Česko je mistr světa regulace, národní prioritou musí být digitální ekonomika

Konference Quo vadis, digitální Česko? s předními odborníky z oblasti digitální ekonomiky, průmyslu a státní správy otevřela důležitá témata týkající se digitální transformace České republiky. Diskuze se zaměřila na současný stav digitalizace, připravenost firem, roli státu v podpoře inovací a výzvy spojené s novými technologiemi, jako je třeba umělá inteligence. Účastníci se shodli, že Česko musí učinit z digitální ekonomiky národní prioritu, aby obstálo v rychle se měnícím globálním prostředí a využilo potenciál, který digitalizace přináší.

Digitální transformace není jen buzzword, ale realita, která zásadně mění fungování ekonomiky, společnosti i každodenní život lidí. Státy i firmy, které dokážou využít příležitosti spojené s digitalizací, získávají významnou konkurenční výhodu. Naopak ty, které změny podcení, riskují ztrátu pozice na globálním trhu. Konference s názvem Quo vadis, digitální Česko? se zaměřila na stav digitální transformace v České republice a výzvy, kterým v této oblasti čelíme.

Digitalizace jako nutnost pro udržení konkurenceschopnosti

Účastníci panelové diskuze se shodli, že digitální ekonomika musí být jednou z vrcholných priorit České republiky. „Pokud bychom jako Evropa nebo Česká republika na toto téma nedejbože zanevřeli, směřujeme plnou parou k tomu, abychom se stali úplným skanzenem,“ varoval Jiří Havránek, poslanec za ODS. Upozornil, že digitalizace zasahuje všechny oblasti, od průmyslu přes služby až po fungování státu, a ignorovat ji si nemůžeme dovolit.

Jaromír Hanzal, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), zdůraznil potřebu nastavení jasných a měřitelných cílů. „Můžeme si vybrat celou řadu parametrů. Mnoho z nich by mělo souviset s penězi, protože máme skvělý digitální byznys, jen ho buď málo propagujeme, nebo příliš brzy prodáváme do zahraničí. Startupy odcházejí, protože zde chybí kapitál,“ popsal Hanzal s tím, že podle AAVIT by mělo do digitální ekonomiky v budoucnu směřovat 25 % prostředků z evropských fondů.

Pozice Česka v evropském kontextu

Petr Očko, vrchní ředitel Sekce digitalizace a inovací Ministerstva průmyslu a obchodu, se věnoval postavení České republiky v rámci Evropské unie. Ocenil pokrok v naplňování vládní strategie Digitální Česko, která reaguje na evropské cíle definované v programu Digitální kompas. Ten se zaměřuje na čtyři oblasti: digitální dovednosti, digitalizaci veřejné správy, transformaci byznysu a rozvoj infrastruktury.

„Česká republika patří k zemím, které jsou na evropské úrovni vnímány jako ty, jež se snaží s digitálními agendami pohnout. Neznamená to ale, že vždy prosazujeme cestu další regulace,“ upřesnil Očko. Zmínil úspěchy českého předsednictví EU v roce 2022, kdy se podařilo prosadit témata důležitá pro rozvoj konkurenceschopnosti, a aktivní zapojení ČR do platformy Digitálně pokročilých států (D9+), kde patříme mezi lídry v prosazování digitálních řešení kompatibilních s rozvojem trhu.

Zároveň je podle Očka potřeba v některých oblastech přidat. „Určitě bychom jako Česká republika mohli více digitalizovat státní správu,“ uznal s tím, že pozitivní posuny jsou vidět na věcech, jako je bankovní identita, eDoklady nebo digitalizace dálničních známek. „Celkově se situace začíná měnit i u menších a středních firem, nejen těch ryze digitálních. Je v tom ale stále hodně osvětové práce,“ doplnil Očko s poukazem na polské zkušenosti, které ukazují, že pokud Česko neudrží tempo digitalizace, mohou nás další země předehnat.

Důležitost digitální transformace si uvědomují i tradiční firmy 

Juraj Strieženec, provozní ředitel Kiwi.com, jedné z nejúspěšnějších českých digitálních firem, reagoval na otázku připravenosti firem. „Adaptace nových technologií je v našem regionu i celé EU poměrně pomalá. Často je to způsobeno i strachem z nových věcí nebo neustále se měnící regulace,“ řekl. Firmám podle něj neprospívají ani dlouhé diskuze o omezování technologií, jako je umělá inteligence, místo podpory jejich zavádění.

Strieženec vidí velký potenciál v aplikaci strojového učení a jazykových modelů, které zásadně mění produktivitu práce. „Vidíme obrovský progres například v automatizaci komunikace se zákazníky prostřednictvím chatbotů. Naši specialisté jsou na škále spokojenosti hodnoceni v průměru 3,5 bodu z 5, umělá inteligence dosahuje 4,5 bodu. Lidé se přestávají umělé inteligence bát, ale stále vnímám rezistenci u části firem,“ popsal s tím, že právě schopnost adaptovat průlomové technologie bude rozhodovat o budoucí konkurenceschopnosti.

„Celý svět se zabýval vývojem umělé inteligence, a Evropská unie začala regulovat velké modely. První věcí, kterou se začali zabývat, bylo, jaký zákon v této věci přijmeme. Velký jazykový model v Evropě už není jen vzdálenou představou. Před pár měsíci banka City vydala predikci, že náklady na udržování takovýchto modelů na začátku let 2024 a 2025 budou v poměru k HDP srovnatelné s projektem Apollo. Jinými slovy, v příštích 12–18 měsících přežijí možná pouze 3–4 velké modely a budou nabízeny jako služba,“ řekl Juraj Strieženec. A dodává: „Četl jsem několik studií, které ukazují, že počet vědeckých prací zaměřených na umělou inteligenci jsou vyšší jednotky tisíc v Číně, nižší jednotky tisíc v Americe a pouze stovky v Evropě. Tento poměr naznačuje, jak se různé regiony věnují této technologii a jak se jí zabývají. To má pak dopad na to, jak firmy přistupují k inovacím. První věcí, kterou jsme začali řešit, byla regulace. Firmy často říkají: ‚Počkáme, až budou věci zregulovány, protože se stále mění, a než do něčeho investujeme, raději počkáme.‘ A třetím aspektem je obava z technologií.“

Jaromír Hanzal z AAVIT souhlasil, že ochota firem investovat do inovací často závisí na nastavení jejich majitelů. „Firmy, kterým se daří a chtějí se rozvíjet, do digitalizace investují. Naopak firmy, které se snaží bránit to, co vybudovaly v 90. letech, vnímají digitalizaci jen jako náklad, kterému nerozumí. Mají jednoho velkého odběratele a nevidí potřebu změn,“ vysvětlil. Podle něj by firmy měly vnímat digitalizaci více jako příležitost posunout své podnikání na vyšší úroveň.

Příklady dobré praxe a role státu  

Petr Očko zmínil jako příklad dobré praxe Jihomoravský kraj, který dlouhodobě pracuje na svém inovačním ekosystému. „Pokud se zeptáte, který kraj je kromě Prahy nejinovativnější, většina lidí ukáže na jih Moravy. Oni mají jasnou inovační strategii, která propojuje firmy, výzkumné organizace, univerzity i veřejnou správu,“ popsal. Kraj například prostřednictvím JIC a platformy INTEMAC aktivně oslovuje menší a střední firmy a pomáhá jim s adopcí nových technologií.

Podobný přístup by podle Očka měl zvolit i stát, ne však formou přímých intervencí. „Nefunguje, když za firmami chodí úředník a říká jim, co mají dělat. Stát by měl vytvářet prostředí, kde se propojují byznysoví lídři, výzkum, investoři a veřejná sféra. Přesně o to se snaží iniciativa Evropských digitálních inovačních hubů, kterou MPO podporuje,“ nastínil možný směr.

Jiří Havránek doplnil, že klíčová bude realizace zákona o právu na digitální službu, tzv. digitální ústavy. „Když se podaří do února 2025 převést většinu služeb státu do online prostředí, bude to obrovský impulz pro další digitalizaci. Je potřeba mít více pozitivních příkladů jako třeba nedávné spuštění eNeschopenky, ne se bát neúspěchů jako u digitalizace stavebního řízení,“ srovnával poslanec.

Kontroverzní téma dotací a potřeba silného kapitálového trhu 

Emotivní debatu vzbudilo téma dotací a jejich role v podpoře digitální transformace. Jaromír Hanzal vyzval k racionální diskuzi opřené o data. „Pro startupy jsou dotace peníze jako každé jiné. Když děláte vysoce inovativní projekt, je riziko neúspěchu velké. Dotace jsou vedle vstupu investora jednou z cest, jak takové projekty financovat,“ vysvětlil s tím, že dotace směřující do digitální ekonomiky tvoří jen 0,5 % českého HDP, výrazně méně než jinde v Evropě.

Petr Očko souhlasil, že pokud mají dotace řešit konkrétní tržní selhání a jsou chytře cílené, mohou nastartovat investice v perspektivních oblastech. „Dobrým příkladem je fond rizikového kapitálu v oblasti digitálních řešení, který jsme nedávno představili. Stát vložil jen menší část, ale přilákal soukromé investory do sektoru, kam kapitál standardně nemíří,“ uvedl Očko. Zároveň zdůraznil, že ideální je, když jsou veřejné intervence co nejmenší, aby nežádoucím způsobem nenarušovaly trh.

Juraj Strieženec v kontextu dotací zdůraznil důležitost strategického směřování země. „Pro firmy je klíčová dlouhodobá vize státu, která ukazuje prioritní oblasti. Skrze dotace můžeme akcelerovat investice do projektů s delší návratností, ale velkým celospolečenským dopadem. Pokud stát nastaví tuto vizi, firmy začnou přehodnocovat svoji strategii a víc investovat do inovací,“ nastínil.

Jiří Havránek nicméně varoval, že dotace nemohou samy o sobě nahradit fungující kapitálový trh. „Česko je mistr světa v regulaci. Pojďme nejdřív vytvořit prostředí, kde mohou firmy flexibilně růst. Pokud budeme mít dobré podmínky pro vznik a rozvoj firem, nebudeme muset být mistry světa v dotacích,“ glosoval poslanec s tím, že veřejné zdroje by měly primárně mířit do infrastruktury a výzkumu.

Konference ukázala, že digitální transformace je komplexním tématem, které nelze zvládnout jen přímočarými řešeními. Vyžaduje úzkou spolupráci státu, firem, výzkumu i občanů. Účastníci diskuze se shodli, že budoucí úspěch České republiky bude záviset na tom, zda dokážeme z digitální ekonomiky učinit skutečnou národní prioritu a aktivně pracovat na posilování našich silných stránek, ať už v oblasti výzkumu a vývoje, podpory startupů nebo digitalizace veřejné správy.

Zároveň zaznělo, že rychlost adaptace nových technologií je rozdílná a segment malých a středních firem v tradičních odvětvích za technologickými lídry zaostává. Rolí státu by mělo být kultivovat ekosystém, ve kterém se inovace mohou rozvíjet a šířit napříč ekonomikou. Klíčové bude přitáhnout do perspektivních sektorů kapitál, ať už ve formě domácích a zahraničních investic nebo chytře cílených dotačních programů.

Česká republika má nakročeno správným směrem, ale čeká nás ještě dlouhá cesta. Pokud dokážeme využít příležitosti a položit základy moderní digitální ekonomiky, můžeme se i přes omezené zdroje a velikost stát jedním z lídrů digitální transformace v Evropě. Pokud ale neudržíme tempo a necháme se brzdit přehnanou regulací nebo strachem ze změn, hrozí, že naše dnešní silné stránky rychle zastarají. Volba je na nás a čas neúprosně běží.

Celou konferenci můžete zhlédnout jako video. 

Děkujeme partnerům konference – Asseco Solutions, ABBBA Consulting, Swiit Studio, Digital Europe, Asociace pro aplikovaný výzkum v IT.