V České republice dramaticky narůstá počet lidí s nadváhou a obezitou, což představuje obrovskou zátěž pro zdravotní systém, uvedli pro FocusOn.cz nutriční terapeut Pavel Suchánek a ředitel zdravotního odboru Zaměstnanecké pojišťovny Škoda Petr Šmach. Až dvě třetiny dospělé populace mají problémy s tělesnou hmotností. U starších věkových kategorií je situace ještě horší. Experti diskutovali o příčinách tohoto trendu, ekonomických dopadech i možných systémových řešeních.
Podle posledních dostupných dat trpí obezitou 18,5 % české populace. U mužů dosahuje nadváha až 47 % a u žen 33 %. Situace je však ve skutečnosti ještě horší, jak upozorňuje Petr Šmach: „Tato čísla nejsou úplně přesná, vycházejí z šetření, která jsou několik let stará, a současný trend je ještě tristnější. V podstatě uvádíme, že asi dvě třetiny dospělé populace mají problémy s tělesnou hmotností. Pokud jdeme na věkovou kategorii nad 50 nebo 60 let, dostáváme se až na úroveň tří čtvrtin.“
Hlavní příčiny tohoto nepříznivého trendu vysvětluje nutriční terapeut Pavel Suchánek: „Prudce klesla pohybová aktivita jak při zaměstnání, tak po zaměstnání, tedy ta nesportovní, nevedená pohybová aktivita. Zároveň se výrazně zvýšila dostupnost energeticky velmi bohatých potravin, přičemž jejich cena je relativně nízká. Díky tomu je možné bez jakéhokoliv omezení v podstatě v jakoukoliv denní i noční hodinu nakupovat energeticky bohaté potraviny.“
Ekonomické dopady obezity na zdravotní systém
Obezita nepředstavuje jen zdravotní problém jednotlivců, ale má zásadní dopady na celý zdravotní systém. „Víme, že například obézní pacient, a to jsou čísla z roku 2001, má až sedmkrát vyšší čerpání zdravotního pojištění než pacient s normální tělesnou hmotností,“ uvádí Petr Šmach. „A když to začíná být populace, která je majoritní, dříve to byla minoritní, tak zátěž zdravotního systému je obrovská.“
Situace má navíc dalekosáhlé společenské důsledky, které přesahují rámec zdravotnictví. Pavel Suchánek upozorňuje na dopady obezity u dětí: „Pokud vychovám obézní dítě, tak to znamená nejen zátěž pro zdravotní systém, ale i vyšší nemocnost a vyšší riziko, že dokud bude průběžný systém financování důchodů, tak tento člověk bude mít co dělat, aby uživil sám sebe, natož aby přispíval do průběžného systému důchodového zabezpečení. Na to se úplně zapomíná.“
Preventivní programy pojišťoven
Zdravotní pojišťovny se snaží na situaci reagovat různými preventivními programy. „Jsme v tom velmi aktivní. Naše pojišťovna má rekondiční centrum pro obézní pacienty a hradíme z fondu prevence nutriční terapeuty, což se v posledních letech posunulo ve všech pojišťovnách,“ popisuje Šmach aktivity Zaměstnanecké pojišťovny Škoda.
Kromě obezity se pojišťovny zaměřují i na další onemocnění zatěžující zdravotní systém. „Kromě obezity jsou to určitě onkologická onemocnění. Pojišťovny se v rámci preventivních programů nebo i základního fondu zdravotního pojištění snaží vytvářet a realizovat screeningové programy, které odhalují onkologická onemocnění v raném stadiu,“ vysvětluje Šmach. Zaměstnanecká pojišťovna Škoda jako regionální pojišťovna odstartovala mnoho pilotních programů v oblasti onkologické prevence, které se později staly celostátními.
Co mohou udělat jednotlivci pro prevenci
Nutriční terapeut Pavel Suchánek zdůrazňuje, že základem prevence je udržování optimální tělesné hmotnosti a včasné řešení jejího zvyšování: „Pokud vidím zvyšování tělesné hmotnosti, snažím se to začít řešit, to znamená navyšováním pohybové aktivity, kontrolou jídelníčku, třeba si 14 dní zapisovat, abych viděl, v čem se udělala změna.“
Konkrétní doporučení pro zdravou stravu zahrnují konzumaci dostatečného množství zeleniny a omezení ovoce: „Dnes víme, že ideální je kolem 600 gramů zeleniny denně, která může být klidně tepelně upravená, protože je lépe vstřebatelná pro organismus, a do 200 gramů ovoce. Spousta lidí dělá chybu v tom, že ovoce a zeleninu spojí dohromady a má třeba 400-500 gramů ovoce, což je obrovská dávka fruktózy, která se dobře metabolizuje na tuky.“ Suchánek také doporučuje preferovat celozrnné potraviny a dodržovat pravidelný režim stravování.
Nutnost systémových změn a motivace pojištěnců
Odborníci se shodují, že kromě individuální odpovědnosti je potřeba systémových změn ve zdravotnictví. Pavel Suchánek uvádí příklad ze Švýcarska: „Když máte obézní dítě, je mu zaplacen rekondiční pobyt a je na rodičích, aby do roka to dítě nepřibralo více než 5 % oproti hmotnosti, s kterou ukončilo pobyt. Pokud překročí těch 5 %, tak to bohužel rodina musí celé zaplatit.“
Petr Šmach souhlasí s tím, že motivace pojištěnců by byla vhodná: „My v rámci fondu prevence podmiňujeme alespoň účast pojištěnce na preventivních prohlídkách. Částečně je pak omezen v čerpání benefitů, což si myslím, že je ta nejdůležitější věc – vyhledávání rizikových faktorů.“ Zároveň upozorňuje, že jakékoliv systémové změny jsou politickým rozhodnutím: „Je potřeba si říct, kam se chceme vydat, protože systémy jsou ve světě různé.“
Zaměstnanecké stravování jako klíčový prvek prevence
Za jeden z největších současných problémů považuje Pavel Suchánek rušení fungujících preventivních opatření, jako je zaměstnanecké stravování: „V současné době je docela škoda, že se rozbíjí síť závodních jídelen a stravování v rámci zaměstnaneckých benefitů. Ze světa víme, že pokud se přejde třeba na paušál, že se přidají peníze do platu a nesleduje se, jestli to člověk využije za stravu, vedlo to k výraznému zhoršení zdravotního stavu.“
Suchánek zdůrazňuje, že zaměstnanecký oběd tvoří 35 % denního energetického příjmu a je nositelem pestrosti: „Můžete tam splnit dávku zeleniny, luštěnin a podobně. Má to zásadní vliv na výkonnost zaměstnance a jeho zdravotní stav. Tomáš Baťa na to přišel ve 20.-30. letech 20. století – kdyby si tento výborný ekonom nespočítal, že to má smysl, tak by zaměstnanecké stravování nezaváděl.“
Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:
- Jak konkrétně ovlivňuje obezita u dětí jejich budoucí výkonnost v zaměstnání?
- Jaké další preventivní programy kromě nutričního poradenství nabízejí zdravotní pojišťovny?
- Proč je podle odborníků důležité zachovat systém závodních jídelen místo paušálních příspěvků?
- Jaká by byla optimální struktura zdravotního systému podle ředitele zdravotního odboru pojišťovny?
- Jak se změnilo čerpání zdravotního pojištění během a po covidové pandemii?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
