Americký speciál #8: Během stáže ve Vídni si Karolína Kripnerová uvědomila, jak může architektura pomáhat lidem bez domova, a to určilo její další profesní směřování. Bezdomovectví je palčivý sociální problém nejen v Česku, ale i ve Spojených státech, kam vycestovala na stipendijní pobyt zaměřený právě na tento společenský jev. Co si odnesla z pobytu v New Yorku a jaký trend by se mohl za pár let projevit i v Česku?
„Sociální architekturou nebo sociálními přesahy v architektuře se zabývám od studií,“ přibližuje svoji profesní volbu Kripnerová. „Když jsem si měla vybrat téma na diplomku, byla jsem zrovna na stáži ve Vídni a tam jsem narazila na zajímavý projekt od architekta Alexandra Hagnera ‚VinziRast-mittendrin‘. To je dům, kde bydlí studenti společně s (bývalými) lidmi bez domova. Tehdy jsem si uvědomila, že architektura opravdu může hrát významnou roli ve složitých společenských otázkách,“ popisuje Kripnerová.
Jako diplomový projekt navrhla azylový dům pro matky s dětmi a sociálním přesahům v architektuře se věnuje i na doktorském studiu. Je také spoluzakladatelkou organizace Architekti bez hranic, kde se sdružují mladí architekti, kteří se podobně jako ona zabývají sociálními tématy spojenými s architekturou a chtějí se podílet na zlepšování veřejného prostoru.
Kripnerová se zaměřuje na to, jak pomocí architektury vyřešit, nebo alespoň zlepšit situaci lidí bez domova. V rámci Fulbrightova stipendijního programu vyrazila na několik měsíců čerpat zkušenosti do New Yorku, kde spolu vedeme tento rozhovor.
„Dostávám se do kontaktu s lidmi na ulici, ale cílem mého výzkumu není s nimi přímo komunikovat nebo navazovat nějaké větší vztahy. To je úloha pro sociální pracovníky. Já se snažím dívat na problém ze systémové perspektivy, jak to tady funguje. Víc mluvím s lidmi, kteří se jim snaží pomoct, nebo jsou představiteli určitých odborů v městské správě, neziskových organizací nebo charit,“ vysvětluje Kripnerová.
Hlavně se nedívat do očí
Podle Kripnerové je důležité si uvědomit, že bezdomovci nejsou jednolitá skupina lidí a že za každým člověkem bez domova je nějaký konkrétní příběh. „Velkým tématem v New Yorku je mentální zdraví, protože spousta lidí kvůli psychickým problémům končí na ulici. Hodně se řeší také rasismus, protože 90 % lidí bez domova je černé pleti,“ uvádí Kripnerová.
Pro bezpečný pohyb po městě je nezbytná opatrnost a obezřetnost. „Když vidím člověka, který má viditelně problém, nejdu mu vstříc v ústrety a nedívám se mu do očí. Ale necítím se tu nebezpečně, naopak jsem překvapená, jak to město funguje v té celkové diverzitě lidí,“ vyzdvihuje Kripnerová.
Bezdomovci jsou celosvětový problém
V New Yorku má právo na noclehárnu každý, kdo nemá kde přespat. Město mu podle zákona musí během jednoho dne zajistit postel. Podle Kripnerové to má dva důsledky: na jednu stranu nejsou lidé bez domova na ulici, město ale na druhou stranu pumpuje velký objem peněz do systému nocleháren, aby vyhovělo zákonu, místo aby zafinancovalo bydlení, které všichni ti žadatelé o noclehárnu potřebují. „Hodně lidí bez domova tak migruje v rámci nocleháren a jejich šance, že by uspěli na trhu s bydlením, není moc velká,“ říká Kripnerová.
Problém s bezdomovectvím řeší i jiná americká města. Kripnerová poukazuje na to, že Los Angeles v Kalifornii eviduje skoro stejný počet lidí bez domova jako New York, ale neexistuje tam prakticky žádná záchranná sociální síť. „Lidé jsou opravdu odkázaní na to si rozložit stan a přebývat na ulici nebo přespávat v autech, přestože normálně pracují. Ta situace je opravdu alarmující a má dosahy do různých společenských témat,“ popisuje tamní neutěšenou situaci Kripnerová.
„Ono je to vlastně téma, které řeší úplně všechna města, nejenom v Americe, ale i v Evropě. Když se podíváte na čísla, kolik lidí je bez domova nebo bydlí v nějakém nevyhovujícím prostředí, tak je to celospolečenský problém, který má spíše vzrůstající tendenci,“ pokračuje Kripnerová.
Přesun trendů ze západu na východ
„V některých věcech bohužel to, co se děje tady, se za pár let stane v Čechách,“ doplňuje. „Například když jedete v pražském metru, je tam stále pár lidí, kteří si čtou nebo si mezi sebou povídají. Zato tady každý kouká do telefonu, a ještě si nasadí sluchátka. Všichni se zavřou do své bubliny a mám pocit, že k tomuhle se nějakým způsobem blíží celá společnost, od západu na východ,“ odhaduje Kripnerová.
O načerpané zkušenosti v Americe se chce podělit s lidmi v Česku. Plánuje výstavu v pražském Karlíně a pravděpodobně se uskuteční i nějaké přednášky. „Určitě chci v tomto tématu pokračovat dál, protože mi to dává smysl a myslím si, že je důležité se mu věnovat. V rámci naší organizace Architekti bez hranic to určitě budeme dál rozvíjet,“ ujišťuje Kripnerová.
Celý rozhovor ve videu a podcastu.
Americký speciál vznikl za podpory společnosti Progresus Invest Holding a byl natáčený od 7. do 21. června v New Yorku a Chicagu.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
