Česko čeká nejvyšší inflace od roku 1998, lidé budou mít méně peněz

Domácí ekonomika poroste o 3,7 procenta, inflace může povyskočit až na 10 procent a lidé budou mít v peněžence reálně méně peněz, tvrdí Česká bankovní asociace (ČBA).

V první polovině roku se inflace bude pohybovat kolem 10 procent, koncem roku by měla zpomalit na 5 procent a v příštím roce by se měla dostat opět pod 3 procenta. Zpomalování inflace patrně umožní ČNB začít v druhé polovině letošního roku snižovat sazby. Základní úroková sazba centrální banky by koncem příštího roku měla být již jen mírně nad 3 procenty.

Pandemie zpomaluje restart ekonomiky

Ačkoli řada indikátorů ekonomické aktivity naznačuje, že oživování globální ekonomiky na přelomu roku navzdory další vlně pandemie pokračovalo solidním tempem, ekonomické oživování bude i letos brzděno řadou přetrvávajících problémů, které naplno vykrystalizovaly v loňském roce.

Energetická situace v Evropě se nezlepšuje tak rychle, jak se doufalo v loňském roce, a ceny energií zůstávají na zvýšených hodnotách i pro dlouhodobější kontrakty. Normalizaci cen energií brzdí i pokračující geopolitické napětí, což obecně bude vytvářet vyšší proinflační rizika pro letošní rok z titulu vývoje cen energií.

Tento i příští rok stále nejistý

Narušení dodavatelských vztahů se mírně zlepšilo, problémy ale budou patrně přetrvávat v průběhu celého roku, zejména však v jeho první polovině. To bude negativně dopadat více na průmyslově orientované ekonomiky, včetně České republiky. Vstup do nového roku je tak stále zatížen velkou řadou nejistot, které budou letošní růst řady ekonomik brzdit. Stále také nelze pominout epidemiologická rizika, která mohou nečekaně opět akcelerovat se všemi negativními důsledky, kterým ekonomiky v minulých dvou letech čelily.

„Světová ekonomika vstoupila do nového roku opět s řadou rizik, která budou letošní ekonomické zotavování brzdit. A to  ať jde o pokračující energetickou krizi, jen pomalu odeznívající problémy v dodavatelských řetězcích či skokový růst inflace dopadající na příjmy a spotřebu domácností. Rizikem zůstává i vývoj epidemiologické situace a nové varianty koronaviru,“ tvrdí Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA.

Růst tuzemské ekonomiky dle nové prognózy ČBA v letošním roce zrychlí a dosáhne 3,7 %, zatímco listopadová prognóza čekala růst o 3,9 %. Tempo oživení tak bude jen nepatrně slabší, než se čekalo před několika měsíci, a to navzdory tomu, že vstup do roku 2022 je doprovázen celou řadou komplikací spojených s pandemickou situací, energetickou krizí, vysokou inflací a pokračujícími problémy v dodavatelských řetězcích.

Česká ekonomika – letos 3,7 %, příští rok 3,6 %

K růstu v letošním roce bude dle nové prognózy přispívat jak spotřeba domácností, tak obnovená investiční aktivita, a oproti minulému roku i čistý export. Spotřeba domácností by ale měla oproti poslední prognóze růst pomaleji, a to kvůli růstu inflace, která bude snižovat reálné příjmy domácností.

Nejistotou zůstává, jak silně se nepříznivá energetická situace doprovázená plošným růstem cen projeví ve spotřebě domácností. Část spotřeby totiž může být kompenzována rozpouštěním nahromaděných úspor. V příštím roce pak prognostický panel ČBA předpokládá růst ekonomiky o 3,6 %. Struktura růstu by měla zůstat obdobná jako v roce 2022.

„Růst cen je jednoznačně vnímán jako největší makroekonomické riziko letošního roku, a to ze strany poptávky i nabídky. Poptávku může negativně ovlivnit případná změna spotřebního chování domácností v situaci, kdy jejich nominální příjmy porostou pomaleji než inflace. Za strany nabídky je otázkou, zda dokážou podniky dostatečně rychle přenášet zvýšené náklady na vstupy na své odběratele, nebo je nákladový tlak přiměje k omezování produkce,“ vysvětluje Pavel Sobíšek, hlavní ekonom Unicredit Bank.

Reálná výplata nižší, nezaměstnanost nadále klesá

Trh práce se opět vrací mezi hlavní bariéry růstu firem. Nedostatek pracovníků označuje jako problém stále víc společností, ačkoli do popředí problémů se v loni dostal nedostatek materiálů. Trh práce v tuzemské ekonomice tak stále zůstává citelně přehřátý a komplikuje řadě firem další rozvoj. Vývoj nezaměstnanosti byl i vloni nakonec spíše příznivý, což posunulo odhady nezaměstnanosti pro letošní rok směrem dolů. Letos se tak předpokládá pokles podílu nezaměstnaných osob v průměru na 3,3 %, po loňských 3,8 %.  

Další mírný pokles je pak předpokládán i v roce 2023, a to na 3,1 %. To je jen nepatrně vyšší hodnota, než byla v předpandemickém roce 2019 (2,8 % dle MPSV). Ačkoli průměrné mzdy by měly v letošním roce růst o 6 %, nebudou kompenzovat rychlý růst cen, a reálné mzdy tak o 1 % poklesnou. V příštím roce však prognostický panel čeká návrat růstu reálných mezd, a to o 2,5 %.

Inflace zrychlí a bude nejvyšší od roku 1998

Zrychlení inflace v druhé polovině minulého roku bylo nad očekávání a vedlo k výrazným revizím odhadů inflace v letošním roce. Bez znalosti lednové inflace jsou však odhady v současné situaci mimořádně nejisté, obecně však ČBA předpokládá inflaci poblíž 10% hranice v první polovině roku a její zpomalení k 5 % koncem roku. Průměrná hodnota by měla přesáhnout 7 %, ačkoli mezi odhady se vyskytovaly i hodnoty blízké 9 %.

Inflace by ale v roce 2023 měla citelně zpomalit a v průměru dosáhne 2,5 %. Koncem příštího roku se pak bude pohybovat již kolem 2% hranice. To znamená, že současná vyšší inflace nebude mít dlouhého trvání a žádná z jednotlivých prognóz zúčastněných bank nečeká v roce 2023 průměrnou inflaci nad 4 %. Na druhou stranu byla akcentována řada proinflačních rizik, zejména z vývoje cen energií, které zůstávají poměrně vysoké i pro dlouhodobější kontrakty. To by znamenalo další růst cen energií i v příštím roce.

Úrokové sazby ještě porostou, v druhé polovině roku začnou klesat

Nad očekávání rychlejší růst cen se promítl v podstatně rychlejším růstu úrokových sazeb ze strany České národní banky (ČNB). Ta v posledních několika čtvrtletích přistoupila k bezprecedentní rychlosti zvyšování sazeb a základní úroková sazba vystoupala z 0,25 % na 4,5 %. Podle prognózy ČBA se úrokové sazby patrně již přiblížily svému vrcholu, ač ještě mírné zvýšení v první polovině letošního roku přijít může.

Ekonomové v rámci ČBA však byli poměrně rozdělení v názorech ohledně vývoje sazeb v druhé polovině roku. Část ekonomů předpokládá již snižování úrokových sazeb, část pak z důvodu možných proinflačních rizik předpokládá jejich stabilitu. Pro vývoj sazeb v příštím roce však byl již jasný konsensus, který očekává koncem roku 2023 základní sazbu ČNB ve výši 3,25 %.