Třináctá příčka ve vědecko-vzdělávacím pilíři Indexu prosperity Česka podtrhuje přemýšlení o Česku jako o „montovně Evropy“. Lepšímu umístění brání nízký zájem o terciární, tedy nejvyšší akademické, vzdělání. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.
Kvalita českého vzdělávání a výzkumu je podle Indexu prosperity Česka na třinácté pozici ve srovnání s unijní sedmadvacítkou. V získání lepší pozice nám brání zejména nezájem o terciární vzdělávání na univerzitách či vyšších odborných školách.
„Dokončené terciární vzdělání má u nás jen 33 % mladé české populace ve věku 25–34 let, což nás řadí na pátou nejhorší pozici v EU,“ vysvětluje Tereza Hrtúsová, ekonomická analytička České spořitelny. Obdobná situace ale nastává i u vzdělávání a účasti na kurzech v dospělosti. Menší zájem než v Česku vykazují obyvatelé pouze osmi zemí Evropské unie.
„V Česku není problém s počtem absolventů vysokých škol. Ačkoliv 33 procent je nižší číslo než průměr v EU, byl to dlouhodobý cíl České republiky se na tento počet dostat. Co je ovšem problém, je podfinancování vysokých škol. Výdaje na jednoho studenta jsou významně nižší než průměr OECD. A bohužel ruku v ruce s financemi jde i kvalita. Druhým faktorem, který celý systém financování vysokých škol ovlivňuje, je v podstatě platba na hlavu. Ačkoliv se MŠMT dlouhodobě snaží najít klíč, jak měřit kvalitu vzdělávání, pořád jde většina příspěvku skrze počet studentů,“ dodává Ondřej Mocek, prorektor pro vzdělávací činnost a kvalitu Mendelovy univerzity v Brně.
Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková ale upozorňuje, že vzdělanost společnosti nelze měřit počtem vysokoškolských diplomů. „V řadě zemí, a to i u nás, pozorujeme mnohem znepokojivější trend – inflaci vysokoškolských diplomů. Pro soukromé zaměstnavatele již diplomy některých vysokých škol nic neznamenají. Naším cílem je kvalita, nikoliv množství za každou cenu.“
Výdaje na vědu jsou nadprůměrné, přesto je Česko montovnou Evropy
Ve srovnání s ostatními státy EU nevyniká Česko v oblasti výzkumu a vzdělávání téměř v ničem. Nejlepšího výsledku dosahujeme v kategorii výdajů na výzkum, které u nás vycházejí na necelá dvě procenta HDP. Tím jsme v této oblasti Indexu prosperity Česka dosáhli lehce nadprůměrné, desáté příčky, zatímco sousední Slovensko skončilo dvaadvacáté s inovačními výdaji menšími než jedno procento HDP.
Zdroj: Evropa v datech
O Česku se přesto často mluví jako o takzvané „montovně Evropy“. Způsobeno je to například závislostí na dodavatelských řetězcích, nedostatečnou digitalizací státního aparátu nebo velmi nízkou přidanou hodnotou.
„České ekonomice by zásadním způsobem pomohlo zrychlení a zjednodušení administrativních procesů spojených s imigrační agendou. Současné nastavení komplikuje získávání zahraničních talentů, které kvůli složité byrokracii může trvat až rok,“ vysvětluje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
