SpaceX vynesla český vynález do vesmíru. Čistí oběžnou dráhu od odpadu

Zatímco mnoho jeho vrstevníků řeší školu a volný čas, sedmnáctiletý Simon Klinga, zakladatel studentského týmu LASAR a jeden z nejmladších talentů v žebříčku Forbes 30 pod 30 pro rok 2025, již poslal svou první družici do vesmíru a spolupracuje s NASA. ,,Kosmický odpad létá desetkrát rychleji než kulka vystřelená ze zbraně a představuje obrovské nebezpečí pro budoucí vesmírné mise. Naše družice LASARsat testuje možné řešení tohoto problému pomocí laserové technologie,“ prozradil Klinga v pořadu Avokádo. Jeho projekt se zaměřuje na odstraňování vesmírného smetí, které ohrožuje mezinárodní vesmírné mise včetně ISS.

Klinga se kosmonautice věnuje již od útlého dětství. Jako mnoho nadšenců začínal účastí v různých soutěžích, které ho postupně dovedly až k reálným projektům. Jeho zapálení do kosmonautiky ho přivedlo až k soutěži Conrad Challenge, kterou v letošním roce se svým týmem LASAR vyhrál. 

„V Houstonu jsme s týmem, který má nyní kolem 40 členů – chtěli použít lasery k restartování družic na oběžné dráze, které přestaly fungovat. Podobně jako když resetujete mobil nebo počítač, šlo o hard reset těchto zařízení pomocí laserové technologie,“ vysvětluje původní myšlenku. Postupně se tento koncept vyvinul v mnohem ambicióznější projekt – řešení problému kosmického odpadu.

„Po vítězství v Houstonu jsme postupně přešli od toho nápadu k něčemu, co je daleko proveditelnější a zároveň to má dlouhodobě větší potenciál. Takových družic, co bychom teoreticky za specifických podmínek mohli opravit, jsou desítky kusů, ale těch částeček kosmického smetí jsou desítky milionů,“ vysvětluje Klinga.

Družice velikosti kostky za 2,5 milionu korun

„Naše kostka obíhá přibližně desetkrát rychleji než kulka vystřelená ze zbraně, asi 550 kilometrů nad zemí,“ popisuje Klinga parametry družice. Jmenuje se LASARsat a je překvapivě malá – má jen 10 centimetrů na každé straně. „Většinou si lidé myslí, že družice je obrovská jako fotbalové hřiště, ale díky miniaturizaci technologií jsme schopni dostat všechny potřebné přístroje do takto malé kostky,“ vysvětluje.

Studentský projekt LASAR stál přibližně 2 až 2,5 milionu korun. „Není to tak mnoho – je to jako lepší auto,“ srovnává Klinga náklady. Díky spolupráci s českou firmou Spacemanic a mezinárodním poskytovatelem startů získali místo v raketě SpaceX zdarma, což výrazně urychlilo realizaci projektu.

Platforma sloužící pro test laserové technologie

Projekt se zaměřuje na odstranění kosmického smetí pomocí vysoce výkonných laserů. „Pracujeme na vývoji laserů, které bychom používali na zpomalování částeček,“ popisuje Klinga technologii. „Může to vypadat, že světlo nemá žádnou energii, že zasvítíme nějakým laserovým ukazovátkem. Budou to ale jedny z nejsilnějších laserů na planetě. V momentě, kdy je tam ta síla tak obrovská, jsme pomocí energie laseru schopni natavit materiál částečky a ten se začne odpařovat. Tomu říkáme ablace,“ vysvětluje princip.

Družice LASARsat slouží jako testovací platforma pro tento inovativní přístup. „Je v podstatě takový dokonalý terč. Na své palubě nemá laser, ale my na ni pálíme ze země a ona nám vždycky dá vědět, kolik energie se tam dostalo,“ vysvětluje Klinga. „Máme tam také testovací nylon, materiál, na kterém budeme testovat to odpařování, takže budeme mít hodně dat.“

Testovací mise má klíčový význam pro budoucí praktické aplikace. Sběr dat o účinnosti laserové technologie v reálných podmínkách vesmíru může významně urychlit vývoj funkčního řešení pro odstraňování kosmického smetí. Podle Klingy je testovací fáze nezbytná, protože simulace na zemi nemohou zcela replikovat podmínky ve vesmíru, zejména pokud jde o vakuum a mikrogravitaci.

Nejmladší talent Forbes 30 pod 30

Projekt získal mezinárodní uznání a Klinga se nedávno objevil v prestižním žebříčku Forbes 30 pod 30 pro rok 2025, kde patří mezi nejmladší oceněné. „Nebudeme si nalhávat, je to o tom být ve správný čas, na správném místě, mít štěstí. Rozhodně to ale neznamená, že by to bylo k ničemu. Obrovsky si toho vážím a obrovsky si vážím lidí, co tam jsou, a samozřejmě nových známých.“

Zařazení do prestižního žebříčku mu otevřelo dveře k mnoha kontaktům a příležitostem. „Pro mě to byla možná dost zásadní věc osobně, protože dokázala propojit náš tým s lidmi, kteří dosáhli v různých oborech mimořádných úspěchů,“ říká Klinga. Ocenění přišlo v době, kdy tým sledoval start rakety s vlastní družicí v Kalifornii na Vandenbergově letecké základně.

„Vždycky jsem si přál vidět raketu na vlastní oči a první raketa, co jsem kdy viděl, nesla na své palubě něco, na čem jsme pracovali,“ popisuje Klinga emotivní moment. Za nejcennější na celém projektu však považuje právě kontakty a inspirativní lidi, které díky němu potkal.

Spolupráce se SpaceX a budoucnost kosmonautiky

Spolupráce s americkou společností SpaceX byla pro tým významným milníkem. Na otázku, zda se osobně setkal s Elonem Muskem, odpovídá s úsměvem: „Ne, nepotkali jsme se. Je to asi, jako když jedete Regiojetem, tak jestli se potkáte s panem ředitelem. Pro ně je to běžný den v práci, a pro vás velký okamžik.“

Klinga má však jasný názor na Muskovy ambice ohledně kolonizace Marsu: „Dal bych tam tzv. muskovskou konstantu, což lidé z aerospace odvětví mají ve zvyku. Vždycky, když Elon Musk dá nějaký termín, vynásobí se nějakým číslem. Tady bych to násobil třeba 20.“ Přesto uznává přínos SpaceX: „Znovu použitelné rakety, to, jak obrovsky snížily cenu na vynesený kilogram – to je zásadní.“

Budoucnost českého vesmírného programu

Klinga se vyjadřuje k možnosti, že by se do vesmíru dostal český astronaut. „Nejpozději do pěti let by tam Aleš Svoboda měl být,“ říká s odkazem na prohlášení ministerstva dopravy.

Let astronauta by stál přibližně 2 až 2,5 miliardy korun. „Chápu, že řadě lidí může připadat 2,5 miliardy za let astronauta jako vyhozené peníze. Ale když si řekneme, že je to jako pár kilometrů dálnice, tak si můžeme vybrat,“ srovnává Klinga.

Za nejdůležitější přínos letu českého astronauta považuje inspiraci pro veřejnost: „Hlavní přínos není jen podpora průmyslu, vědy a techniky, ale to, co to udělá s těmi lidmi. Vladimír Remek letěl před více než 40 lety a už je to dlouho. To, že Češi mohou posílat družice, že mohou letět nahoru a jde to – to je velmi důležité.“

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

1. Jak Simon Klinga se svým týmem konkrétně postupoval při navazování spolupráce s výzkumnými centry HiLASE a jak přesně probíhalo první setkání, kde středoškoláci přesvědčili vědce o svém nápadu?
2. Jaký byl podrobný průběh startu rakety SpaceX a co přesně zažívala česká družice při umisťování na oběžnou dráhu? Jaké nečekané technické komplikace museli řešit v posledních dnech před startem?
3. Proč Klinga kriticky hodnotí časové odhady Elona Muska ohledně kolonizace Marsu a jaké konkrétní technické překážky podle něj brání splnění těchto ambiciózních plánů?
4. Jak detailně probíhal vítězný projekt v Houstonu, který byl odrazovým můstkem pro celý tým LASAR? Jaké zákulisní momenty rozhodly o jejich vítězství a jak reagovali konkurenti?
5. S jakými specifickými technickými problémy se tým potýkal při vývoji družice a jaké neočekávané komplikace museli řešit po jejím vypuštění? Jak se družice chová ve srovnání s původními očekáváními?