Evropu v následujících desetiletích čekají ještě extrémnější výkyvy počasí. Za alarmujícím trendem stojí kombinace několika faktorů – od umístění části evropské pevniny v rychle se oteplující Arktidě až po změny atmosférického proudění, říká pro FocusOn.cz Francesca Guglielmo, vědecká pracovnice z Copernicus Climate Change Service v Evropském centru pro střednědobé předpovědi počasí.
Proč se Evropa otepluje rychleji než jiné kontinenty?
Od 80. let se Evropa otepluje dvakrát rychleji než je celosvětový průměr, což z ní činí nejrychleji se oteplující kontinent na Zemi. Je to způsobeno několika faktory, včetně podílu evropské pevniny v Arktidě, která je nejrychleji se oteplující oblastí na Zemi, změnami v atmosférickém proudění, které nahrávají častějším letním vlnám veder, a snížením emisí aerosolů (znečištění ovzduší) od 80. let.
Jak mohou speciální adaptační plány, které už má 51 % evropských měst, konkrétně pomoci v boji proti klimatickým extrémům v městských oblastech?
Lidský vliv na klima souvisí s dlouhodobým nárůstem teploty spojeným s emisemi skleníkových plynů. Zmírňování směrem k nulovým čistým emisím by mělo probíhat v jakémkoli prostorovém měřítku. Adaptační opatření k prevenci nebo zmírnění dopadů extrémních jevů na různé sektory velmi závisí na místních podmínkách.
A to jsou jaké?
Obecně řečeno, nejvíce jsou ovlivněny vodní cyklus a energetické výměny. Evropská města stále více pociťují dopady událostí, jako jsou vlny veder a povodně, které jsou v městských oblastech často zhoršeny kvůli jejich husté infrastruktuře, počtu obyvatel a rozložení infrastruktury. Zpráva ESOTC 2024 se zabývá případem evropského zastavěného prostředí, infrastruktury a souvisejících služeb, pro které je potřeba urychleně jednat, zejména v oblasti povodňových rizik.
Co tedy dělat?
Zpráva představuje příklady současných adaptačních opatření v evropských městech; nejběžnějšími opatřeními v uvedených příkladech jsou fyzická a technologická opatření, včetně recyklace vody, oddělení dešťové a šedé vody, návrhu budov odolných vůči klimatu, mapování rizik a systémů včasného varování. Některé přístupy kombinují tato opatření s přírodě blízkými řešeními, stejně jako se správními nebo politickými kroky.
Jak se projevuje klimatický kontrast mezi východní a západní Evropou?
Evropa byla v roce 2024 obecně oblačnější a vlhčí na západě a teplejší a sušší na východě. Tento kontrast lze spojit s převládajícím atmosférickým prouděním. Systémy vysokého tlaku (anticyklonální podmínky) byly často umístěny nad východní Evropou, což vedlo k menší oblačnosti a nižším srážkám. Jasnější obloha umožnila silnější sluneční ohřev, což vedlo k teplotám nad průměrem. Tyto systémy vysokého tlaku také často táhnou teplý, často suchý vzduch ze Středomoří nebo dokonce ze severní Afriky směrem na sever, přivádějí ho do střední a východní Evropy a posilují teplo. Naproti tomu západní Evropa byla často pod vlivem systémů nízkého tlaku, které přinášely časté atlantické bouře a frontální systémy.
Co tyto změny reálně způsobují?
Přinášejí vlhké, oblačné a relativně chladné podmínky, občas přinášející chladný, vlhký vzduch z vysokých zeměpisných šířek. V roce 2024 byly teploty mořské hladiny (SST) ve velkých částech severního Atlantiku mimořádně vysoké a v některých oblastech dosahovaly rekordních úrovní. Teplejší SST vedou ke zvýšenému odpařování a atmosféře bohatší na vlhkost. Když se z Atlantiku přehnaly systémy nízkého tlaku, využily tuto zásobu vlhkosti, což způsobilo silnější a někdy i extrémní srážky v části západní Evropy.
Co čeká Evropu v letech 2030 a 2050, pokud nedojde k zásadním změnám v přístupu k ochraně klimatu?
ESOTC 2024 se primárně zaměřuje na monitorování roku 2024. Pro teplotu, srážky a záplavy je v této zprávě uveden i širší kontext, který zahrnuje zmínku o budoucích projekcích, jak je simuluje IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu). Pokud jde o teplotu, IPCC ve své 6. hodnotící zprávě uvádí, že teploty vzrostou v celé Evropě rychleji než celosvětový průměr a frekvence a intenzita horkých extrémů se zvýší. Předpokládá se, že extrémní srážky a povrchové záplavy se zvýší ve všech regionech Evropy. Evropa je jedním z regionů s největším projektovaným nárůstem povodňového rizika. Zejména nebezpečí říčních povodní se předpokládá zvýšit v západní a střední Evropě a snížit v severní a jižní Evropě.
Jakou roli hraje úbytek ledovců v evropském klimatickém systému a jak ovlivňuje vodní režim kontinentu, včetně povodní a podobně?
Změny v hmotnostní bilanci ledovců – rovnováha mezi hromaděním a táním sněhu a ledu – jsou přímo spojeny se změnou klimatu a je důležité je sledovat. Například sezónní tání ledu a sněhu přispívá k odtoku, a to i v letech s pozitivní roční hmotnostní bilancí.
Co dalšího úbytek ledovců způsobuje?
Kromě povodní způsobených odtokem byly v odborné literatuře hlášeny také průtrže ledovcových jezer v evropských Alpách. Za posledních několik desetiletí dochází k úbytku hmoty ledovců po celém světě a evropské Alpy jsou jednou z oblastí, kde ledovce ubývají nejvíce. Sníh je důležitým faktorem ovlivňujícím tání ledovců. V Evropě se na ledovcích hromadí sníh během zimy a jara, a sněhová pokrývka může oddálit tání ledovcového ledu v teplejších měsících. Nedostatek sněhu na začátku roku v kombinaci s nadprůměrnými teplotami může vést ke zvýšenému úbytku hmoty ledovců.
Autor: Jiří Böhm
