Co nejvíce automatizované doručování koncovému zákazníkovi je jednou z logistických výzev dneška. S ambiciózním plánem počítá ve spolupráci s firmou Zipline americký řetězec obchodních domů. Okřídlený dron by měl shazovat na padáku balíčky přímo na dvorky domů.
„Půjde o novou službu určenou k doručování objednávek zdravotnických a wellness produktů, s potenciálem rozšíření na segment smíšeného zboží. Ve zkušebním provozu budou zásilky doručovány do oblasti v blízkosti ředitelství Walmartu v severozápadním Arkansasu.
Firma Zipline bude službu řídit ze skladu Walmartu a zvládne obsloužit cca 80kilometrový rádius, zhruba o rozměru státu Connecticut. Celá akce by měla začít zkraje příštího roku, a pokud půjde vše dobře, uvažujeme o jejím rozšíření,“ píše se v tiskové zprávě Walmartu.
Vzlet není problém
Čím se takové doručování liší od jiných podobných projektů, pracujících zpravidla s rotorovými bezpilotními letouny? Okřídlený dron Ziplineu totiž unese větší objem nákladu a také doletí do větší vzdálenosti při mnohem nižší ceně, než kterou by si vyžadoval provoz letadla.
Podle redaktorů webu IEEE Spectrum se ale nad celým projektem vznáší několik nejasností. Pokud jde o vzlet, tam problém nevidí. Drony můžou startovat z katapultu umístitelného i na obyčejném parkovišti obchodního domu. Ostatně s něčím takovým má Zipline bohaté zkušenosti z létání v Ghaně a Rwandě.
První velké komplikace se objevují, když se vezme v potaz letový provoz. Drony Walmartu mají létat v hladině do 400 stop (cca 120 metrů), která je ale určena i pro nekomerční účely a létání osobních dronů nevybavených sledovacím vysílačem. Hrozí tudíž srážka, protože tyto stroje neumí zatím systém Ziplineu detekovat. Na řešení se už ale prý pracuje.
V hustě osídlených oblastech zatím ne
A pak je tu samotné shazování zásilek, vyžadující vysokou míru přesnosti. Pokud drony sletí moc nízko, je tu nebezpečí střetu s různými dráty vedení, anténami a dalšími objekty trčícími výrazně nad úroveň střech zástavby.
Z vyšší letové hladiny se zase přesnost zásahu cíle snižuje, vlivem povětrnostních podmínek, které je nutné brát v potaz. Navíc třeba v blízkosti komunikací by takový balíček zanesený do cesty jedoucího vozidla mohl způsobit havárii.
A tak prozatím nejspíš nepřichází v úvahu využít tento způsob k doručování v hustě osídlených oblastech. Pro tyto lokace, jak upozorňují na webu IEEE Spectrum, se ale vyvíjí jiné automatizované systémy doručování, ať už jde třeba o autonomní vozidla, nebo roboty.
Při rozlehlosti Spojených států se tak určitě najde dost adres, kde se balíčky Walmartu budou moct shazovat bez toho, aby hrozilo, že zásilku zásilku zákaznící nenajdou, nebo že způsobí škody na majetku či životě.
Autor: Petr Pláteník
