Zpráva, že britská vláda pořídí superpočítač v celkové hodnotě 1,2 miliardy liber, proběhla před pár dny i českými médii. Sofistikovaný stroj má ale značné nároky na energetickou spotřebu a právě v tento moment vstupují do hry státy jako Norsko nebo Island.
Obě země disponují dostatečnými zásobami energie z obnovitelných zdrojů. Na Island se z toho důvodu přesouvala třeba i výroba hliníku. Ostrovní stát s bohatými zdroji geotermální a vodní energie v poslední době proslul také jako místo, kde jsou provozovány bitcoinové „farmy“.
Roku 2016, jak
informuje server Reykjavík Grapevine, už zde byl navíc instalován
superpočítač provozovaný Dánským meteorologickým úřadem.
Díky tomu se efektivita zpracovávání informací o počasí ve
skandinávské zemi ztrojnásobila. A nejen tam.
„Severské
státy spolupracují při zkoumání počasí už několik let,
následně byla spolupráce rozšířena na pobaltské státy a Irsko
a Holandsko,“ vysvětlil Reykjavík Grapevinu Arni Snorrason,
šéf Islandského meteorologické úřadu, jakým způsobem se v
severském regionu dosahuje co nejpřesnějších předpovědí
počasí.
Foto: Claudia Regina, Flickr, CC BY-SA 2.0
Rozhodnutí, jestli britský superpočítač nakonec bude zprovozněn na Islandu nebo někde jinde, ovlivňuje spousta věcí. „Bylo by skvělé, kdyby se takový projekt realizoval na Islandu, závisí to ale na řadě konkurenčních faktorů, jako jsou ceny energie, šířka pásma, politická vůle i stabilita a mnohé další,“ vysvětluje Eyjólfur Magnús Kristinsson, ředitel islandské společnosti Advania Data Centers, která by ráda do projektu vstoupila jako jeden z případných partnerů.
Britský
superpočítač by v momentě spuštění měl navýšit kapacitu
úřadu až šestinásobně. V plánu se navíc počítá po pěti
letech s upgradem, který by měl zvýšit výkonnost stoje ještě o
trojnásobek. Jak informovala na svém webu Česká televize:
„Meteorologický úřad každý den přijme více než
200 miliard hlášení ze satelitů, meteorologických stanic a bójí
na moři. Aby byly předpovědi lepší, je nutné zpracovat více
dat rychleji a přesněji provést simulaci atmosféry. Vypracování
analýzy toho, zda letní liják zaplaví určitý dům či silnici,
vyžaduje stále výkonnější počítače.“
Autor: Petr Pláteník
