Nedávno jste podepsali memorandum o spolupráci při rozvoji využití vodíku v Ústeckém kraji. Kdo byl iniciátorem?
Prvotním impulzem k vytvoření memoranda byla místní podnikatelská sféra, která nás oslovila s tím, že má náš kraj velký potenciál k využití vodíku. Protože ve vodíku jako zdroji čisté energie vidíme budoucnost, chopili jsme se aktivity. Tak vzniklo memorandum, do kterého se zapojilo 18 subjektů, kromě kraje také výrobní firmy, univerzita nebo inovační centrum.
Co si od projektu slibujete?
Jak už jsem zmínil, iniciativa vzešla z podnikatelského prostředí a Ústecký kraj celou myšlenku podpořil a zaštítil. Osobně si myslím, že by se takové věci neměly vést po úřednické linii, protože to by procesy zpomalovalo. Proto je kraj v roli garanta, ale samotnou správu projektu jsme předali Inovačnímu centru Ústeckého kraje, které je pružnější ve svých možnostech. Společně pak budeme pořádat kulaté stoly se zástupci odborné a akademické veřejnosti. První konkrétní kroky už se dějí. Město Ústí nad Labem chystá žádost o dotaci na vodíkovou čerpací stanici ve spolupráci se Spolchemií, další má vzniknout pod hlavičkou Unipetrolu. V Ústeckém kraji tak budou brzy moct vyjet vodíkové autobusy.
Takže Ústecký kraj plánuje využití vodíku zatím jen v autobusech?
O všech možnostech využití zatím probíhá s firmami diskuze. Často je kromě autobusů zmiňované také využití vodíku v dopravě vlakové nebo lodní. Zajímá nás také vodík jako zdroj pro vytápění budov, na což se jedeme v příštím roce podívat za kolegy do Německa. Zúčastnil jsem se veletrhu v Šanghaji, kde jsme navázali spolupráci s kanadsko-čínskou firmou Pacific Wellfare, která se zabývá výstavbou vodíkové infrastruktury. Potvrdili nám, že mají certifikace provádět montáže i v České republice. Pozvali jsme proto zástupce firmy na setkání u kulatého stolu, kde nás seznámí se svou vizí a koncepcí.
Jak se díváte na postoj státu ohledně podpory využití vodíku?
Vzhledem k celoevropské snaze o dosažení uhlíkové neutrality by se mělo o využití vodíku daleko více mluvit a propagovat ho jako palivo budoucnosti. Dovedu si představit, že by firmy využívající vodík mohly jako motivaci k dalšímu rozvoji získat nějaké úlevy. Chápu Unipetrol, že se bojí masivně investovat stovky milionů do širšího pokrytí plnících stanic pro veřejnost, protože v současné situaci by se jim investice vracela jen velmi pomalu. Naštěstí se aktuálně vypisují výzvy na evropské dotace pro využití vodíku, to by mohl být pro firmy motivační impuls.
Podobně, jako je tomu elektromobilů?
Ústecký kraj má i díky společnosti ČEZ jednu z největších flotil elektroaut, a to osobních i užitkových. Předali jsme je k užívání našim příspěvkovým organizacím, pro sociální služby nebo dětské domovy. Máme na tato auta velice pozitivní zpětnou vazbu, ale chtělo to podporu. A podobně jako elektromobilita se bez politické a finanční podpory neobjede ani využití vodíku.
Kdy by se Ústečané mohli poprvé svézt s vodíkovým autobusem?
Základní podmínkou, na které to závisí, je výstavba plnicí stanice a pak samozřejmě možnost nákupu vlastních vodíkových autobusů. Těžko se od stolu odhaduje konkrétní termín, jsme zatím na začátku, ale věřím, že nejpozději do pěti let by tu vodíkové autobusy měly jezdit a mělo by to být znát.
Memorandum podepsalo 18 subjektů
Vraťme se k memorandu. Jak dlouho trvalo dát všechny subjekty dohromady a jaké budou první konkrétní kroky?
Všechny zapojené subjekty jsou naštěstí využití vodíku velmi otevřené. Stačilo tedy několik schůzek, kde jsme si vyjasnili své postoje a cíle. Nenarazili jsme při nich na žádné zásadní nesrovnalosti a problémy. Ještě bych velmi uvítal, kdyby se k nám přidal ČEZ. K tomu zatím bohužel nedošlo. Jak už jsem zmínil, v novém roce plánujeme v Německu prohlídku technologií vytápění budov vodíkem, poté nás čeká obdobná návštěva Polska. V březnu pak bude zasedání uhelné platformy, kde už bych rád za Ústecký kraj představil konkrétní projekty, které chceme realizovat.
Máte už představu, kolik bude vybudování vodíkové infrastruktury v Ústeckém kraji stát?
Ústecký kraj, stejně jako jiné regiony v Evropě, čeká přechod od uhlí a energetiky na něm postavené. Musíme se vydat jiným směrem, a to bude logicky něco stát. Evropská unie naštěstí připravuje prostředky určené přímo na tuto transformaci. Na to se chystáme a do některých výzev už se hlásíme. Určitě se na tom bude finančně podílet i samotný Ústecký kraj a nezbytným pilířem financování bude i soukromá sféra. Celkovou částku v tuto chvíli nedokážu odhadnout. Důležité je, že ty peníze investujeme do budoucnosti.
Jak tedy bude vypadat Ústí nad Labem za 10 let?
Doufám, že těmito kroky zatraktivníme celý kraj. A to z hlediska životního prostředí, ale také investičních a podnikatelských příležitostí. Že od nás nebudou lidé odcházet do Prahy či jiných měst, ale že budou naopak přicházet za zajímavými pracovními příležitostmi do atraktivních firem, které dělají na technologiích budoucnosti. Jako nezbytnou prioritu vidím investici do vzdělávání, protože když zde budeme mít vzdělané lidi, kteří zde také naleznou odpovídající pracovní uplatnění, celý kraj se bude významně rozvíjet a prosperovat.
