Jedná se o první generaci, která je vyráběna malosériově s vysokým podílem ruční práce. Při jízdě patří mezi hlavní přednosti absolutní ticho v kabině. Futuristický design na sobě nedává znát, že je 4 roky starý. Připadáte si jako v letadle.
154 koní pod kapotou téměř dvoutunového auta a točivý moment 335 newtonmetrů dodávají Toyotě slušnou dynamiku do městských rychlostí. Nad 50 kilometrů v hodině už je ale vyšší váha znát. Co mě nepříjemně překvapilo byla poměrně mdlá a gumová reakce na plynový pedál.
Dojezd je solidních 500 kilometrů a doplnění vodíku trvá zhruba 3 minuty. Plná nádrž stojí na německém trhu zhruba 1300 Korun. K testování jsme dostali evropskou verzi, která se od japonské liší absencí klasické zásuvky v kufru. K zásuvce se váže zajímavost. V Japonsku občas mívají problémy se stabilitou dodávek elektrického proudu. Plně “natankovaná” Toyota Mirai tak zvládne zhruba na den plně pokrýt energetickou spotřebu domu. Dá se tak vlastně přirovnat k malé elektrárně.
Toyota nedávno představila novou generaci Toyoty Mirai (informovali jsme zde), která se chlubí dojezdem až 650 kilometrů. Její výroba bude plně automatizovaná, takže ze stávajících 3 tisíce kusů ročně se zvedne objem výroby desetinásobně. Novou generaci však čekají změny v koncepci. Zatímco stávající Mirai je předokolka, novinky bude mít náhon na zadní kola.
Předností tohoto auta je fakt, že je bezemisní. Vypouští jen páru. Že se jedná o obyčejnou destilovanou vodu jsme si vyzkoušeli na vlastní kůži.