Babišův životní zájem na imunitě, dražší bydlení a pokles inflace. Odborníci věštili rok 2023

V novoročním speciálu jsme se zeptali politiloga, ekonoma, developera, experty přes finance a další oblasti, aby nám prozradili to nejzásadnější, co nás v letošním roce čeká. 

Padne hnutí ANO s Andrejem Babišem? 

Ačkoli byl rozhovor natáčený ještě před prvním kolem volby, politolog Marián Sekerák poodhaluje různé scénáře, které mohou nastat. Andrej Babiš se pustil do ostré kampaně, ve které vsází všechno. Po superdebatě v České televizi se od jeho slov distancoval Patrik Nacher (poslanec za ANO) a od jeho osoby dokonce Tomáš Macura (primátor Ostravy za ANO). Je toto začátek konce hnutí ANO tak, jak ho známe? 

„Být v politice a mít přinejmenším poslaneckou imunitu je životním zájmem pana Babiše i vzhledem ke kauzám, které se s ním pojí, a soudnímu procesu, kterým momentálně prochází,” řekl v rozhovoru Marián Sekerák. 

Více v rozhovoru:

Velké propouštění není pravděpodobné

Česko má dlouhodobě až nezvykle nízkou nezaměstnanost. Některé firmy ale budou propouštět, protože méně vyrábí, je tady energetická krize a další negativní vlivy. Jak letošní rok z tohoto pohledu vidí Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory? 

„Je zde pořád ještě určitý segment ekonomiky, na který krize dopadla méně. I během covidu některé firmy totiž zažily prudký boom – e-commerce a všechno, co souvisí s digitalizací a vůbec digitálním životem. Tyto firmy budou dále zaměstnanost udržovat, ne-li zvyšovat. A pak budou firmy, které budou propouštět, zejména v průmyslu. Nebude to ale jednotně zvyšující se nezaměstnanost – že by všichni propouštěli, tak to nebude,” predikoval Vladimír Dlouhý.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom CFG k tomu dodává: „Myslím, že průmysl ještě nemá to nejhorší za sebou. Dosud bojoval jen s drahými energiemi. Nyní přijde recese a pokles poptávky. Řada firem bude muset skončit. Ekonomika bude postupně měnit svou strukturu.” 

Více v rozhovoru: 

Levnější hypotéky letos nebudou

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank, Lukáše Kovandy, letos nemůžeme očekávat rapidní zlevnění hypoték. Úrokové sazby zůstanou kvůli inflaci vysoko a výraznější pokles očekává až v druhé polovině roku 2024. 

„Platí ale, že v příštích měsících bude poměrně výhodná doba kupovat nemovitost. Ceny letos i v příštím roce by měly jít spíš dolů, nevidím důvod, proč by rostly nahoru,” dodal Kovanda. 

S tím souhlasí i Vladimír Pikora z CFG: „Předpokládám, že rok 2023 přinese výprodej nemovitostí, které lidé pronajímají. Zatím ve statistikách nevidíme dramatický propad cen. To je podle mě dáno tím, že mnoha lidem ještě neskončila fixace hypotéky. Až skončí, bude majitel bytu hypotéku buď dotovat ze svého, nebo ji přenese na nájemníka. Ten na to ale často nebude mít, a tím pádem půjde o to, jak dlouho bude byt majitel dotovat. Mnozí ho budou donuceni prodat.” 

Více v rozhovoru:

Byty zlevní, ale jen ty z druhé ruky

Vyjádření ekonomů korigoval Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema. Podle něj je nutné rozlišovat primární a sekundární trh. Primárním trhem jsou nové byty, u nichž není jediný důvod, aby zlevnily, protože se zdražují všechny vstupy. Zlevnění nevylučuje na trhu s byty z “druhé ruky”. 

„Musí prostě existovat ochota obyvatelstva byty prodávat. Pokud bude několikanásobně vyšší než ochota nakupovat, tak sekundární trh má potenciál ceny lehce snížit. Proč? No, protože stávající vlastníci byty nakoupili v jiné době, za jiné pořizovací náklady. Jestliže jste v roce 2016 například koupil byt na panelovém sídlišti v Praze za nějakých 60–70 tisíc za metr čtvereční, tak dnešní cena se může pohybovat mezi 100–110 tisíci. Rozdíl mezi vaší nákupní cenou a tou dnešní je víceméně marže pro stávajícího vlastníka, který si koupil byt v roce 2016. Pokud bude potřebovat byt prodat a najít kupce rychle, tak má prostor pro to, aby cenu snížil a dosáhl toho, co potřebuje,” vysvětloval Soural. 

Více v rozhovoru: 

Budeme si muset poradit bez uhlí

Více než polovinu tepla máme z uhlí, od kterého chtějí teplárny do roku 2030 odejít. Proto je čeká obrovská generační obměna a miliardové investice, které se promítnou do cen. V současné energetické krizi však Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení, netroufá odhadovat, o kolik se ceny zvednou. V rozhovoru doslova zmínil, že na jakékoliv predikce již rezignovali. 

„Hnědé uhlí s vysokou výhřevností se dnes těží na třech lokalitách, z toho dvě do roku 2030 končí a u třetí je velká otázka, jestli ještě vůbec bude v roce 2030 fungovat. Plán odejít od uhlí krize nijak neovlivnila, ten běží dál. Ale bude nás to stát přes 100 miliard korun v celkových investicích. Uhlí je potřeba nahradit jinými zdroji. Klíčovou roli v tom sehraje zemní plyn, plus biomasa a odpady – základní mix do roku 2030, kterým se dá uhlí nahradit. V dlouhodobém horizontu, do roku 2050, teplárenství směřuje k dekarbonizaci. Pak bude potřeba ještě zemní plyn nahradit jinými bezemisními zdroji,” uvedl Hájek.

Více v rozhovoru: 

Do čeho letos investovat? 

Přes milion Čechů už pravidelně investuje. Potvrzuje to i Jana Brodani, ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky. Podle ní může být současná inflace pozitivním stimulem pro lidi s úsporami, které mohou díky investicím ochránit před znehodnocením.

„I letos budou platit základní investiční poučky. To znamená, investovat dlouhodobě, pravidelně, diverzifikovaně a konzistentně. Současná situace je vcelku neklidná, nelze očekávat, že na akciovém trhu bude i nadále pokračovat volatilita. A na druhou stranu, investičním hitem poslední doby jsou tzv. fondy krátkodobých dluhopisů, které jsou postaveny na aktuální nezvykle vysoké úrovni úroky,” řekla Brodani. 

Vladimír Pikora z CFG k tomu dodává: „Letošní rok nahrává korporátním dluhopisům. Inflace je vysoká, úrokové sazby rostou a dluhopisy na to reagují nárůstem výnosů. Ten, kdo nakoupí dluhopis dnes, si výnos vlastně uzamkne i na příští roky, kdy už nebudou úrokové sazby tak vysoko jako dnes. Pochopitelně je třeba rozlišovat mezi dluhopisy a diverzifikovat. Podle mě je základ v tom, zda je dluhopis zajištěný. Pokud je dluhopis zajištěný, jsou s ním vždy nižší rizika.” 

Více v rozhovoru:

Leden ještě zabolí, pak inflace začne klesat

Pozitivní z hlediska budoucího vývoje inflace byl Tomáš Holub, člen bankovní rady České národní banky: „Inflace klesne na jednociferné hodnoty pravděpodobně až v druhé polovině roku. Ty budou ale i tak stále zvýšené. Musíme si uvědomit, že v závěru letošního roku tu bude určitá vysoká laťka v podobě nízké srovnávací základny z tohoto roku, kdy inflaci naopak stlačil takzvaný úsporný tarif. Taková situace letos již nenastane, inflace sice bude opticky trochu zvýšená, nicméně v závěru roku by se měla nacházet na jednociferné úrovni.” 

V rozhovoru nicméně přiznal, že další zvyšování úrokových sazeb není vyloučené. Dle něj by ale bylo ideální, kdyby se ukázalo, že současná sedmiprocentní sazba v kombinaci se silnou korunou inflaci stlačí dolů. 

Více v rozhovoru: