Až polovina národa věří konspiračním teoriím, nutný je zásah v podobě regulací

Konspirační teorie ovládají internet. Na českých sociálních sítích se začínají objevovat i projevy nenávisti a agrese. „Národ je frustrovaný a společnost bude chudší. Také se lidé přestávají orientovat ve světě informací, protože vláda nevysvětluje věci tak, jak má – a to je problém,“ říká Andrea Michalcová, ředitelka Centra pro informovanou společnost.

Podle průzkumu z roku 2020 by polovina Čechů neměla problém s autoritářským vůdcem. Jak je na tom naše společnost teď? „Letos vyšel nový průzkum, kde bylo až 17 % lidí, kteří by preferovali vládu pevné ruky. Data také ukazují, že 40 % lidí věří konspiračním teoriím,“ říká Michalcová a doplňuje, že dokonce 50–60 % národa není spokojeno s vývojem demokracie v naší zemi.

Přišla krize v komunikaci

Rusko a Severní Korea jsou diktátorské režimy, které Češi znají. Co lidi přitahuje na takovém stylu vlády? „Společnost je frustrovaná a tíhne k ‚pevné ruce‘,“ konstatuje Michalcová. „Autoritářské režimy jsou ale také v Maďarsku a Turecku. Lidé sice nesympatizují s těmito zeměmi – ale je to možná tou zvyšující se frustrací a přehlcováním informačního prostoru,“ dodává. 

Covidová krize vyjevila, že vláda nedokáže plnohodnotně komunikovat s národem. „To se ale ukázalo napříč celým světem. Byl to chaos,“ vzpomíná Michalcová. Narůstající socioekonomické problémy přidávají na frustraci národa a lidé se přestávají zajímat o demokracii a hodnoty. „Vyberou si pak někoho, kdo nastolí řád a klid,“ vysvětluje Michalcová. 

Populismus bude ve světe sílit

Lidem chybí Babišův autoritativní postoj. „Prezident Pavel vyhrál prezidentskou kampaň díky heslu, že zastaví chaos a nastaví pořádek. Poté se tohoto narativu chytí populista – třeba Andrej Babiš – a to je nebezpečné,“ komentuje současnou situaci Michalcová. Globální krize i vlivem války na Ukrajině způsobila, že lidé hledají klid. „Společnost se tak stává individualizovanou a lidé nemají potřebu, aby se o ně stát staral. Mají pocit, že to zvládnou sami – a to je špatně pro demokracii. Toho akorát zneužijí populističtí politici,“ doplňuje Michalcová.

Velký vliv na společnost mají sociální sítě a dezinformační weby. „Máme šanci se bránit a zastavit to. Trend dezinformačních webů v posledních 3 letech slábne. Politici, kteří tam přispívali, to už nepotřebují – využili to ve své politické rétorice. O to je to nebezpečnější,“ vysvětluje situaci odbornice. 

Pozor na nadávky a násilí na sociálních sítích

Jedním z nástrojů, jak zabránit dezinformacím, jsou regulace. „Facebook se stal platformou číslo jedna – slouží k svolávání demonstrací. EU se snaží o regulace sociálních sítí. Jednou z nich je Digital Servise Act, který má zajistit bezpečné online prostředí. Lidé mohou nahlásit škodlivý obsah příslušným autoritám a každá členská země by to měla následně hlásit na evropskou úroveň,“ říká Michalcová.

Musí podle ní být nastavena přísnější pravidla na všech sociálních platformách. Na nich se v poslední době zvedla vlna nenávisti a vyhrožování. Mnoho z nás ani neví, že odhaleným pisálkům hrozí až dva roky odnětí svobody. „Dochází v skutkové podstatě k trestnému činu podněcování násilí a nenávisti. Tento zákon tu platí, ale je těžké něco takového dokázat. Dotyčnému hrozí až vězení,“ dodává. 

Veřejnoprávní a soukromá média mají jasně definovaná pravidla transparentnosti. „Každé normální médium se omluví, pokud publikuje nějakou dezinformaci. V tom je ten rozdíl mezi nimi a alternativními i konspiračními weby,“ vysvětluje nutné postupy Michalcová.

Slovensko čeká autoritativní cesta

V nedávných volbách zvítězila na Slovensku populistická vize. Jak zabránit šíření dezinformací a chaosu? „Jedním z pilířů naší organizace je přinášení příkladů škodlivých a manipulativních narativů, které byly úspěšně použity na Slovensku,“ dodává. Migrace je další klíčový bod, který populisté dokážou zneužít. 

„Robert Fico vidí velkou inspiraci ve Viktoru Orbánovi. Pro Česko je Maďarsko vzdálené a říkáme si, že nás se to netýká. My chceme právě poukazovat na to, že je to problém, který se nás týká. V Maďarsku mají ministerstvo propagandy a kontrolují všechno. Orbánovi stačilo 10 let k celkovému ovládnutí mediálního prostoru,“ varuje Michalcová před podobným scénářem i u nás.

Boj za svobodná média 

Pohled do žebříčku svobodného tisku nutí k zamyšlení. Data Reportérů bez hranic názorně ukazují propad maďarské mediální svobody. Dříve patřilo Maďarsko do první desítky nejsvobodnějších zemí, jako je kupříkladu Švédsko, Belgie a Holandsko. Nyní se propadlo až na 67. místo. „Na to chceme upozorňovat, aby se něco podobného nestalo i u nás. Ten fenomén tu narůstá,“ vysvětluje záměry své organizace Michalcová s dodatkem, že k obdobný vývoj jako v Maďarsku pozorujeme i v Polsku.

Slovenští novináři zaznamenali zvýšený nárůst agrese v důsledku výkonu své práce. Až 65 % z nich zažilo nějakou formu útoku. „Ať už šlo o verbální útok – třeba od poslance – anebo online,“ dodává k situaci Michalcová. „Fico ve volební kampani deklaroval, že ovládne média. Tentokrát ale uvidíme reálné omezení v mediálním světe,“ varuje Michalcová.

Společnost a média jsou velkým nepřítelem politiků

Slovenská vláda za poměrně krátkou dobu dosáhla zrušení koncesionářských poplatků. Tím, že se nestihl vytvořit žádný kontrolní orgán, má podle Michalcové Fico připravenou půdu pro ovládnutí veřejnoprávní televize. Prostřednictvím vlastnické struktury soukromých televizí a oligarchů už teď dokáže kontrolovat některý obsah. „Jde o Orbánův playbook. To je něco, co bude pozorně sledovat Andrej Babiš – jak to Fico dělá. Bude si připravovat plán, jak umlčet média a občanskou společnost,“ předestírá pravděpodobný vývoj Michalcová.

Robert Fico prohlásil, že by se mimovládní orgány neměly míchat do politiky. Nedostanou žádné grantové peníze ze státního rozpočtu. „Po vzoru Ruska se vytvoří seznam organizací a jedinců, kteří přijímají zahraniční podporu. Ti budou označeni jako zahraniční agenti, kteří nepracují pro Slovensko. Hrozba je to velmi reálná – to si demokrati musí uvědomit,“ varuje Michalcová.

Politická kultura na Slovensku se liší od té naší v mnoha směrech. „Je to tam hozené více do východního modelu. Politická strana funguje jako politická s.r.o. Předseda strany je silný vůdce, který vyřeší situaci ideálně rukama. Je tam silně zakořeněná pomsta a nenávist mezi lidmi. Je úplně bezprecedentní, aby premiér říkal, koho zavře do vězení. To by se mělo nechat na soudech,“ dodává. 

Slovensko – extrémní politika

Díky podobnosti českého a slovenského jazyka až třetina dezinformací probíhá v našem i slovenském povědomí. „Česko a Slovensko budou vždy nějak spojené. Je pouze na nás, jak k tomu Česko přistoupí a zda se poučí z chyb,“ říká Michalcová.

Slovensko podle Michalcové bude úzce spolupracovat s Maďarskem a Ruskem. Hrozí Česku obdobný scénář? „Nechci říkat, že by mohl, ale když porovnáme Česko a Slovensko, tak české instituce nejsou tak zpolitizované. Fungují samostatně, to jsme mohli vidět i u tajných služeb jako BIS, které fungovaly velmi dobře i za vlády Miloše Zemana a Andreje Babiše,“ dodává.

Situace na východ od našich hranic by měla otevřít oči českým politikům. „Na Slovensku jsou obviněni dva policejní prezidenti a šéfové tajných služeb. 40 lidí už bylo obviněno a dalších 130 čeká na rozsudek. Všechno jsou to osoby z oblasti policie, justice a tajných služeb,“ říká.

Kde by se negativní průběh mohl projevit? „Úpadek demokracie u nás by mohl nastat v omezování medií a deklasaci občanského sektoru,“ dodává Michalcová. A varuje, že Andrej Babiš bude v příštích volbách využívat autoritativní slovník, díky kterému získá hlasy frustrovaných voličů. Tím zvýší své naděje na vítězství ve volbách.