Čtyři roky náročného vývoje přinesly do centra nizozemského hlavního města první 3D vytisknutý most, který bude testován v běžném provozu. Podle serveru techxplore.com budou výzkumníci z Královské univerzity v Londýně za pomoci rozsáhlé sítě instalovaných senzorů měřit, monitorovat a analyzovat výkonnost nové 12 metrů dlouhé konstrukce.
Shromážděná data umožní výzkumníkům měřit funkčnost a výdrž mostu v reálném čase, sledovat změny způsobené provozem ,a pochopit, jak bude s 3D tištěná konstrukce vnímána veřejností. Je umístěn v jedné z nejrušnějších částí metropole – známé čtvrti červených luceren, kterou proslavil zcela jiný fenomén.
Digitální dvojče pomůže sledovat vlastnosti 3D oceli
Veškeré údaje nasbírané zabudovanými senzory budou reflektovány do digitálního dvojčete mostu. Jeho virtuální verze bude v reálném čase napodobovat chování reálného mostu, kde bude výkon a chování mostu testováno ve srovnání s dvojčetem. To pomůže zodpovědět otázky týkající se dlouhodobého chování 3D tištěné oceli, jakož i jejího využití v reálném prostředí.
První 3D most vytisknutý ze železa, Zdroj: sciencedirect.com
„Podobná kovová konstrukce vytištěná na 3D tiskárně, která je dostatečně velká a pevná, aby zvládla provoz chodců, ještě nikdy nebyla postavena. Konstrukci a její součásti jsme testovali a simulovali v průběhu tisku i po dokončení a je fantastické, že je konečně otevřena pro veřejnost,“ uvedl pro server Techxplore.com spoluautor projektu, profesor Leroy Gardner z katedry stavebního a environmentálního inženýrství Královské univerzity v Londýně.
Aby se výzkumná skupina s názvem Steel Structures z Královské univerzity v Londýně dostala od koncepční fáze k instalaci finálního produktu, provedla základní výzkum a validaci, včetně testování destruktivních sil na tištěných prvcích i testování lávky v reálném světě.
Nové průmyslové možnosti
Aktuálně neexistují žádná ustanovení či právní restrikce pro konstrukční návrhy 3D tištěných prvků z oceli. Ambiciózní projekt by tak mohl být pomyslným stavebním kamenem k těmto směrnicím. Je to i jeden z důvodů proč se skupina výzkumníků rozhodla ke komplexní analýze „od A do Z“.
Autor: Matouš Mareš
