Robotické farmy jsou na vzestupu a roboti nachází uplatnění v řízení mléčného stáda, jehož nedílnou součástí je také dojení. Podle údajů z již funkčních realizací Evropě i USA se ukazuje, že ošetřovatelé stráví v průměru 5,1 minuty pracovní doby na krávu v laktaci. Trendem je i internet věcí. Do roku 2024 bude připojeno více než dva miliony farem a 36 milionů skotu.
Robotická farma Rivendale, foto: Ross Mantle, The New York Times
Jak uvádí server NášChov, automatický dojicí systém nebo robot je moderní a dobře fungující technologie pro dojení krav a odvádí dobrou práci při dojení. Pro zajištění zdraví a pohody dojnic se nedá důvěřovat pouze dojicímu zařízení. Řízení mléčného stáda je mnohem více než dojení krávy, a proto musí být celý systém stáje s roboty profesionálně navržen.
Základem je zajistit pohodlí a zdraví krav, a tím i vysoký denní nádoj mléka. Nezbytné jsou pohodlné boxy s dostatečnou podestýlkou, jednoduchý a dostatečný přístup ke krmivu a vodě a také k robotu.
Pro co nejjednodušší využití všech zdrojů musí mít stáj široké uličky a dostatek volného prostoru před roboty. Při správném umístění a orientaci robotu je možné oddělit krávy, které budou dojeny, od krav, které robot opouštějí, a tímto způsobem zajišťovat plynulý pohyb krav kolem robotů.
Všechny nejdůležitější pracovní postupy by měly být plánovány již v době, kdy je stáj stále ještě na výkresu. To platí jak pro nové budovy, tak pro rekonstruované objekty, kde je dojení v dojírně přeměněno na roboty nebo je rozšířena stávající stáj a přidán další robot. Podle údajů z robotických farem v Evropě i USA se ukazuje, že ošetřovatelé stráví průměru 5,1 minuty pracovní doby na krávu v laktaci s kolísáním od 1,5 do téměř 14 minut. Jak dobře a efektivně budete pracovat ve své budoucí stáji, se rozhoduje už ve fázi návrhu na novou nebo rekonstruovanou stáj. Nejdůležitější je se ujistit, že ve stáji budou všechny prvky pro zdraví a pohodu krav a pro naplánování rutinních prací.
Internet věcí
Robotická farma Rivendale, foto: Ross Mantle, The New York Times
Do roku 2024 bude připojeno na internetu více než dva miliony farem a 36 milionů skotu. U hospodářských zvířat jde o shromažďování údajů týkajících se jejich zdraví a užitkovosti. Internet věcí (IoT) umožňuje zemědělcům sledovat vzdálená místa, mohou efektivněji sledovat větší počet zvířat a získat více podrobností o každém jednotlivém zvířeti každý den. Vzhledem k tomu, že technologie IoT může monitorovat zdraví, plodnost, pohyb zvířat, jejich umístění apod., procházejí farmy změnou, aby se tato data využila ke zvýšení efektivity, produktivity a příjmů. IoT umožňuje chovatelům pečlivě sledovat zvířata a dá se využít i pro sledování množství krmiva ve žlabu, aby se vědělo, kdy je ho třeba doplnit nebo koupit více krmiva. IoT otvírá cestu pro precizní zemědělství.
Zdroj: NášChov
Autor: Tomáš Vrána
