Video + podcast: Až milion Čechů pečuje o své blízké. Sociální služby a opatrovnictví jsou proto důležitým společenským tématem. Jak automatizace, robotizace a moderní technologie zasahují právě do této problematiky? O tom promluvil Ivo Mareš, projektový manažer Diakonie.
Moderní technologie využívané v sociálních službách se dnes, minimálně u nás, budou dotýkat spíše podpůrných činností, než že by roboty měly na starost péči o seniory či nemohoucí jako takovou. Robot by totiž v mnoha lidech, jak z řad pečovatelů, tak opečovávaných, budil jistou nedůvěru – chybí mu totiž emoce, které jsou stěžejním faktorem při jakékoli péči. Jak by to tedy mělo do budoucna vypadat?
„K tomu, aby se lidé robotů nebáli, aby si k nim vytvořili nějaký vztah, bude nezbytně nutné, aby se tyto roboty podobaly lidem – teď mám na mysli humanoidy. Nedokážu si totiž představit ani u lidí mladších, natožpak lidí starších, že by si mohli vytvořit nějaký vztah k něčemu, co by vypadalo jako lednička nebo toustovač. K těmto věcem si člověk vztah prostě nevytvoří,“ doplňuje Mareš.
„Sociální“ robot Pepper funguje i u nás
Jednou ze světoznámých robotických aplikací v tomto odvětví je právě semi-humanoidní „společenský“ robot Pepper, který pomáhá lidem vyrovnávat se se samotou. Jeho role v tomto oboru však podtrhuje myšlenku, že roboty v sociálních službách budou spíše sloužit k podpůrným aspektům ošetřování, jako je socializace či podávání předmětů nebo léků, než že by měly na starosti péči jako takovou. Jak je to u nás?
„U nás už robot Pepper nějakou dobu je a už se i testuje pro české podmínky. Ostatně, pokud mám správné informace, je na trhu dlouhou dobu. A už ve svých počátcích jedním z jazyků, kterým mluví, je čeština. Jsme rádi, že v České republice je a experimentuje se na tomto poli,“ komentuje Mareš robota. A dodává: „Předpokládám, že jeho použití bude právě v oblasti zábavy a drobných asistencí. Ta náročnější péče, péče vyžadující velkou přesnost, zručnost a jemnou motoriku, bude i nadále zůstávat na lidech.“
Ze strany pečovatelů bude vyžadována stoprocentní spolehlivost
Je jasné, že některé sektory mají menší prostor pro chybovost než ty ostatní. Zatímco ve výrobním podniku může chyba stroje znamenat zmetek ve výstupu, porucha automatizovaných systémů v letadlech má ale často fatální následky. To stejné se týká jak medicíny, tak obecně práce s lidmi – sociální služby proto nejsou výjimkou.
„Takový stroj by musel být natolik spolehlivý, že činnosti v oblasti komunikace, drobné pomoci, jako je zvedání pacientů nebo pomáhání jim z lůžka, by vykonával s téměř stoprocentní spolehlivostí a nemusel by na něm v každé chvíli někdo něco ladit nebo upravovat,“ zakončuje Mareš.
Autor: Tomáš Vrána
