Poučení z krize v roce 2008? Strach z modernizace se projeví vždy v době oživení trhu – kdo investoval, bude o krok napřed, tvrdí Marcel Červený, CEO BOOTIQ.
Aktuální situace přehodnotila byznys plány mnoha tuzemských firem. O jaké služby mají české společnosti nyní největší zájem?
Firmy mají nyní největší zájem o poradenství a produkty v oblasti e-shopového prodeje. Dále je zájem o automatizaci procesů (RPA), což přináší firmám vyšší efektivitu v backoffice, a o fintechové produkty. Neustále zaznamenáváme poptávku po vývojových kapacitách, která je v některých oblastech kontinuální.
Mnoho firem nyní mluví o posílení IT řešení, která by měla celý pracovní proces zjednodušit, zpřehlednit a vlastně i zlevnit. Není to ale jen určitá vlna? Opravdu to všechny firmy potřebují?
Potřeba vývoje IT řešení je dlouhodobá. Trend se v poslední době pouze zvýšil a v blízké budoucnosti čekám jeho mírnou stabilizaci. Epidemie koronaviru pouze tento trend na chvíli posílila. Zvýšila se tedy pozornost směrem k online technologiím a naplno se ukázaly jejich možnosti.
Jak si vlastně stojí české nebo slovenské podniky s digitalizací jejich provozů v porovnání se zahraničím?
Stále můžeme pozorovat mezi jednotlivými zeměmi rozdíly v míře digitalizace, které plynou z množství investovaných peněz. V rámci možností českého trhu si vedeme dobře, nicméně západní země jsme stále ještě nedohnali. Na to, abychom byli v užší špičce, ještě musíme v investicích přidat. Klíčovou roli v tom bude hrát cloudifikace, která je velkým trendem a pomáhá dosavadní rozdíly vyrovnat.
Vytváříte IT projekty pro velké korporace i malé startupy. Jsou v jejich požadavcích velké rozdíly?
Rozdíly v požadavcích korporací a startupů se v poslední době v zásadě vyrovnávají. Poptávky, co se týče kompetencí a náročnosti řešení, jsou v obou případech velmi podobné.
Jaká byla vaše dosud největší zakázka a jaká nejmenší? Lze říci cenu?
Nejmenší zakázka byla BI analýza za 65 000 korun, největší pak za 30 milionů.
Hodně se zabýváte IoT (internet věcí). Jak byste jeho výhody vysvětlili třeba majiteli průmyslové firmy?
Majitelé firem například investují nemalé prostředky do průmyslových budov. IoT pomáhá zvýšit jejich efektivitu na maximum, a to především v oblasti zateplení, vytápění, větrání nebo vytěžování prostorů. To může znamenat i v energeticky nenáročných budovách značné úspory. Dále je to dopad na efektivitu a zdraví pracujících lidí. Součástí IoT jsou totiž i teploměry nebo měřiče kvality vzduchu, které hlídají ideální hodnoty veličin v daném prostředí.
Nedávno jste představili vlastní IoT laboratoř. Co to znamená?
IoT laboratoř znamená, že komplexně vyvíjíme hardware i software založený na technologii narrow bandu (NB-IoT). Snažíme se veškeré měřitelné veličiny, které zpracovává náš software, různě kombinovat v podobě jednotlivých use casů. To znamená, že hledáme kombinace těchto veličin, které vedou k nalezení nového, dříve nepředpokládaného užití. Zároveň testujeme kvalitu hardwaru našich dodavatelů, přičemž se nám potvrzuje, že není dobré spoléhat se například na produkty z Číny. Důležitá je totiž nejen garance výdrže baterie a celkově funkčnosti, ale i následná údržba zařízení u klientů. Proto jsme se tedy rozhodli zkoumat narrow band jako kvalitní síť a k tomu vyvíjíme odpovídající hardware a software, který bude splňovat nároky klientů.
Internet věcí v podstatě zvyšuje naši závislost na internetu, na tom být stále připojený, být online. Nemůže to být nakonec kontraproduktivní? Co když dojde třeba k blackoutu?
Na tuto otázku je bohužel pozdě. Naše závislost na internetu je už nyní dost vysoká. IoT jsou pouze doplňky, které závislost nijak neprohlubují, protože ta již v moderní společnosti dávno je. V případě blackoutu, který by způsobil výpadek bank, se společně s nimi sesype i všechno ostatní.
Čeští podnikatelé nyní budou kvůli koronaviru obezřetní ohledně dalších nezbytných investic do svých podniků. Jak byste jim tuto jejich řekněme vyčkávací pozici rozmluvili? Je teď skutečně čas investovat do modernizace?
Pro každou ekonomiku, která je ve stagnačním režimu, je důležité ochlazení investic minimalizovat. A to především proto, aby se ekonomika nepropadala stále hlouběji. Nejlepší obranou je tedy nadále investovat a rozvíjet se. Nám se v roce 2008 během krize osvědčilo investování do produktů a díky tomu jsme stagnaci nezažili. V daném období se nám tak podařilo přeskočit ty, kteří byly v investování spíše obezřetní a v okamžiku restartování trhu začali pokulhávat. Strach z investic a modernizace se totiž projeví vždy v době oživení trhu – kdo investoval, bude následně o krok napřed. Proto zastavení modernizace zásadně nedoporučuji.
V celé společnosti se nyní řeší, které výrobky, služby zlevní nebo naopak zdraží. Jak se koronavirus dotkl IT světa? Půjdou i zde ceny nabízených služeb dolů? Nebo naopak nahoru? A o kolik procent?
Podle naší stávající zkušenosti z krize 2008 šly ceny IT služeb dolů. Následně se vyšplhaly na únosnou míru a začaly stagnovat. Očekávám, že se nyní budou mírně navyšovat, odhadem do 5 %.
Autor: Jiří Böhm
