První hraný seriál ze světa Hvězdných válek si připsal ještě minimálně jedno prvenství. Ve větší míře jeho tvůrci využili technologii, která v sobě spojuje prvky herního enginu a virtuální reality. A výsledek je více než ohromující.
Dnešní sci-fi filmy a seriály nezřídka vznikají z velké
části před zeleným pozadím, na které se pak v postprodukci tzv. klíčují
fantastická a jiná prostředí. Pro účely televizní sériové produkce, která si
žádá hlavně rychlost natáčení v pravidelném sledu, jde o dost nepraktickou
záležitost.
Z tohoto důvodu VFX studio vyvinulo originální produkční
technologii nazvanou ILM StagCraft. Za využití revolučního herního enginu
Unreal od firmy Epic Games vytvořili virtuální prostředí umožňující filmařům v
reálném čase natáčet v promítnutých lokacích.
Jak píše server IndieWire, více než polovina všech scén v
Mandalorianovi vznikala v prostředí StageCraftu, umístěném v Manhattan Beach
studiích v Los Angeles. To má podobu 6 metrů vysoké polokruhové stěny a stropu
tvořených LED videi. Konstrukce pokrývá úhel 270 stupňů s plochou 20 metrů v
průměru pro odehrávající se akci.
CG prostředí promítané na LED pozadí byla dílem známe
trikové a animační společnosti ILM. Právě díky technologii herního enginu bylo
možné upravovat perspektivu ve vztahu s pohybem kamery, zároveň díky grafickým
procesorům od firmy NVIDIA docházelo k renderování změn v reálném čase, aniž by
si divák něčeho všiml.
Zdroj: Disney+
Práce na technologie StageCraft započaly v roce 2008, kdy
George Lucas poprvé přišel s vážným záměrem natočit hraný seriál ze světa Star
Wars. Svůj obsáhlý digitální archiv zhodnotilo i studio ILM, které při natáčení
využilo detailní záběry a fotografie z Údolí smrti nebo Chile, spolu s fotografickými deskami pořízenými při vzniku filmových
Hvězdných válek.
„Hledali jsem exotické lokace, které jsme pak důkladně
nafotili a následně znovu vytvořili celé v počítači právě na základě na místě
pořízených obrazů,“ popisuje, jak probíhaly práce v případě, že se
nevyužívaly archivní materiály, Richard Bluff, který měl na starosti vizuální
efekty. „A potom jsme to celé přenesly na LED stěnu a natáčeli úspěšně s
herci, jako kdyby na tom místě doopravdy byli.“
Autor: Petr Pláteník
