Evropa ztrácí oproti USA a Číně v oblasti umělé inteligence přibližně rok vývoje. Podle Vojtěcha Komendy, zakladatele společnosti AI Excellence, je tento náskok překonatelný, ale vyžaduje především kapitálové investice a zájem zákazníků. Českým firmám v implementaci AI brání hlavně konzervativní přístup a nedostatek lokálních příkladů úspěšného nasazení. To a mnohem více prozradil v pořadu Inside Tech.
V oblasti umělé inteligence představuje roční náskok pro USA a Čínu oproti Evropě značnou výhodu. Generativní umělá inteligence je však relativně mladým oborem, který se hlavním proudem stal teprve před 2,5 lety s příchodem ChatGPT od společnosti OpenAI.
„Rok je v případě těchto řešení strašně moc. Hlavní rozvoj generativní umělé inteligence na trhu je starý tak 2,5 roku. Samozřejmě se vyvíjel dlouhá léta předtím, ale do širokého povědomí se dostal na přelomu let 2022 a 2023, kdy OpenAI přišlo se svým řešením ChatGPT 3.5,“ vysvětluje Komenda.
Zároveň dodává, že mnoho evropských společností již nyní disponuje modely, které na 70-80 % procesů dokážou nahradit americké řešení jako ChatGPT. Například programy jako Gemini nebo ClaudeAI. „Jeden rok, který jsme za americkými modely, není nepřekonatelný. Pokud Evropa – konkrétně soukromé společnosti, ne Evropská unie – najdou správnou podporu u evropských zákazníků a investorů, lze to dohonit,“ říká expert s tím, že zájem zákazníků je zásadní pro krok vpřed.
České firmy zaostávají v implementaci
Jak to mají české firmy, zlepšují se nebo jsou stále pozadu? „Určitě se zlepšují a jdou tímto směrem. Začínají o tom přemýšlet. V Čechách je adopce AI o maličko pomalejší. Umělá inteligence, i ta generativní, má mnoho různých úrovní,“ vysvětluje Komenda a upozorňuje, že pouhé předplacení licence pro ChatGPT pro ředitele firmy ještě neznamená skutečné využití umělé inteligence.
Průzkumy ukazují, že zatímco v Česku využívá AI technologie přibližně 11 % firem, v Dánsku je to 28 %, což je téměř třikrát tolik. Podle Komendy je však situace postupně optimističtější. Pokud firmy přemýšlejí o zavedení AI, má pro ně Komenda několik rad.
„Je potřeba diverzifikovat a počítat s možnostmi, že pro některé věci budou dále používat americké AI modely. A počítat s variantou, že použití těch foundation modelů je kritická surovina 21. století. Pokud ho v EU nebudeme mít, tak budeme závislí a nebudeme schopní řešit naše situace sami.“
Důležité je podle něj nebát se a začít. „Generativní umělá inteligence má obrovské výhody – dokážete ji realizovat rychle, výhody přicházejí rychle a můžete ji nasadit relativně levně. Celé je to jen o tom říct si: Já to zkusím, vyberu si jeden use case, jeden proces, kde tu generativní umělou inteligenci nasadím,“ doporučuje Komenda.
Potenciál AI je dokonce i v průmyslových firmách
Kde jsou hranice AI a může být pro všechny? AI může být podle experta užitečná i v tradičně průmyslových firmách, které tvoří páteř české ekonomiky. Klíčové je identifikovat administrativní procesy, které podporují výrobu.
„U každé firmy – i té průmyslové, výrobní, je obrovské množství administrativy, která udržuje stroje v chodu. Musíte sehnat zákazníka, umět relativně rychle odeslat nabídku, být schopen velmi rychle spočítat cenu, odhadnout a udělat technologický postup,“ vysvětluje Komenda.
Jako praktický příklad uvádí situaci, kdy průmyslová firma vyrábějící turbíny potřebuje rychle najít náhradního dodavatele komponentu. „Představte si situaci – vyrábíte turbínu na elektrárnu, jeden z dodavatelů není schopný dodat díl v termínu. To znamená zpoždění dodávky turbíny o týdny. AI vám může pomoci identifikovat, které firmy by mohly díl vyrobit, projít jejich webové stránky a reference a říct: Tyto čtyři firmy by to zvládly,“ popisuje konkrétní využití.
Chybovost je v AI naprosto běžná. Co tedy dělat, aby se chyby, které AI vytvoří, eliminovaly? „Modely se v mnoha věcech chovají jako člověk. Dělá člověk chyby? A jak to vyřešíte? Musíte tam tedy přidat nějakou úroveň kontroly – druhého člověka, který si to po tom prvním přečte, a zkontroluje to. Úplně stejný mechanismus můžete udělat uvnitř AI. Zadáte to druhému modelu, který to po tom prvním zkontroluje – pokud si chcete být extrémně jistí, tak to zadáte třem. Ten, co je nad nimi, si vytáhne odpovědi z jednotlivých možností – a pokud říkají to samé – tak se tomu dá věřit. Pokud ne, tak to zase zadáte dalším třem,“ dodává Komenda.
Kolik potřebuje Evropa investovat a dokážeme vytvořit globální produkt?
Kvalitní řešení se podle Komendy dnes dokážou postavit třeba za půl miliardy korun. V současnosti již není nutné investovat astronomické částky, jaké do AI vkládají největší americké společnosti jako OpenAI či Google, které investují okolo 100 miliard dolarů.
„Kvalitní řešení dokážete dnes postavit i za částky, které jsou v zásadě v možnostech nejen českého státního rozpočtu, ale i některých českých soukromých investorů. Když dáte dohromady půl miliardy až miliardu korun, dokážete začít dělat velmi zajímavá řešení, která můžete nabídnout na světovém trhu,“ vysvětluje Komenda.
Pro srovnání uvádí, že francouzský model Mistral AI má kapitalizaci mezi 6-8 miliardami dolarů, což je přibližně 120-160 miliard korun. Čínský model DeepSeek údajně stál pouhých 6 milionů dolarů, ale toto číslo expert považuje za velmi nepravděpodobné. „Tomuhle číslu bych moc nevěřil a bral bych ho s obrovskou rezervou.“
Budeme mít doplňkové služby?
Kolik má Evropa míst, kde tvořit foundation modely? „Na evropské úrovni je to velmi reálné, protože EU tyto peníze má. Foundation LLM model bychom v EU minimálně jeden mít měli. Ideálně dva až tři. Nyní tedy máme tři, čtyři až pět míst, kde jsou schopni foundation model vytvořit a měly by ho vytvářet. Vedle toho by měly vzniknout doplňkové služby jako generování videí a obrázků. To ale nemusíme extrémně podporovat, protože generování obrázků ekonomiku tolik dopředu neposune. Hlavním odvětvím je filmový průmysl,“ komentuje expert.
V poslední době byla podle slov Komendy založena nová společnost s investicí v řádech 500-600 milionů korun. „Snaží se dělat jiné způsoby trénování foundation modelů – zatím netvrdili, že ten model dělají, ale hledají jiné způsoby, jak ten model vytrénovat.“
Firmám tak radí: „Nemusíme ihned dělat velký jazykový model, ale dělejme další dodatečné služby, které na to dokážou navázat,“ dodává.
Kulturní rozdíly v přístupu k inovacím – Polsko opět vede
Zajímavým zjištěním je rozdílný přístup k implementaci nových technologií mezi Českem a například Polskem, které v adopci AI výrazně postupuje.
„Jediná věc, která mi připadá jako důvod, proč se lišíme třeba od Poláků, je to, že Češi mají větší tendenci být konzervativnější. Poláci, když mají pocit, že je něco správně, do toho jdou hlava nehlava. My jsme opatrnější a potřebujeme vidět, že to někde funguje,“ vysvětluje Komenda.
Tento kulturní rozdíl může mít podle něj v tomto případě negativní dopad na konkurenceschopnost českých firem. „Může se nám stát, že všech těch šest firem, které se v České republice na sebe koukají a čekají, až to někdo implementuje, předběhne sedmá, která to v Polsku vyzkoušela a přijde na český trh nabízet své služby levněji, kvalitněji a i tak z toho bude mít větší zisk, protože dokáže výrazně snáze využít tyto moderní technologie,“ varuje expert.
Digitální gramotnost a využití AI
Pro zvýšení adopce AI je podle Komendy důležité, aby lidé viděli konkrétní příklady úspěšného nasazení ve svém okolí. Základní schopnost práce s generativní umělou inteligencí by podle něj měla být dostupná širší populaci.
Jak tedy lidi naučit práci s AI? „Je potřeba, aby lidé viděli, že to funguje, aby viděli ve svém okolí někoho a nějaký proces, kde AI ušetřila práci a snížila čas na polovinu nebo o 20 %. Pokud toto budou lidé kolem sebe vidět, budou motivováni a hledat další situace, kde by se to dalo využít,“ říká Komenda.
V začátcích s AI ale může přijít kritický bod. „V tomto momentě, kdy jim AI bude dělat chyby, je potřebný pomocník, který jim pomůže a vysvětlí, jak na to.“ Nyní podle jeho slov ovládá AI okolo 20-25 % populace v ČR. „Není to každý, ale je to velké množství lidí.“
Expert přirovnává učení se práce s AI k matematice – začíná se od jednoduchých operací a postupně se přechází k složitějším. „Já bych si dal hlavní cíl, abychom naučili lidi pracovat s těmi nástroji minimálně na úrovni zmocnění, aby každý dokázal napsat správný prompt a vytvořit si svého asistenta. To by mělo zvládnout podle mě 25 a klidně i 50 % obyvatel České republiky,“ uvádí na konec.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:
- Jaký je rozdíl mezi používáním evropských a amerických modelů AI z hlediska bezpečnosti a dostupnosti?
- Jak se Vojtěch Komenda dívá na budoucnost českých AI společností a jejich potenciál na světovém trhu?
- Jaké jsou konkrétní příklady úspěšných českých firem, které expandují do zahraničí podobně jako Avast nebo Warhorse?
- Jak se liší implementace AI v různých odvětvích českého průmyslu a které sektory jsou nejpokročilejší?
- Jaká je role vzdělávacího systému v přípravě budoucích generací na práci s umělou inteligencí?
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
