Co zajímá zákazníky ohledně firemního využití VR? Udržitelnost řešení, vhodný hardware a návratnost investice, říká Milan Mitošinka, šéf divize Mobility ve společnosti Cleverlance.
Virtuální realita má před sebou velkou budoucnost. Jak byste jednoduše popsal její výhody?
Jednoznačné výhody nám virtuální realita ukázala například v právě uplynulých měsících. Plná interaktivita VR platformy, která umožňuje rychlé a jednoduché ovládání, prokázala mnohem lepší zpětnou vazbu než video nebo konferenční hovory. Firmy, které už nyní používají například virtuální zasedačky nebo vývojové programy, vám potvrdí, že aniž by se týmy musely osobně potkávat, nemusely v průběhu koronakrize nijak omezovat svou komunikaci a práci na vývoji.
Nezanedbatelnou výhodou VR technologie je i mnohem vyšší efektivita při vstřebávání informací. Je to hlavně kvůli imerzi neboli „vnoření se do zážitku“. Informace totiž přes VR platformu vnímáte přirozeným způsobem a všemi smysly najednou. Takový způsob je mnohem účinnější než například čtení.
Pomocí VR školíte zaměstnance České spořitelny. Mohl byste jednoduše vysvětlit, jak takové školení probíhá v praxi?
Ve virtuální realitě probíhá vlastně pouze praktická část školení, kterou by bylo obtížné se naučit třeba z prezentace nebo psaných instrukcí. Jde hlavně o interakci se zákazníkem a různé scénáře, které se odehrávají v reálné praxi na přepážce. Ve VR pak pracovníci podstupují i testy, které následně hodnotí jednotlivé kroky a to, jestli byl celý postup metodicky správný.
Nedávno jsme na našich stránkách zveřejnili video, jak vypadá takové školení bezpečnosti např. v elektroprůmyslu. Kde všude se tedy dá takto s VR pracovat? Má nějaká omezení?
V současné době je asi největším omezením virtuální reality její cenová efektivita. Velice záleží na tom, co přesně chceme pomocí VR školit a jaké existují požadavky na kvalitu a komplexnost 3D modelů. Proto mají například automobilky nebo stavební firmy, které při svém vývoji 3D design produktů už stejně využívají, velkou výhodu. Technologii VR je samozřejmě možné použít téměř všude, ale je potřeba si hned na začátku spočítat hlavně návratnost investice daného projektu a začít po malých krocích u kritických úkolů, které mají typicky velkou chybovost nebo jsou náročné na uchopení bez praktického provedení. Takový postup používá třeba Scania, která v rámci tréninku servisních úkonů používá virtuální realitu při školení techniků na výměnu zpětných zrcátek u kamionů, což je velice náročný úkon vyžadující praxi. Technici se učí ve VR a nelámou stovky zrcátek, která dříve „padla“ na praktická školení.
Omezení jsou vlastně výhradně v budgetu klienta a jeho ochotě investovat do nové, neozkoušené technologie. Na začátku je pro firmy nejobtížnější spočítat si návratnost investice, ale zatím se nakonec vždycky podařilo vyvinout pro klienta adekvátní řešení.
Jaký je vlastně zájem o tyto vaše služby?
Zájem rozhodně je. Hlavně v současné době, kdy se lidi chtějí méně setkávat a pracuje se vzdáleně. Teď jsou problematická hlavně školení, při kterých se dříve setkávalo hodně lidí. Virtuální realita nabízí svou interaktivitou velice zajímavou a hlavně efektivní cestu, jak si zapamatovat o 20–30 % více informací ze školení. Vizuální zpětná vazba je skutečně velice silný nástroj k učení. Uvědomte si, že dnes je norma mít vlastně všechny informace na webu a ve videoformátu. Tam ale pořád chybí zpětná vazba a osobní zkušenost. Virtuální realita je tak v podstatě nevyhnutelně dalším krokem, který právě tu zpětnou vazbu a zkušenost přináší.
Předpokládám, že když na schůzce v určité firmě představíte toto vaše know-how, tak odezva je většinou pozitivní. Na co se tito vaši potenciální zákazníci nejvíce ptají? Co je nejvíce zajímá?
Nejdůležitější témata pro klienty jsou rozhodně udržitelnost řešení, vhodný hardware a návratnost investice. Tahle oblast je přece jen úplně nový trh a nový hardware. Každý rok vyjde něco nového nebo nějaké „převratné“ řešení. Klienti se tak téhle technologie trochu bojí. V Cleverlance přicházíme vždycky s nějakou demoverzí konkrétního řešení, které pro klienta připravíme. To nám pomáhá technologii VR usadit okamžitě do problematiky, která je pro klienta důležitá, a otázky typu „jak“ se okamžitě mění v záplavu nápadů, kde a jak u nich VR využít, což je samozřejmě ideální stav.
Je český trh už dostatečně vyspělý, aby prvky VR používal jako nedílnou součást své výroby?
Myslím si, že se tomuhle stavu začínáme blížit. Na trhu se tvoří opravdu hodně možností. Česká republika je navíc ve světě virtuální reality celkem velmoc. Existuje zde mnoho firem i různých pracovních týmů, které ve VR fungují, takže se obecně virtuální realitě u nás otevírají dveře snáze.
Jak si na tom stojíme oproti zahraničí?
Evropa obecně je v porovnání s USA o něco pomalejší. Tam jde celý proces ještě rychleji. Myslím si, že je to celkem srovnatelné s nástupem smartphonů, což je dnes už 12 let. Dnes je z „mobilního řešení“ pro technologické firmy naprosto nezbytná komodita a podobné to bude s VR. Jen to podle mě nebude trvat tak dlouho jako v případě mobilních telefonů.
Pokud by měla firma zájem o tento typ VR školení, co je proto potřeba? Nakoupit speciální software, 3D brýle, nebo to vše půjčujete?
Určitě doporučujeme nakoupit 3D brýle a nechat si vyvinout software. Školení se logicky opakují a je potřeba očekávat, že brýle se používáním opotřebí. V současné době je samozřejmě možné i řešení „SaaS“ (Software as a Service), kdy zákazník platí za službu a vše potřebné, včetně hardwaru, k tého službě dostane.
Dá se říci, jak velká investice je to pro firmu řekněme do 50 zaměstnanců a firmu se stovkami lidí?
Rozumné školení se dá postavit v ceně od 300 do 500 tisíc korun. Záleží samozřejmě na kvalitě, obsahu a provedení samotného školení. Roli hraje i to, jestli je školení určené pro jednotlivce, nebo celé skupiny pracovníků, kteří musí při školení spolupracovat.
Jaké jsou v oblasti VR vaše další plány?
Důležité je v současné době hlavně udržet krok s rozvojem technologie. Vědět, jak pracují nové headsety, a dokázat zákazníkovi nastavit prostředí VR tak, aby bylo stabilní a spolehlivé. Zdaleka ne všechno v téhle technologii je totiž „corporate ready“ a tak je k vývoji nutné i přistupovat.
A na závěr trochu prognostická otázka. Jak vidíte svět za deset, patnáct let? Ovládne VR svět, nebo budou jasně vymezeny mantinely, kdy a za jakých podmínek a pro jaký účel ji používat?
To je samozřejmě hodně těžké předpovědět. VR všeobecně směřuje do podobné „komoditní“ pozice jako smartphony. Lidi mají přece jen často tendence z klasické reality utíkat a vytvářet si „ideální svět“. Vidíme to na Instagramu, LinkedInu a dalších sociálních sítích. Virtuální realita je jedna z možností, která dává lidem volnou ruku, a takový „život“ ve virtuální realitě bude mnohem snazší. Musíme se mít na pozoru, abychom neztratili zájem o reálný svět, jak to často vidíme v různých sci-fi filmech.
Autor: Jiří Böhm
