Stanislav Chvála z Nano Energies vysvětluje, jak můžete ze své zásuvky odebírat zelenou energii, jak důležitá jsou data informující o tocích elektřiny a zda budou elektrická vedení opravovat roboti.
Čím se Nano Energies zabývá?
Nano Energies je jedenáctiletá firma, v níž se skrývají firmy tři. V roce 2008 jsme začali obchodovat s elektřinou z obnovitelných zdrojů. Ničím jiným než čistou elektřinou se zabývat ani nechceme. Stoprocentně zelenou elektřinu dodáváme do českých domácností, ale spolupracujeme i s většími firmami, které naši čistou zelenou elektřinu prodávají svým zákazníkům. Druhá část firmy, Nano Energies Trade, obchoduje s elektřinou na spotových trzích. Zaměstnáváme analytiky a mimo jiné i bývalé hráče pokeru – úspěch totiž závisí na kvalitní analýze a rychlém úsudku. Působíme v Česku, na Slovensku, ve Velké Británii, Francii, Nizozemsku a Belgii, nyní vstupujeme do Rakouska. Nakupujeme a prodáváme elektřinu hlavně několik hodin před jejím reálným využitím, neboť v tomto čase má největší nebo nejmenší hodnotu. A třetí část našeho podnikání je vyrovnávání spotřeby a výroby elektřiny. Tím se zabývá firma Digital Energy Services. Na jedné straně motivujeme malé zdroje – malé elektrárně doporučíme, ať začne, či přestane v danou chvíli vyrábět. Na druhé straně odběratelům řekneme, ať sníží například výkon pece. Je to vlastně vzdálené řízení strojů – které jednak elektrickou energii vyrábějí a jednak ji spotřebovávají.
Jaké technologie se používají při řízení energetických zdrojů?
Je to složité a bude to ještě složitější. Čím je systém distribuovanější, tím vyšší hustota dat je třeba. Je škoda, že sítě většinou nejsou dostatečně chytré. Jakmile dojde k rozmachu obnovitelných zdrojů, sítě budou muset být ještě technicky vyspělejší.
Jak vypadá nějaká nová technologie konkrétně?
Například je to schopnost vzdáleně něco měřit a řídit. Představte si například firmu, která provozuje pec. K té peci se připojí černá krabička, která po vteřinách měří její spotřebu a dokáže přes sítě jako například GSM, Wi-Fi, LoRa nebo jiné pec zapnout, či vypnout, nebo snížit její výkon, když je to v síti potřeba. Nebo si vezměte budovu Drn na Národní třídě, kde sídlíme. Když je soustava v obtíži a potřebuje dodatečnou elektřinu, je možné v této budově snížit příkon klimatizace či topení například na patnáct minut. Nikdo z lidí, kteří v budově pracují, to nepozná, neboť budova má vysokou akumulační schopnost. Systém řízení budovy však pomůže elektrické soustavě.
Stanislav Chvála na konferenci Share Your Energy na podzim 2019. Foto: Nano Energies
Jak se fyzicky zajistí, že do zásuvky mi teče zelená energie?
Fyzikálně nejde vzít elektrony z obnovitelných zdrojů a doručit je k vám domů. Představte si to jako jezero. Když do něj bude proudit špinavá voda z kanalizace, tak to zpočátku nebude vidět, ale časem bude jezero čím dál tím špinavější. Když do toho jezera naopak bude přitékat čistá voda, tak bude čím dál tím čistější. A to je smysl obnovitelných zdrojů: chceme, aby do elektrifikační soustavy přispívalo více obnovitelných zdrojů s uhlíkovou stopou, která je nižší než u stávajících zdrojů. Tím přispějeme k tomu, že uhlíkové, tedy hnědé elektřiny bude méně.
Jaké je tedy spojení spotřebitele a zelené energie?
V zásadě finanční. Když si někdo kupuje elektřinu od nás, tak si kupuje zelenou elektřinu, protože my ani jinou nenakupujeme. Jak jsem naznačil, elektřina není farmářské vejce, které má jasný původ a distribuci až k vám na stůl a které poznáte i podle chuti. U elektřiny to nepoznáte. Kdo si kupuje elektřinu z obnovitelných zdrojů, nedělá to proto, aby světla svítila zeleně. Každý zákazník má právo svou peněženkou určit, kam jako společnost budeme směřovat. Když někdo koupí elektřinu z obnovitelných zdrojů, tak dává najevo, že chce, abychom dýchali čistý vzduch a neprodukovali zbytečně CO2. Pokud nebude poptávka po elektřině z obnovitelných zdrojů, tak je nikdo nebude ani stavět. V České republice se jich postavilo relativně hodně díky dotacím. Ty už ale nejsou a ani nebudou. Cena energie z obnovitelných zdrojů se však bude přibližovat ceně energie z fosilních paliv. V jiných zemích už to tak je a u nás to brzy nastane. Zákazníci tak mohou svými peněženkami volit, z čeho se má elektřina vyrábět. Když to necháme jen na politicích, tak tu zřejmě budeme mít jen novou jadernou elektrárnu.
A proč ne? Jaderná energetika je také emisně čistá. Navíc Česká republika není výrazně bohatá na vítr, vodní zdroje či sluneční záření. Není jaderná energie cestou vpřed?
Jaderná energie má výhodu v tom, že její uhlíková stopa je blízká nule. Navíc množství paliva je poměrně malé a snadno se transportuje – nepotřebujete celé vlaky uhlí. Nesporná nevýhoda tkví v tom, že odpad se musí bezpečně ukládat. A v případě katastrofy jsou následky nesmírné. Podívejte se na případ Fukušimy v Japonsku. A to není zanedbaná komunistická země jako v případě Černobylu, to je země na technologické špičce. Zásadní nevýhoda jádra však spočívá v ceně – pořizovací, fixní náklady na jadernou elektrárnu jsou obrovské a od toho se odvíjí i cena energie. Naopak ceny obnovitelných zdrojů se rapidně snižují.
A dotace opravdu nejsou?
Jediné dotace na novou výstavbu jsou na střešní fotovoltaiku. Větší zdroje typu velkých větrných elektráren či velkých solárních parků či bioplynových stanic jsou bez dotací.
Jak zjistím uhlíkovou stopu „své“ elektřiny?
Na stránce electricitymap.org od dánské firmy Tomorrow je vidět uhlíková stopa elektřiny v dané zemi v reálném čase. Norsko či Dánsko má velmi čistou elektřinu. Na druhé straně je třeba Polsko, Moldavsko, Česko či Estonsko. Naší ambicí je, aby se Česko dostalo mezi zelené země.
Častá výhrada vůči obnovitelným zdrojům zní, že
jsou nestabilní. Je to tak?
Nejlepší je podívat se na fungující příklady. Jsou ostrovy v moři, které využívají z větší části energii z obnovitelných zdrojů a blackouty tam nenastávají. Existují technická řešení, jak na to. Je pravda, že obnovitelné zdroje jsou hůře predikovatelné a jsou závislé na počasí. Ale ne všechny. Nejhůře predikovatelná je solární energie, lépe je na tom vítr. U vodních elektráren a bioplynových nebo biomasových stanic k takovým výkyvům, kterých se veřejnost bojí, nedochází. Tyto zdroje jsou stejně stabilní jako uhelná nebo jaderná elektrárna. Existují tedy spolehlivé i méně spolehlivé obnovitelné zdroje a ty se vzájemně zastoupí.
Nejsou obnovitelné zdroje jako celek naopak stabilnější než klasické zdroje, protože jsou distribuovanější a výpadky se pokryjí snáze než v případě velké uhelné elektrárny, jejíž porucha znamená problém?
To jste řekl
úplně přesně. Blok uhelné elektrárny o výkonu 100 MW je méně stabilní než sto
různých obnovitelných zdrojů, z nichž každý má výkon 1 MW.
Co může běžný spotřebitel dělat, aby byl energeticky
„smart“?
To nejzákladnější
je rozumět datům týkajícím se toho, kolik energie vyrábím a kolik
spotřebovávám. Valná většina spotřebitelů to netuší. Smart elektroměrů je asi
jedno procento. A na těch je vidět, v jaký čas kolik spotřebovávám.
Z dat je pak vidět, že nechat svítit LED žárovku hodinu zbytečně vede
k mnohem nižší spotřebě než ohřát dvě rychlovarné konvice.
Jak ta data získat?
Bohužel je třeba si to zaplatit. Buď si koupit chytrý elektroměr od distributora, nebo si instalovat podružený elektroměr. A pak už stačí software, který data dokáže zobrazit a analyzovat.
A co s napojením na síť?
U domácností to teprve bude, u firem je to však možné už teď a to je právě to, co děláme v Digital Energy Services – využíváme flexibilitu firem k tomu, abychom jim snížili cenu za elektřinu. Spotřebu dokážeme přesouvat v čase, pro firmy, pro obce, pro majitele budov, které jsou také významnými spotřebiteli a někdy i zdroji energie. Rovněž testujeme peer-to-peer obchodování, aby zákazníci kupovali od zákazníků. Když máte na domě solární panel a nejste zrovna doma, tak vyrobenou energii prodáte sousedovi.
Proč by to měl dělat – kvůli úspoře a zisku?
Nejen to. Jsou
v tom i emoce – pocit z toho, že přesně vím, jakou elektřinu a od
koho si kupuji. Podobně jako je to u potravin. V rámci obce to lze
realizovat pomocí mikrosítě, která je však poměrně finančně náročná. Můžete ovšem
využít stávajícího distributora, ale jednotlivé zákazníky propojíte alespoň obchodně.
Mají v energetice nějakou úlohu roboti?
Určitě. Ke
kontrole elektrického vedení a další energetické infrastruktury se například stále
více využívají drony, které pomocí umělé inteligence rozeznávají poruchy.
Stanislav Chvála je generální ředitel Nano Energies. Věnuje se hledání nových způsobů a cest, které by připojily k čisté a lokální energii co největší množství domácností a firem. Pracuje také na vylepšování řízení energetické flexibility a možnostech sdílení elektřiny. Před příchodem do Nano Energies se energetice věnoval ve skupině ČEZ nebo v britských bankách.
Autor: Petr Bílek
