Až stovky milionů korun zaplatí velké firmy za kyberbezpečnost

V souvislosti s novou evropskou směrnicí NIS2 čeká firmy v příštích pěti letech řada nezbytných kroků, které povedou k zajištění jejich kyberbezpečnosti. To je bude stát jednotky až stovky milionů korun v případě velkých korporátů. Příležitost v tom vidí investiční skupina Thein Tomáše Budníka, která do firem z oblasti kyberbezpečnosti investuje. V rozhovoru zároveň poodhalil plány se vstupem na burzu nebo změnu názoru na výrobu v Asii.

„Máme rozdělené portfolio na digitální a průmyslovou část, a právě v digitální části je kyberbezpečnost naší klíčovou specializací,“ říká Budník. Skupina v posledních letech systematicky investovala do několika firem z tohoto oboru, a to především v regionu střední Evropy. Nedávná akvizice společnosti M-Com byla podle Budníka logickým krokem k rozšíření jejich portfolia. „M-Com skvěle zapadl do naší strategie. Kromě kyberbezpečnosti se zaměřuje i na datovou bezpečnost, což je oblast, která se v České republice zatím příliš nerozvinula,“ vysvětluje.

Budník zdůrazňuje, že kybernetické útoky jsou čím dál sofistikovanější a s nárůstem hybridních hrozeb je potřeba, aby firmy byly připraveny nejen na technické útoky, ale i na ochranu dat. „Nejde jen o ochranu před vnějšími útoky, ale i o to, jak firmy uchovávají a spravují svá data,“ dodává. Tento trend vidí jako byznysovou příležitost, která bude stále důležitější, zejména s ohledem na současnou geopolitickou situaci, kde roste počet útoků vedených státními aktéry.

Obrana před hrozbami z Ruska

Geopolitické riziko se stalo zásadním faktorem, který ovlivňuje nejen jednotlivé firmy, ale i celé státy. „V souvislosti s válkou na Ukrajině a hybridními hrozbami, které přicházejí například z Ruska, je kyberbezpečnost důležitější než kdy dřív,“ vysvětluje Budník. Situace, kdy útoky neprovádí jen jednotlivci nebo menší skupiny, ale státy prostřednictvím svých zpravodajských služeb, je stále častější. „Stačí, aby český premiér podpořil určitou mezinárodní politiku, a hned jsme na ráně,“ říká a dodává, že to není otázka jestli, ale kdy na nás útok přijde.

Pokud jde o připravenost České republiky, Budník hodnotí, že firmy spadající pod kritickou infrastrukturu, jako jsou banky nebo energetické společnosti, jsou již relativně dobře chráněny díky stávajícímu kyberzákonu. „Tyto firmy na své ochraně pracují dlouhodobě,“ říká. Nicméně nové evropské regulace, jako je směrnice NIS2, rozšíří povinnosti v oblasti kyberbezpečnosti na další tisíce firem. „Půjde o zhruba 6–8 tisíc firem, které budou muset zlepšit svou připravenost. To zahrnuje i podniky, které dosud nebyly vnímány jako kritické, například městskou dopravu nebo vodohospodářské společnosti,“ vysvětluje Budník.

Náklady se vyšplhají na stovky milionů 

Budník otevřeně přiznává, že investice do kyberbezpečnosti nejsou levné, ale jsou nezbytné pro dlouhodobou ochranu firem. „Středně velké firmy o zhruba 100 zaměstnancích musí počítat s náklady na zabezpečení od 5 do 25 milionů korun během pěti let,“ říká Budník. Tyto náklady zahrnují nejen implementaci technologických řešení, ale i školení zaměstnanců, testování systémů a průběžné aktualizace bezpečnostních opatření. „Pro velké korporace mohou náklady na kyberbezpečnost dosáhnout až stovek milionů korun,“ dodává. 

Budník také upozorňuje, že kyberbezpečnost není jen o technologii, ale i o procesech a lidském faktoru. „Většina kybernetických útoků využívá chyb v lidském chování, a proto je důležité nejen zavádět technická opatření, ale i vzdělávat zaměstnance,“ říká. Školení zaměstnanců a jejich uvědomění o kybernetických hrozbách je podle něj základním krokem k minimalizaci rizik. Thein proto nabízí komplexní služby v oblasti kyberbezpečnosti, včetně penetračních testů, které odhalují slabiny v systémech firem.

Kritické investice do vodíkových technologií

Vedle digitální části portfolia se Thein intenzivně zaměřuje i na průmyslové technologie, přičemž jednou z hlavních oblastí zájmu jsou vodíkové technologie. „Vodík považujeme za jednu z možností, jak skladovat energii a využít ji v průmyslu,“ říká Budník. I když je skeptický, co se týče vodíkových aut v blízké budoucnosti, vidí velký potenciál v průmyslovém využití vodíku, zejména v železniční dopravě a při ukládání energie z obnovitelných zdrojů. „V době, kdy máme přebytek energie z větrných nebo solárních parků, může být vodík ideálním prostředkem pro její ukládání,“ dodává.

Budník zároveň zdůrazňuje, že technologický rozvoj v této oblasti je stále na začátku. „Jde o to, jak efektivně dokážeme vyrábět a skladovat vodík, aby se stal ekonomicky výhodnou alternativou,“ říká. Thein je v současné době členem několika odborných asociací a aktivně sleduje vývoj v oblasti vodíkových technologií v Evropě. Společnost rovněž zvažuje možnosti licenční výroby a dodávky vodíkových řešení pro průmyslové partnery.

Lokální výroba místo levných továren v Asii  

Tomáš Budník v rozhovoru také reflektuje změnu svého názoru na strategii umístění výrobních kapacit. „Ještě před několika lety jsem byl přesvědčený, že nejlepší způsob, jak udržet náklady nízké, je mít továrnu například v Indii a vyrábět tam. Dnes už si to nemyslím,“ přiznává Budník. Vývoj globálního trhu a geopolitická rizika ho přiměla změnit názor. „S rostoucími náklady na dopravu, problémy s logistikou a rostoucími geopolitickými napětími se ukazuje, že mít výrobu blízko zákazníkům je dlouhodobě lepší řešení,“ vysvětluje.

Budník vidí výhody v lokalizaci výroby nejen z pohledu snižování logistických nákladů, ale i z hlediska flexibility a rychlosti reakce na potřeby trhu. „Když máte výrobu v Evropě, můžete rychle reagovat na změny v poptávce, lépe kontrolujete kvalitu a zároveň snížíte rizika spojená s globálními problémy, jako jsou pandemie nebo konflikty,“ dodává. Tato změna v myšlení reflektuje širší trend mezi firmami, které v posledních letech hledají způsob, jak se vyhnout závislosti na dlouhých dodavatelských řetězcích.

Problémy ve vzdělávání a dopad na technologický rozvoj

Budník se v rozhovoru dotýká i problému technického vzdělávání v České republice. Připomíná své vlastní studium na strojní fakultě, kde se počet studentů během prvních ročníků dramaticky zmenšoval. „Když jsem studoval, v prvním ročníku nás bylo 1000. Po prvním roce zbylo jen 500 a nakonec studium dokončilo zhruba 200 studentů,“ popisuje Budník. Tento pokles vidí jako varovný signál, že technické obory nejsou pro mladé lidi tak atraktivní, jak by měly být. „Dnes už na technických školách studuje jen pár desítek studentů v prvních ročnících, což je problém,“ dodává.

Pro budoucí technologický rozvoj je podle Budníka zásadní nejen posílit výzkum a vývoj, ale také podporovat technické vzdělávání. „Musíme vytvářet produkty a služby s vysokou přidanou hodnotou, a to bez kvalitně vzdělaných odborníků nejde,“ říká Budník. Dodává, že technické profese, jako jsou strojní inženýři nebo řemeslníci, začínají být v České republice nedostatkové, a je třeba začít vzdělávat a motivovat novou generaci odborníků.

Rýsuje se vstup na burzu? 

Thein má ambiciózní plány na budoucnost, mezi něž patří i vstup na burzu. „Vstup na burzu je pro nás přirozeným krokem, pokud chceme nadále růst a přilákat další investory,“ říká Budník. Zvažují možnost vstupu na burzu v následujících několika letech, což by Theinu umožnilo získat větší kapitál na další akvizice a rozvoj nových technologií. „Naším cílem je stát se předním hráčem v oblasti technologických a průmyslových investic, a burza nám k tomu může výrazně pomoci,“ vysvětluje.

Vstup na burzu by také znamenal větší transparentnost a důvěryhodnost pro partnery a zákazníky. „Otevřený trh nám umožní získat silnější postavení nejen na českém, ale i na evropském trhu,“ dodává Budník. Thein se tak připravuje na další fázi svého růstu, kde burza může hrát klíčovou roli v naplňování jejich dlouhodobých cílů.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

• Jaké klíčové faktory stojí za rozhodnutím Thein investovat do kyberbezpečnosti?
• Co čeká české firmy v souvislosti s novými regulacemi kyberbezpečnosti?
• Proč Tomáš Budník vidí vodíkové technologie jako klíčovou součást budoucího průmyslu?
• Jak může lokalizace výroby místo levných továren v Asii přinést dlouhodobé výhody firmám?
• Jaké jsou plány Theinu ohledně vstupu na burzu a co to znamená pro jejich budoucnost?