Česko je s výší minimální mzdy na chvostu Evropy. Přidat teď dva tisíce ale nemá smysl

Minimální mzda v České republice rostla v posledních deseti letech pátým nejrychlejším tempem v Evropské unii. Přesto stále patří k nejnižším a odbory nyní, v období hospodářské nejistoty, volají po jejím dalším zvýšení, tentokrát o 2 000 korun. Firmy vedle rostoucích cen surovin a vyšších úrokových sazeb mohou čelit další nákladové hrozbě v podobě vynuceně vyšších mezd.

Podle poradenské skupiny Moore Czech Republic není pro tak výrazné zvýšení vhodná chvíle a v kontextu vysoké poptávky na trhu práce jde o zbytečný administrativní krok. Řada zaměstnanců na růst mzdy dosahuje – podniky k jejich zvyšování vede právě nedostatek pracovních sil.

Kvůli stavu trhu práce, kde v mnoha profesích dlouhodobě chybí pracovní síla, jsou firmy nuceny zaměstnancům přidávat, pokud o ně nechtějí přijít. Během prvního čtvrtletí letošního roku vzrostla nominální průměrná mzda meziročně o 7,2 procenta. S ohledem na rychlý růst spotřebitelských cen je zřejmé, že si letos většina pracovníků reálně nepolepší. 

„Zaměstnavatelé se zvýšením mezd snaží své zaměstnance udržet, aby nezamířili například ke konkurenci. Je to přirozený krok, jelikož jejich nahrazení je buď mnohonásobně dražší, nebo dokonce nemožné,“ uvádí Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Odborníci z poradenské skupiny Moore Czech Republic upozorňují, že přestože za minimální mzdu v Česku pracuje méně než 3 procenta zaměstnaných lidí, dopad této změny by byl mnohem širší, jelikož s minimální mzdou roste také mzda zaručená. Ta stanovuje nejnižší možnou mzdu pro jednotlivé profese, které jsou rozděleny do osmi tzv. pracovních skupin a seřazeny podle složitosti, namáhavosti a odpovědnosti. 

„Skokové zvýšení minimální mzdy by uškodilo zejména menším podnikům v oborech s nižší přidanou hodnotou, a tudíž nízkými maržemi. Právě pro ty by tato změna mohla být spolu s dalšími externími faktory, jako je růst cen vstupů, složitější úvěrování či snížení prodejů, fatální,“ upozorňuje Hauk. Podle něj růst mezd výrazně přesahující produktivitu práce přispívá k důrazu na digitalizaci a automatizaci, která často nahrazuje činnosti málo kvalifikovaných pracovních sil.

Česko má pátou nejnižší minimální mzdu v EU

Výše minimální mzdy se napříč Evropskou unií výrazně liší. Zatímco nejvyšší je v Lucembursku (2 257 eur) a Irsku (1 775 eur), nejnižší je stanovená v Bulharsku (332 eur) a Lotyšsku (500 eur), Česko je s výší 16 200 korun (656 eur) na pátém místě od konce. V rámci Evropské unie v současnosti probíhají vyjednávání mezi Evropskou radou, Evropskou komisí a Evropským parlamentem o návrhu nové sjednocující legislativy. 

Podle Hauka by mělo stanovování úrovně minimální mzdy zůstat v plném rozsahu na straně jednotlivých členských států. Zvyšování musí reflektovat stav ekonomiky, specifika národního hospodářství a především růst produktivity. 

„Radikální zvýšení minimální mzdy, které by mohlo z případného nařízení Evropské unie vyplynout, by postavilo tuzemské zaměstnavatele do složité situace, určitě by to vedlo ke ztrátě konkurenceschopnosti,“ uzavírá Hauk s tím, že případné legislativní sjednocení se nebude týkat šesti zemí, které institut minimální mzdy vůbec nemají. Jedná se o Dánsko, Finsko, Itálii, Kypr, Rakousko a Švédsko.