Již brzy má vstoupit v platnost dlouho očekávaná novela zákona o azylu a pobytu cizinců na našem území. Podle ministra vnitra Víta Rakušana zákon zlepšuje podmínky pro legální migraci. Zásadní je udělování tzv. modrých karet, tedy povolení pro vysoce kvalifikované cizince k práci a pobytu na území České republiky. Ty českému průmyslu již řadu let chyběly, a navzdory současné krizi chybět i nadále budou.
Snahy novelizovat zákon o azylu a pobytu cizinců se táhnou bez úspěchu již několik let. Konečně se zdá, že se celý proces podaří zdárně dovést do konce. Hlavním impulzem je podle ministra vnitra naše povinnost upravit institut tzv. modrých karet. Ten vychází z evropské směrnice a Česká republika ji musí implementovat do 18. listopadu letošního roku.
Pozitivní dopad bude zejména pro firmy zaměstnávající vysoce kvalifikované odborníky. Modré karty jsou totiž jedním ze základních nástrojů, pokud potřebují do svých řad přijmout cizince, tedy občany ze zemí mimo EU. Typicky se jedná o špičkové IT specialisty, kterých se kvůli obrovské poptávce v České republice nedostává a které firmy musejí „dovážet“ mj. z Indie, Turecka nebo ze zemí bývalého sovětského bloku.
Už nebude třeba vysoká škola
Pro přidělení modré karty je třeba, aby měl uchazeč tzv. vysokou kvalifikaci. Zatímco doposud byl výběr zúžen pouze na odborníky mající řádně dokončené alespoň tříleté vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání, nově se okruh žadatelů rozšíří i na ty, kteří své znalosti a kompetence získali odbornou praxí.
„Praxe musí být řádně doložená, srovnatelná s vysokoškolským vzděláním a souviset s povoláním uvedeným v pracovní smlouvě,“konkretizuje nové podmínky Miroslav Mejtský, partner ve firmé Petyovský & Partners, který se imigrační problematikou zabývá více než patnáct let.
Změna je dobrá zpráva pro všechny firmy, které horko těžko specialisty na informační technologie shánějí. „Je to vedeno zájmem mít i na našem trhu práce takové specialisty, kteří skutečně a jednoznačně pomohou,“ říká Vít Rakušan.
Podmínky lepší pro odborníky než pro dělníky
Modrá karta by nově mohla být vydána až na tři roky, tedy o rok déle, než tomu bylo doposud. Česká republika tím zvýhodňuje migrační podmínky pro vysoce kvalifikované zaměstnance oproti pravidlům pro zahraniční zaměstnance s nižší kvalifikací, kteří mohou žádat o tzv. zaměstnanecké karty. U zaměstnaneckých karet zůstává dvouletá platnost beze změny.
„Změny považujeme za prospěšné a velmi vítané. Modrá karta tak může oslovit širší spektrum žadatelů, kteří ji upřednostní před zaměstnaneckou kartou a díky jejím výhodám do ČR přijedou,” říká Mejtský. „Pro firmy zaměstnávající vysoce kvalifikované cizince přináší delší doba pracovního povolení vyšší stabilitu,“ komentuje Vít Rakušan.
Změna zaměstnavatele
Pokud chce v současné době držitel modré karty změnit zaměstnavatele, nemá to rozhodně jednoduché. Svůj záměr musí oznámit ministerstvu vnitra, které musí tuto změnu v rámci tzv. správního řízení povolit. „Řízení má trvat 30 dní, v praxi to však zabere mnohem déle a pro firmy i zaměstnance jsou to nepříjemné komplikace,“ uvádí Mejstký.
Návrh novely by měl celý tento proces výrazně zjednodušit – správní řízení by pak nebylo potřeba vůbec. Cizinec s modrou kartou by mohl změnit zaměstnavatele již od počátku svého pobytu na území ČR, aniž by musel počkat na souhlas ministerstva vnitra. Svou vůli by pouze úřadům oznámil v řádné lhůtě tří pracovních dnů.
Desítky milionů korun ročně z pojištění dětí
Návrh novely rovněž umožňuje zařadit děti cizinců s povoleným pobytem do systému veřejného zdravotního pojištění, a to až do věku jejich zletilosti. Stabilita systému veřejného zdravotního pojištění bude podle Rakušana zajištěna tím, že rodiče budou odvádět pojistné za své děti ve stejné výši jako osoby bez zdanitelných příjmů.
„Dle informací ministerstva zdravotnictví by tato změna znamenala pro systém veřejného zdravotního pojištění přínos ve vyšších desítkách milionů korun ročně,“ uvádí Rakušan.
Novela přináší i možné komplikace
Zatímco většinu změn vítají odborníci jako krok správným směrem, u novely ustanovení, která upravuje tzv. místní příslušnost k podávání žádostí (tedy kde všude a za jakých podmínek může cizinec žádost o modrou kartu požádat), se bojí praktických komplikací.
V současnosti legislativa stanovuje seznam zemí, jejichž státní příslušníci mohou žádost podat na jakékoliv české ambasádě. Ti, kteří takovou možnost nemají, musí navštívit českou ambasádu v zemi, jejíž jsou občané. Pokud však dlouhodobě žijí v jiné zemi, mohou žádost podat i tam.
Novela navrhuje podmínky zpřísnit, a to tak, že pokud žije cizinec dlouhodobě v jiné zemi, než má své občanství, může v této zemi požádat o modrou kartu až po dvou letech, kdy v ní tzv. nepřetržitě pobývá. A právě kolem dvouleté lhůty a výrazu „nepřetržitý pobyt“ mohou podle odborníků z kanceláře Petyovský & Partners nastat v praxi problémy.
„Představte si občana Indie, který bydlí v USA a firma ho vyšle pracovat do Prahy. Pokud v USA ještě nebydlí alespoň dva roky, bude muset k vyřízení žádosti cestovat do Indie – a to nejméně dvakrát –, než bude vůbec moct do Prahy odletět. Poprvé, když bude chtít podat žádost, a podruhé pro udělení vstupního víza do České republiky, pokud bude žádost o modrou kartu schválena,“ vysvětluje cestovní komplikace Lukáš Sova z kanceláře Petyovský & Partners.
Velmi problematická je chybějící definice tzv. nepřetržitého pobytu. Z návrhu novely není zcela zřetelné, jak by se posuzovaly krátkodobé cesty ze soukromých účelů, jako například svatba či pohřeb nebo i dovolená. „To je jedno z úskalí, které ve změně vidíme – nepřetržitost není nijak definována, tudíž si ji jednotlivé zastupitelské úřady mohou libovolně interpretovat, jak se děje u jiných široce pojatých ustanovení,“ uzavírá Mejtský.
Autor: Alena Burešová
