Hollywood miluje sci-fi a právě umělá inteligence patří mezi nejoblíbenější témata tohoto žánru. Superinteligentní roboti jako například Terminátor v něm hrají ústřední roli, a ne vždy v pozitivním světle. Naopak, mnoho takových filmů zobrazuje dystopie, v nichž roboti ovládnou svět.
Jelikož většina lidí nemá o umělé inteligenci prakticky žádné znalosti z věrohodných zdrojů, považují pak tato nepřesná vyobrazení AI za částečně reálná. To reflektuje i průzkum garanta v oblasti umělé inteligence, společnosti Fountech. Podle ní se čtvrtina dospělých ve Velké Británii domnívá, že umělá inteligence může způsobit zánik lidstva.
Jaké filmy se realitě přiblížily a které naopak zůstávají převážně fikcí? Zde jsou tři filmová vyobrazení umělé inteligence zastupující prvky z obou pólů.
Ex Machina (2015)
Ve filmu Ex Machina programátor testuje potenciálně vnímajícího robota Avu, aby zjistil, zda je schopen lidských emocí a inteligence. Na rozdíl od mnoha jiných snímků, v nichž se roboti náhle stanou vědomými, zde je sebe-uvědomění se stroje nahlíženo jako něco, co se vyvíjí v průběhu času a vyžaduje testování.
Méně realistický je fakt, že tak sofistikovaného robota, jakým je Ava, naprogramoval sólový génius Nathan. Tento film je sice velmi zábavný, ale fungování Avy je podle expertů velmi špatně podáno.
„V jedné scéně například Nathan vysvětluje Avin mozek, který zřejmě není hardwarem, ale něčím, čemu se říká ‚wetware‘. K čemu se to vztahuje, se můžeme jen dohadovat,“ dočteme se na serveru Robotics and Automation News.
A.I. (2001)
V A.I. si rodina adoptuje robotického chlapce naprogramovaného k lásce poté, co je jejich vlastní syn po něhodě uveden do hibernace. Stejně jako u později zmiňovaného Chappieho je hlavním problémem filmu to, jak překvapivě snadné je robota Davea vytvořit během tak krátké doby.
Daveovi navíc trvá pouhou chvíli, než se integruje do světa a uvědomí si ho, a to po pouhém stisknutí tlačítka. Navzdory nedostatkům filmu zůstává Dave věrný svému předem naprogramovanému cíli milovat a být milován a na rozdíl od mnoha jiných robotů zastoupených v kinematografii se svému zadání nikdy nezpronevěří.
Chappie (2015)
Asi nejméně věrohodným robotem ve filmu je Chappie, stroj, který si uvědomí sám sebe poté, co programátor napíše kód pro „skutečnou umělou inteligenci“. Je velmi nepravděpodobné, že by jediný programátor dokázal takový kód dát dohromady sám z pohodlí svého bytu. Snad nejvíce nereálná je však představa, že vědomí lze přenést z člověka na robota prostřednictvím čipu.
A jaké z toho plyne ponaučení?
Filmů s konceptem umělé inteligence existují přinejmenším desítky, každý autor to ale vidí trochu jinak. V někom převládne vidina utopického dramatu, jiní sahají po robotech s AI jako nevšedních kamarádech do deště.
Ať je to ale tak či onak – někteří filmoví režiséři by měli zvážit důkladnější konzultace od oborových specialistů.
