Zatímco Německo zůstává nemocným mužem Evropy, česká ekonomika by měla v roce 2025 růst o 2,3 procenta. Přesto čelí významným výzvám – od možných cel Donalda Trumpa přes čínskou konkurenci až po závislost na německém průmyslu. Experti Jan Bureš a Dominik Rusinko ale vidí i příležitosti k posílení české ekonomické samostatnosti a načrtávají cestu k vyšší konkurenceschopnosti.
Německá ekonomika prochází nejdelším obdobím stagnace za poslední dekády. Od začátku pandemie nevyrostla ani o procento, zatímco zbytek eurozóny posílil o 5 procent a Spojené státy dokonce o 12 procent. „Německé problémy jsou spíše strukturálního, dlouhodobého charakteru. Není to něco úplně cyklického ve smyslu vyšších úrokových sazeb,“ vysvětluje Dominik Rusinko, makroekonomický analytik ČSOB. Podle něj Německo trápí především vysoké ceny energií, ztráta konkurenceschopnosti v klíčových odvětvích a pomalejší tempo inovací.
Český růst navzdory německým problémům
Česká ekonomika však vykazuje známky odolnosti. Podle prognóz by měla v roce 2025 růst o 2,3 procenta, což je výrazně lepší výsledek než u našeho západního souseda. „Předpokládáme, že bude o něco líp z hlediska růstu než v roce 2024, a to z toho důvodu, že sázíme, že se o něco lépe povede průmyslu,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
Růst by měly podpořit především tři faktory: nižší úrokové sazby, rychlejší čerpání evropských fondů a oživení spotřeby domácností. „Vzhledem k relativně nízké míře nezaměstnanosti a relativně solidnímu růstu mezd očekáváme další růst reálných útrat českých domácností,“ dodává Bureš.
Trumpova cla a čínská deflace jako dvojí hrozba
Nástup Donalda Trumpa do prezidentského úřadu by mohl přinést významné změny v globálním obchodě. Přestože přímý export České republiky do USA tvoří pouze asi 2 procenta celkového vývozu, dopady by mohly být mnohem širší. „Jsme malá otevřená ekonomika, jsme hodně závislí na tom globálním počasí,“ upozorňuje Rusinko.
Ještě větším rizikem by mohlo být nepřímé působení amerických cel přes Čínu. „Ve chvíli, když si představíte, že Donald Trump nezavede nic moc extra razantního vůči Evropě, ale bude hodně agresivní vůči Číně, tak můžeme mít přetlak čínského zboží, které najednou se nedostane na americký trh a zaplaví ten zbytek,“ varuje Bureš. Současná čínská exportní deflace, kdy vývozní ceny klesají meziročně až o 10 procent, už nyní vytváří tlak na evropské výrobce.
Automobilový průmysl jako překvapivý vítěz
Navzdory problémům německého průmyslu se českému automobilovému sektoru daří překvapivě dobře. „Škoda Auto dokázala v minulém roce výrazně zvýšit svůj tržní podíl na německém trhu,“ uvádí Rusinko. České automobilky těží z toho, že se soustředí na cenově dostupnější modely a tradiční pohony.
Jan Bureš připomíná, že český automobilový průmysl od roku 2017, tedy od aféry Dieselgate, výrazně překonává německý i evropský průměr. „Je otázka, do jaké míry tohle bude dlouhodobé vítězství, jestli to nebude nakonec Pyrrhovo vítězství,“ zamýšlí se však Rusinko nad budoucností tradičních pohonů v kontextu evropské zelené transformace.
Inspirace severskými zeměmi
Pro dlouhodobý úspěch české ekonomiky experti doporučují následovat příklad severských zemí, zejména Dánska. „Severské země jsou více ambiciózní na nových trzích, v nových technologiích, ať už se bavíme o službách nebo pokročilém strojírenství. Dokáží hrát první ligu častokrát na globálním hřišti a přicházet s produkty, které jednoduše uspějou z principu potom na celém světě,“ vysvětluje Bureš.
Podle něj českým firmám často chybí dva klíčové faktory: sebedůvěra jít do globální konkurence a přístup k rizikovému kapitálu. „Máme řadu šikovných lidí, perspektivních malých a středních firem, ale častokrát nám chybí ten krůček k tomu, aby oni poskočili na tu globální rovinu,“ dodává.
Cesta k vyšší přidané hodnotě
Současná struktura české ekonomiky, kde dominují subdodavatelé pro zahraniční koncerny, komplikuje diverzifikaci exportu. „Pokud bude velká část ekonomiky subdodavatelská, bude těžší diverzifikovat naše exportní portfolio,“ vysvětluje Rusinko. „Je potřeba zvýšit přidanou hodnotu v ekonomice a mít firmy, které budou mít globální ambice.“
Bureš zdůrazňuje, že pouze v globální konkurenci se firmy mohou skutečně zlepšovat: „Když se pohybujete v rámci subdodavatelského řetězce, tak nejste nikdy pod tak velkým tlakem, který by váš produkt, službu a procesy obrousil do takové perfektnosti, že potom opravdu hrajete první ligu.“
Příležitosti v evropské integraci
Přes všechny výzvy experti vidí i příležitosti. „Ten evropský prostor může být uzavřenější vůči konkurenci zvenčí, a to, že máte dobrou pozici na vnitřním evropském trhu, který je jeden z nejbohatších na světě, může být velké plus,“ říká Bureš.
Rusinko připomíná, že Německo už jednou dokázalo překonat podobnou krizi: „Na přelomu milénia bylo Německo také nemocným mužem Evropy. Tehdejší vláda Gerharda Schrödera prosadila reformy, které pomohly nastartovat německou ekonomiku na dalších 20 let.“
Pro českou ekonomiku to znamená, že by měla:
- Investovat do nových technologií a inovací
- Rozvíjet finální produkci místo pouhých subdodávek
- Diverzifikovat exportní trhy při zachování silné pozice v EU
- Posilovat ekosystém pro rizikový kapitál
- Podporovat ambiciózní střední firmy v expanzi na globální trhy
„Máme šanci vytvořit silnější a odolnější ekonomiku,“ uzavírá Bureš, „ale musíme být odvážnější v globálních ambicích a investicích do budoucnosti.“
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
