Přílišná regulace, přetížený podnikatelský „batoh“ a slabá spolupráce státu se soukromým sektorem. Prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček v diskuzi s Markem Atanasčevem, CEO společnosti Enantis, otevřeně mluví o tom, co brzdí české podnikatele, proč nejsme konkurenceschopní a jak by měla Česká republika vypadat za deset let. S odkazem na Estonsko, Izrael či Polsko navrhuje konkrétní cesty ke změně. Zajíček tvrdí, že dokud stát neodlehčí podnikatelům, zůstaneme ekonomicky na místě – a ztratíme krok nejen se západní Evropou, ale i s východními sousedy.
Byrokratický batoh je příliš těžký a dusí iniciativu
„Podnikání se nám začíná zahušťovat všemi možnými povinnostmi,“ varuje Zdeněk Zajíček hned v úvodu rozhovoru. České firmy podle něj čelí přemíře byrokracie, která je brzdí nejen v domácím prostředí, ale i na světových trzích. Zajíček mluví o „batohu plném cihel“, který podnikatelé musí denně nést. „Pokud máte nést zbytečná kila, zatímco vaši konkurenti běží nalehko, nemůžete s nimi držet krok,“ přirovnává.
Požaduje proto kompletní audit podnikatelských povinností. „Neexistuje jediný oficiální přehled, který by shrnoval všechny administrativní úkony, které po podnikateli požaduje stát. To je naprosto nepřijatelné,“ říká. Chce vytvořit centrální registr, který by jasně ukázal, co, kdy a jak musí podnikatel vyplnit, doložit či ohlásit. Takový nástroj by mohl být začátkem cesty k reformě státní správy a byrokracie.
Zajíček upozorňuje, že státní aparát často vytváří nové povinnosti, aniž by stíhal rušit ty staré. „Antibyrokratické balíčky, které vláda předkládá, jsou krok správným směrem, ale nestačí. Zatím se nedokázalo dosáhnout systémové změny,“ konstatuje.
Konkurenceschopnost jako zapomenuté slovo v EU? Už ne
Zajíček v rozhovoru upozorňuje na zásadní posun v rétorice Evropské unie. „Ještě před dvěma lety jste se v Bruselu nemohli o konkurenceschopnosti ani zmínit. Dnes ji najdete v každém druhém dokumentu,“ říká. Tento obrat připisuje zejména Draghiho zprávě, která důrazně upozornila na úpadek evropské výkonnosti a rostoucí rozdíly oproti USA nebo Asii.
„Evropa se začíná probouzet. Zatím je to ale jen v analytické rovině – všichni říkají, že je potřeba něco dělat, ale zatím nikdo nepřichází s konkrétními nástroji,“ hodnotí situaci Zajíček. On sám se zasadil o vznik návrhů na zjednodušení daňového prostředí, podporu technického vzdělávání i digitální transformace veřejné správy.
Export je pilíř české ekonomiky. Ale jen dodávat nestačí
Podle Zajíčka je export naprostým základem české ekonomiky. „Jsme malá otevřená ekonomika. Bez vývozu bychom neměli šanci udržet náš životní standard.“ Upozorňuje však, že většina českých firem je zapojena jen jako subdodavatelé – dodávají komponenty, nikoliv finální produkty. To je podle něj dlouhodobě neudržitelné.
„Musíme přejít z pozice dodavatelů k tomu, abychom byli generálními dodavateli. Umíme vybudovat nemocnice, elektrárny, školy. Máme know-how, ale nevyužíváme ho,“ říká a připomíná příklady úspěšných firem, které se dokázaly prosadit i v oblasti projektového inženýrství.
Zajíček také chválí obchodní diplomacii. Hospodářská komora podle něj každý rok zorganizuje 14 podnikatelských misí do zahraničí. „Díky misi do USA jsme se dostali na jednání do institucí, kam by se česká firma sama nedostala. Tohle je role státu, která má smysl.“
Kapacity diplomatické sítě a nové trhy
Vedle USA se Hospodářská komora zaměřuje i na méně tradiční destinace. V rozhovoru zaznívá například Jižní Amerika nebo Jihovýchodní Asie. „Ve Vietnamu, Filipínách i Japonsku máme obrovskou diasporu absolventů českých vysokých škol. Ti lidé k nám mají vztah – to je obrovská výhoda, kterou musíme začít systematicky využívat,“ tvrdí Zajíček.
Silné postavení má Česko podle něj i v zemích severní a subsaharské Afriky. Například v Egyptě nebo v Nigérii už dnes působí české firmy v energetice i dopravní infrastruktuře. Komora nyní připravuje expanzi misí právě tímto směrem.
Česko musí být atraktivní i pro návratové mozky
Jedním z hlavních témat rozhovoru byla i ztráta talentu. „Máme skvělé odborníky, kteří odešli do zahraničí. V Silicon Valley zakládají firmy, které by mohly vzniknout i u nás,“ říká Zajíček a upozorňuje na nutnost vytvořit podmínky pro jejich návrat.
„Když se vrátí, často nemají kde zakotvit. Nemáme dostatek startovacích programů, investičních nástrojů, ale ani daňových pobídek. Chceme-li si je udržet, musíme být konkurenceschopní nejen platově, ale i prostředím.“
Školství jako brzda pokroku – řešením je duální systém
Zajíček ostře kritizuje současný stav středního školství. „Zůstali jsme někde v osmdesátých letech. Učební osnovy nereflektují vývoj technologií, průmyslu ani společnosti.“ Navrhuje zavést systém duálního vzdělávání po vzoru Rakouska a Německa.
„Týden praxe, týden škola. Tak funguje moderní vzdělávání. Student vidí, proč se něco učí, a zaměstnavatel ví, koho si vychovává.“
Současně apeluje na zkrácení školní docházky. „Mladí lidé vstupují na trh práce příliš pozdě. Potřebujeme flexibilnější systém, který umožní průběžné vzdělávání a rekvalifikace.“
Digitalizace má fungovat jako banka – jednoduchost a důvěra
Za vzor funkční spolupráce uvádí Zajíček projekt bankovní identity. „Banky si ji vyvinuly pro své účely, my jsme navrhli, aby stát tento systém přijal. A podařilo se – dnes se přes ni přihlašují statisíce lidí do portálu občana.“
To podle něj ukazuje, že stát může efektivně využít soukromé nástroje. „Nemusíme všechno vymýšlet znovu. Když už něco dobře funguje, prostě to využijme. Ušetříme čas, peníze i frustraci občanů.“
Strategie nesmí být věcí volebního období
Zajíček v závěru rozhovoru zdůrazňuje, že bez dlouhodobé vize se Česko nepohne kupředu. „Dnes se každé čtyři roky přepisují strategie, dokumenty, priority. Takhle se ale infrastruktura, školství ani digitalizace dělat nedají.“
Příkladem dává Polsko, kde i přes politické střídání pokračují klíčové projekty. „Tam budují dálnice, železnice i nové letiště v souladu s národní strategií. My se tady pořád přeme o to, jestli vůbec něco stavět.“
Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast. Dozvíte se například:
- Kde přesně v legislativě leží největší bariéry pro podnikání a co s tím.
- Jak by mohl vypadat centrální registr podnikatelských povinností.
- Co podle Zajíčka brání českým firmám ve výrobě finálních produktů.
- Proč Hospodářská komora cílí podnikatelské mise mimo EU.
- Jaké konkrétní kroky by přiměly české experty k návratu domů.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
