Americko-čínská obchodní válka přitvrzuje. Čipy jsou jen začátek

Podezření čínského celníka vzbudila velikost ženina těhotenského břicha. Při prohlídce se ukázalo, že je falešné. Uvnitř improvizovaného vaku nepřevážela drogy ani zbraně, ale počítačové čipy. Bylo jich 202. Vítejte v obchodní realitě roku 2023.

Od té doby, co Amerika loni uvalila zákaz na prodej některých polovodičů a souvisejících zařízení čínským subjektům, mají firmy v Číně nedostatek. Podnikaví zprostředkovatelé vymýšlejí nejrůznější schémata, jak získat požadované zboží a navíc se vyhnout clu.

Zpomalení čínského čipového průmyslu

Dopady sankcí nepociťují jen malé hospodářské subjekty. Před zavedením nových pravidel v říjnu byla Yangtze Memory Technologies Corp (YMTC), velký státní výrobce paměťových čipů, všeobecně považována za čínskou firmu s největší šancí stát se globální silou ve výrobě čipů. Ze dne na den však bylo této a všem ostatním čínským firmám znemožněno nakupovat vybavení, které potřebují k výrobě nejmodernějších čipů. Neschopnost YMTC pořídit si toto vybavení jí podle analytiků zabránila dokončit obchodní plán na rok 2023 i výstavbu nového výrobního závodu.

Dopad se odráží v dodavatelských řetězcích. YMTC nemůže stavět výrobní linky se zahraničními komponenty, což znamená, že musí rušit i objednávky na čínské vybavení, které by šlo do stejných linek. U jedné místní firmy údajně snížila objednávky o 70 %. Je možné, že časem nebude schopna plnit objednávky čipů od čínských zákazníků. V lednu začala propouštět a požádala bývalé zaměstnance, aby vrátili štědré dotace na bydlení. Nespokojení bývalí zaměstnanci tvrdí, že se zoufale snaží ušetřit peníze a že její problémy pramení ze sankcí.

Konečným důsledkem toho všeho bude zpomalení čínského čipového průmyslu. Poradenská společnost International Business Strategies dříve odhadovala, že čínské firmy budou do roku 2030 vyrábět více než polovinu čipů, které jejich země potřebuje. Po vstupu amerických sankcí v platnost tuto prognózu snížila na třetinu.

Sankce uvalené na Čínu nejsou nic nového, ale tyto se liší

Nejnovější sankce se liší od minulých opatření proti Číně, Rusku a v době studené války i Sovětskému svazu. Jejich cílem je znemožnit Číně přístup nejen k vyspělým zbraním nebo úzce vymezeným technologiím, ale podkopat celá průmyslová odvětví. V zářijovém projevu americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan vysvětlil, že vláda chce omezit schopnosti Číny v oblasti „základních technologií“, jako je umělá inteligence, biotechnologie a čistá energie, aby si v nich Spojené státy udržely co největší náskok. Někteří tento plán nazývají „Sullivanovou doktrínou“.

FDPRs na čipy

Hlavní americkou technikou, jak omezit čínský průmysl, byly dosud kontroly vývozu pomocí „pravidel pro přímé zahraniční výrobky“ (FDPRs). Tyto příkazy, které vydává ministerstvo obchodu, lze použít k omezení prodeje nejen zboží vyrobeného v USA, ale také jakéhokoli zboží vyrobeného kdekoli s použitím amerického duševního vlastnictví. Firmám, které tato pravidla poruší, hrozí trestní stíhání, pokud ve Spojených státech podnikají, a ochromující sankce, i když v zde nepodnikají.

FDPR, který podnítil pašování čipů a narušil činnost YMTC, byl vydán v říjnu. V souladu se Sullivanovou doktrínou se pokouší odříznout Čínu od nejpokročilejších čipů zapojených do strojového učení, základu všech AI. Zakazuje také americkým inženýrům, a dokonce i čínským občanům s americkými zelenými kartami, pracovat v mnoha čínských čipových společnostech. Další salvou bude pravděpodobně posílení a rozšíření nových pravidel vývozu. 

Čínská odveta?

Mandaríni z ministerstva obchodu a ministerstva financí mají v rukávu mnoho dalších potenciálních sankcí. Čína mezitím nehodlá nečinně přihlížet tomu, jak je její průmysl napadán. A jako v každém konfliktu jsou do boje zataženy i nezúčastněné strany. Boje si přinejmenším vynutí drastickou reorganizaci dodavatelských řetězců na trhu s počítačovými čipy v hodnotě 570 miliard dolarů. 

Může se rozšířit i do dalších odvětví, jako jsou čisté technologie, biotechnologie, a dokonce i zemědělství. V podstatě rozdělí svět na dva odlišné a vzájemně se vylučující bloky pro mnoho výrobků, a tím zruší mnohé z výhod, které přinesla globalizace. A poškodí to společnosti a země, které jsou nuceny volit mezi těmito dvěma rivaly.

Biofarmaceutický průmysl další v řadě?

Čínská biofarmaceutika, odvětví s předpokládanými tržbami přes 100 miliard dolarů do roku 2025, je vysoce závislá na americkém duševním vlastnictví. Americké firmy dodávají spoustu biologických materiálů, technických informací a laboratorního vybavení čínským zařízením, která vyrábějí nové léky. Některé z těchto výměn by mohly být zakázány. 

Jedním z možných cílů je software vyvinutý v USA, který čínské společnosti používají k výrobě léků, jež jsou pak vyváženy zpět do Ameriky. Mnoho společností na Západě také vyváží data do Číny za účelem vývoje nových léčebných postupů. V budoucnu by i tyto přenosy dat mohly být omezeny.

Kontrola „domnělého vývozu“

Na některé typy firem mohou být klasické obchodní sankce krátké. Například rodící se čínské firmy zabývající se kvantovými výpočty jsou jen velmi málo závislé na zařízeních nebo duševním vlastnictví vyrobeným v USA. Kde však probíhá čilá spolupráce, je sféra výzkumu. Američtí odborníci na kvantové výpočty píší s čínskými odborníky více prací než s vědci z jakékoli jiné cizí země. Proto se americké ministerstvo obchodu rozhodlo kontrolovat tzv. „domnělý vývoz“, kdy zakazuje zpřístupnění určitých typů technických informací cizím státním příslušníkům, a to i na americké půdě.

Omezení kapitálových toků

Amerika může ve snaze potlačit některá čínská průmyslová odvětví také omezit kapitálové toky. Již nyní je nezákonné, aby američtí občané nebo společnosti poskytovali finanční prostředky firmám podezřelým z úzkých vazeb na čínské ozbrojené síly. Americké finanční sankce by však mohly být mnohem tvrdší. 

Je nepravděpodobné, že by se ministerstvo financí pokusilo Čínu úplně odříznout od používání dolaru, jako to udělalo například Íránu. Alespoň pokud se vztahy ještě více nezhorší. Americké úřady se však snaží používání dolaru jako zbraně v mezinárodních vztazích zdokonalovat a rozvíjet. Pozorovatelé očekávají, že se ministerstvo financí může brzy pokusit zakázat používání dolarů k investicím do některých vyspělých technologií v Číně.

Negativní dopad pro celý svět

Všechna tato opatření však mají své nevýhody. Zákaz spolupráce Američanů s cizinci při výzkumu kvantové výpočetní techniky by například brzdil americký i čínský průmysl, protože by mu bránil v náboru talentovaných cizinců.

A pak jsou tu důsledky pro americké firmy. Čínské letecké společnosti jsou závislé na dovozu letadel a dílů, z nichž mnohé jsou vyrobené v USA. Amerika by proto mohla rozsáhlým FDPR zastavit leteckou dopravu v Číně, což čínské představitele znepokojuje. Takový krok by však pravděpodobně vyvolal krizi i v Boeingu, obřím americkém výrobci letadel.

Čína se zatím zdržela dramatických odvetných opatření. Její představitelé jsou rádi, že velké americké firmy, jako je Apple, v jejich zemi expandují. Čínské ministerstvo obchodu však údajně uvažuje o zákazu vývozu některých moderních křemíkových destiček používaných v solárních panelech, což by poškodilo mnoho amerických firem. 

Kritici amerického přístupu tvrdí, že tím nepoškozuje jen své vlastní společnosti, ale brání i vývoji technologií, které budou prospěšné pro celé lidstvo. Firmám v postižených odvětvích to zcela jistě zvýší náklady.