Češi se chystají na zálohování PET lahví. Na stole jsou dvě řešení

Česká republika stojí na prahu významné změny v nakládání s nápojovými obaly. Plánované zavedení zálohového systému na PET láhve a hliníkové plechovky má potenciál radikálně zvýšit míru recyklace a snížit množství odpadu v přírodě. Tento krok je motivován nejen ekologickými důvody, ale také požadavky Evropské unie. Podrobnosti jsme probrali v rozhovoru pro pořad Green Spin s Kryštofem Krulišem ze Spotřebitelského fóra. 

„Na úrovni Evropské unie existují předpisy, které v horizontu zhruba pěti let budou klást určité požadavky na míru třídění obalových materiálů na nápoje,“ uvádí Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra. Dodává, že systém „kombinuje prvky svobody a odpovědnosti pro spotřebitele.“

S plechovkami jsme na chvostu

V současnosti si Česká republika vede poměrně dobře v třídění PET láhví. Kruliš uvádí: „Ti skeptičtější hovoří o míře třídění kolem dvou třetin, zatímco optimističtější odhady uvádějí i více než 80 %.“ Situace u hliníkových plechovek je však výrazně horší. „V případě plechovek jsme spíše na chvostu,“ upozorňuje Kruliš.

Důvodem pro nižší míru třídění plechovek je podle Kruliše menší počet sběrných míst a nižší informovanost spotřebitelů o možnostech jejich recyklace.

Dva modely na stole

Ministerstvo životního prostředí zvažuje dva hlavní modely zálohového systému. První, inspirovaný německým vzorem, počítá s automaty v obchodech. Druhý, inovativnější přístup, by využíval digitální technologie.

Kruliš popisuje preferovaný model: „Každá prodejna s plochou 50 m² a více by povinně musela zavést zálohování. Menší prodejny by měly možnost zapojit se dobrovolně.“ Dodává, že v obcích s více než 300 obyvateli, kde by nebyla žádná prodejna se zálohováním, by sběrné místo zřídil operátor systému na své náklady.

Dopad na každodenní život

Zavedení zálohového systému ovlivní nákupní zvyklosti spotřebitelů. Kruliš vysvětluje: „Spotřebitelé budou muset přizpůsobit své návyky. Při cestě do prodejny budou muset nést prázdné obaly, a to v nedeformovaném stavu, aby je automat přijal.“

Tato změna může být podle Kruliše výzvou zejména pro ty, kdo jsou zvyklí nakupovat cestou z práce: „Praktická věc nosit celou dobu od rána tu tašku s PET láhvemi a plechovkami může být pro někoho těžko představitelná.“

Financování a ekonomické dopady

Financování systému by mělo být zajištěno především z poplatků výrobců, prodeje vytříděného materiálu a nevybraných záloh. Kruliš uvádí: „Spotřebitel by teoreticky neměl platit nic navíc, pokud to již není zahrnuto v ceně výrobku.“ 

Nicméně připouští, že nelze vyloučit určitý přenos nákladů do ceny pro spotřebitele, ale to bude záviset na konkrétní podobě systému. Kruliš také upozorňuje na možné dopady na obecní rozpočty: „Obce přijdou o platby od výrobců nápojových obalů, což může vést k prodražení nakládání s odpady pro obyvatele.“

Výhody versus rizika

Hlavní výhodou systému je očekávané zvýšení míry třídění a snížení množství odpadu v přírodě. Kruliš vysvětluje: „Nejen ti, kdo již třídí, ale i ti, kteří dnes netřídí, budou motivováni zálohou k vracení obalů.“

Mezi rizika patří možné komplikace pro spotřebitele a potenciální zvýšení cen nápojů. Kruliš také zmiňuje technické aspekty: „U digitálního systému by spotřebitelé potřebovali smartphone, internetové připojení a možná i bankovní identitu, což by mohlo část populace vyloučit.“

Pohled do budoucnosti

Zavedení zálohového systému představuje významný krok směrem k udržitelnějšímu nakládání s odpady v České republice. Kruliš zdůrazňuje, že konkrétní dopady budou záviset na finální podobě systému: „Parametry se mohou ještě měnit a vyvíjet. Je důležité najít rovnováhu mezi efektivitou systému a jeho uživatelskou přívětivostí.“

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast. Dozvíte se: 

• Detailní srovnání klasického a digitálního zálohového systému
• Analýzu postojů různých zájmových skupin k zavedení systému
• Diskusi o dopadech systému na obce a jejich odpadové hospodářství
• Podrobnosti o plánované neziskové organizaci „Operátor“
• Odhady investičních nákladů na zavedení systému v ČR
• Analýzu možných dopadů na ceny nápojů pro spotřebitele
• Pohled na změny v nákupních zvyklostech Čechů
• Diskusi o výzvách spojených s přechodem na nový systém