Strach z toho, že kvůli robotům přijde spousta lidí o práci, se nezakládá tak úplně na pravdě. Aspoň o tom je přesvědčený Aaron Benanav, který v článku na webu The Guardian vysvětluje, co je hlavní příčinou vyšší míry nezaměstnanosti v některých oborech.
Roboti už dnes v řadě průmyslových provozů vykonávají práci, kterou dříve dělal člověk, či spíše více lidí. To je samozřejmě neoddiskutovatelný fakt. Stejně tak to vypadá, že roboti v nedaleké budoucnosti budou vykonávat i jednoduché odbornější úkony, na které lidé musí studovat několik let. Mluví se třeba o robotizaci některých složek lékařských nebo právních úkonů.
Produktivita neroste
Přesto masivnější
nástup robotů není ani zdaleka hlavní příčinou nedostatku
pracovních pozic v některých odvětvích. Navzdory tomu, o čem se
nás snaží někteří politici přesvědčovat – Benanav zmiňuje
amerického kandidáta na prezidenta Andrewa Yanga, který viní z
podzaměstnanosti v USA právě automatizaci, a dokonce slibuje
vyplácet jako kompenzaci obyvatelům měsíční „dividendu“ ve
výši 1000 dolarů.
Nízká kvalita
práce a stagnující mzdy jsou hlavním problémem v Americe i všude
ve světě, ale bylo by chybou dávat je do přímé souvislosti s
rostoucí mírou automatizace, myslí si Aaron Benanav. „Zatímco
stroje dnes vyrábějí všechno, od bot a triček až po auta a
počítače, nezaznamenali jsme v průmyslu během uplynulých dekád
významný nárůst v produktivitě šetřící lidskou práci,“
doplňuje autor článku.
Foto: Pxfuel
Právě pocit, že s
větším prosazováním automatizace do výroby se úměrně tomu
zvyšuje i produktivita celkové práce, je největší iluzí.
Hlavním problémem je prohlubující se globální ekonomická
stagnace, která zasahuje právě především průmysl. Projevuje se
to nízkou mírou investic, pomalým ekonomickým růstem a nízkými
čísly nově vytvořených pracovních pozic.
Německo a Jižní Korea jedou
Důkazem může být,
že země s největší mírou robotizace jako Německo nebo Jižní
Korea mají rovněž nejlepší čísla, pokud jde o zaměstnanost ve
výrobě. „V Německu a Japonsku firmám pomáhá automatizace
zachovávat pracovní místa ve výrobě i s ohledem na silnou
mezinárodní konkurenci,“ dokládá Benanav. „Čínské firmy
investovaly intenzivně do robotiky v průběhu posledních let,
právě aby zachovaly pracovní místa při tom, jak zároveň rostou
platy a zesiluje se konkurence ze strany zemí s dokonce ještě
nižší cenou práce.“
Od 70. let minimálně
je ekonomický růst spojován s růstem průmyslu, vázaného na
exportní strategii v globálním měřítku. Až dodnes ale žádný
jiný sektor nedokázal průmysl vystřídat v roli motoru
pohánějícího hospodářství.
Zpomalující růst
se tak zákonitě odráží i v menším potenciálu vytvářet nová
pracovní místa. Roboti často přebírají ty nejjednodušší,
repetitivní práce, o které nebývá na trhu práce velký zájem.
Důkazem jsou i české továrny, které na některé dělnické
pozice musí najímat zahraniční pracovníky, převážně z
východu.
Autor: Petr Pláteník
