Belgie dosáhla dohody s francouzskou energetickou společností Engie na prodloužení životnosti dvou provozovaných jaderných reaktorů, a to o 10 let. Prohlásil to podle agentury Reuters na začátku týdne premiér Alexander De Croo. Belgie tak změnila svůj plán na odstoupení od jaderné energetiky do roku 2025. Jako důvod uvádí západoevropská země válku na Ukrajině.
Belgie plánovala zcela upustit od jaderné energetiky v roce 2025. Ruská invaze na Ukrajinu ale vládu přinutila přehodnotit svou energetickou strategii, kdy chtěla více spoléhat na zemní plyn. Reaktory Doel 4 a Tihange 3 (nejnovější ze sedmi belgických reaktorů) měly být definitivně uzavřeny v roce 2025, nyní tak ale budou po nezbytných pracích restartovány, a to už v listopadu 2026. V provozu by potom měly být dalších 10 let.
„Prodloužení provozu těchto dvou jaderných reaktorů je klíčové pro zajištění naší energetické bezpečnosti,“ prohlásil premiér Alexander De Croo na tiskové konferenci po setkání se členy kabinetu. Belgický provozovatel elektrické sítě totiž varoval, že bez jaderné energie by země v zimě 2026 až 2027 čelila značné krizi.
Jádro jako řešení energetické krize
Šest belgických jaderných reaktorů nyní v provozu má podle Světové jaderné asociace kombinovanou kapacitu přibližně 5 gigawattů a vyrábí asi polovinu elektřiny v zemi. Reaktor Doel 3 byl již loni uzavřen a další ho měly následovat za tři roky. I po jejich odstavení však Belgie bude muset zaplnit potenciální mezeru ve výrobě elektřiny v letech 2025 a 2026.
Belgická ministryně energetiky Tinne Van der Straeten uvedla, že reaktory bude provozovat společnost, v níž budou Engie a belgický stát rovnocennými akcionáři. Obě strany potvrzují svůj cíl vyvinout přiměřené úsilí k restartování jaderných bloků Doel 4 a Tihange 3 v listopadu 2026.
Jaderná energie a Česko?
Česká jaderná energie má dlouhodobě zelenou. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ve svých materiálech také počítá s postupným prodlužováním fungování reaktorů v Dukovanech a v Temelíně. Životnost reaktoru v Dukovanech by měla být podle České tiskové kanceláře do roku 2047, zatímco v Temelíně do období mezi lety 2080 až 2082. Ani tak ale plně nenahradí uhelné elektrárny.
Velká víra je tak podle expertů vkládána do menších modulárních reaktorů. S jejich výstavbou však nesouhlasí Rakousko, jehož Národní rada podle ČTK jednomyslně přijala usnesení odmítající tento záměr v energetické politice České republiky.
Autor: Lenka Hrušková
