nejen časový tlak, ale i preference rychlého stravování kvůli pracovním povinnostem.

Obědy stále zdražují

Edenred Restaurant Index ukázal, že mezi srpnem 2020 a srpnem 2024 vzrostla průměrná cena oběda o 53 Kč, což znamená, že hranice 200 Kč za menu byla překročena. Martišková uvedla, že nejlevnější obědy jsou ve Zlíně a Olomouci, zatímco Praha a Brno zůstávají nejdražšími městy. Tento růst cen podle průzkumu způsobuje, že více než 90 % zaměstnanců by v případě dalšího zdražování omezilo návštěvy restaurací.

„Podobný trend jsme zaznamenali během pandemie, kdy lidé začali preferovat domácí stravování a nosili si jídlo do práce. Tento posun k domácí přípravě jídel nemusí být negativní, ale ukazuje nutnost edukace o zdravém stravování,“ dodala Martišková. Češi se tak možná vrací k tradici domácích obědů, avšak s moderním přístupem k přípravě jídla.

Češi rádi maso

Jedním z nejvýraznějších návyků Čechů je vysoká spotřeba masa. Až 78 % respondentů jí maso třikrát týdně nebo častěji, což ukazuje, že globální trendy jako vegetariánství a veganství mají v Česku stále malý ohlas. „Naši respondenti uvedli, že 30 % z nich nevěří alternativním formám stravování, což je specifikum pro naši kulturu,“ sdělila Martišková. Tento trend je výrazný i v dalších středoevropských zemích, jako jsou Slovensko nebo Polsko.

Na druhou stranu, mladší generace Z ukazuje mírný posun, kdy častěji preferuje alternativy k masu. „Zajímavé je, že až 12 % mladých přiznalo, že zeleninu téměř nekonzumují. Tento rozpor mezi postojem ke zdraví a skutečným stravováním ukazuje, že osvěta o zdravé výživě je stále velmi potřebná,“ dodala Martišková.

Třetina peněz na potraviny

Podle průzkumu Edenredu vydávají české domácnosti až 30 % příjmů na stravování. Tento údaj je vysoký ve srovnání s průměrem EU a ukazuje, že Češi jsou stále velmi orientovaní na cenovou dostupnost jídel. „Cena má na naše stravování velký vliv – 97 % Čechů dává přednost cenově výhodným menu v restauracích. V Polsku je to například pouze 70 % a v Itálii dokonce méně než polovina,“ uvedla Martišková.

Otázka udržitelnosti se také stává pro Čechy významnější. „Více než polovina Čechů vyjadřuje obavy z plýtvání surovinami při přípravě jídla, ale jen necelá třetina z nich skutečně podniká kroky k jejich opětovnému využití,“ doplnila Martišková. Restaurace se naopak snaží tento trend zohlednit – téměř 70 % podniků v Česku má zavedeny procesy zaměřené na minimalizaci potravinového odpadu.

České stravovací návyky odrážejí ekonomický tlak i kulturní zvyky, přičemž rostoucí ceny a preference rychlého oběda formují každodenní rozhodování. I když se některé trendy přibližují evropským standardům, Češi stále upřednostňují tradiční jídla a rychlost před zážitkem z jídla. Otázkou zůstává, jak se stravovací návyky změní s pokračující inflací a vzrůstajícím zájmem o zdravý životní styl.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

• Jaký je rozdíl v obědových zvyklostech mezi Prahou a regiony?
• Proč se generace Z odklání od konzumace zeleniny, i když preferuje zdravý životní styl?
• Jak reagují české restaurace na trend udržitelnosti a minimalizace plýtvání?
• Jak se mění preference Čechů pro domácí stravování kvůli rostoucím cenám?
• Jaké jsou specifické české stravovací zvyklosti v porovnání s jinými evropskými zeměmi?