„O vodíkovém hospodářství se mluví už léta, ale až nyní to vypadá, že jsme mu opravdu blízko,“ vyjadřuje se k významu objevu učiněného vědci z University of New South Wales Sydney, Griffith University a Swinburne University of Technology jeden ze členů výzkumného týmu, profesor chemie Chuan Zhao.
Podle informací uveřejněných v magazínu SciTechDaily australští vědci pokryli elektrody katalyzátorem, který snižuje nároky na energetickou spotřebu při elektrolýze. „Katalyzátor tvoří drobná (měřeno na nano úrovni) styčná plocha, na které železo a nikl spolu na atomární úrovni vytváří aktivní místo pro štěpení vody,“ vysvětluje Chuan Zhao.
Zajímavé je, že nikl a železo samy o sobě nejsou dobrými katalyzátory při výrobě vodíku. Když se ale propojí na nano úrovni, tak „tady se děje ten zázrak“, jak tvrdí profesor Zhao. A doplňuje: „Styčná plocha na nano úrovni mění vlastnosti těchto materiálů. Naše výsledky dokazují, že nikl-železný katalyzátor může být stejně účinný při výrobě vodíku jako platinový katalyzátor.“
Mnohem levnější
Další výhodou této metody je, že díky propojení obou materiálů bude stačit vyrábět jen jeden katalyzátor místo dosavadních nezbytných dvou. A samozřejmě finanční rozdíl je až astronomický. Podle cen uváděných v SciTechDaily stojí nyní kilogram železa 0,13 dolaru a niklu 19,65. Naproti tomu gram ruthenia vyjde na 11,77 dolaru, platina stojí 42,13 a iridium dokonce 69,58 za gram.
Profesor Zhao věří, že pokud jejich technologie postoupí ještě dále, mohli bychom se jednoho dne dočkat čerpacích stanic zásobovaných vodíkem ze štěpení vody. „Doufáme, že náš výzkum může najít uplatnění právě na čerpacích stanicích, které si budou vytvářet svůj vlastní vodík pouze za využití obnovitelných zdrojů, jako je voda a sluneční světlo, a takovýchto nízkonákladových, ale přesto výkonných katalyzátorů,“ zasnil se vědec.
Autor: Petr Pláteník
