Počítač vyrobený ve zkumavce na Rochesterské univerzitě z 32 kusů DNA umí ukládat a zpracovávat informace. Dokáže mimo jiné spočítat celočíselné druhé odmocniny z čísel od jedné do devíti set.
Proč by mikroprocesory musely být nutně vázány na křemík? Nemusejí. Dosud neřešitelné úlohy by mohly zvládnout například molekulární počítačové systémy. Velmi slibným oborem je vývoj syntetických biochemických logických obvodů. Vše je zatím v začátcích, ale za pár let uvidíme…
Chulei Guo na Rochesterské univerzitě ve státě New York se svými kolegy vyvinul počítač, který je složený z 32 sekvencí kyseliny deoxyribonukleové (DNA). Tyto sekvence vytvářejí logické obvody, jaké jsou nyní běžné v integrovaných polovodičových obvodech. Logické obvody z DNA dokážou pracovat z informacemi podobně jako mikroprocesor. Umějí například spočítat celočíselnou druhou odmocninu z čísel do 900, tedy druhou odmocninu z čísel 1, 4, 9, 16, 25, 36 a a tak dál, až do devíti set.
Ilustrace: KTSDESIGN / Science Photo Library
Počítač z DNA vznikl s využitím procesu hybridizace, k níž dochází tehdy, když se dvě sekvence DNA spojí a vytvoří dvojitou DNA. Vědci do DNA nakódovali čísla pomocí deseti základních bloků. Každá kombinace představuje různé číslo do 900 a je spojená s fluorescenčním markerem, tedy kontrastní látkou. Hybridizaci se podařilo vědcům usměrnit tak, že fluorescenční signál odpovídá druhé odmocnině nakódovaného čísla. Výsledek lze odečíst z barvy vzorku.
Počítač vyrobený z DNA by mohl být základem složitějších počítačových obvodů, tvrdí Chulei Guo. „Výpočetní technika na bázi DNA je stále v začátcích, ovšem představuje velký příslib pro řešení problémů, které jsou pro křemíkové mikropočítače příliš složité, nebo dokonce překračují možnosti stávajících technologií,“ dodal Chulei Guo, který se domnívá, že počítače na bázi DNA by mohly jednou nahradit tradiční počítače.
Autor: Petr Bílek
