Česko nemůže obstát, když neví, co se v EU chystá

IT sektor začíná být důležitou součástí české ekonomiky. Politici ho ale stále neberou vážně. Stejně tak nám chybí profesionálové v oboru. Jednou z nadějí jsou přitom české děti. „Z hlediska výuky IT kompetencí je tu velký prostor pro zlepšení. Český školní systém se ale reformuje velmi pomalu,“ konstatuje Jaromír Hanzal, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT.

IT obory jsou odolné vůči pandemii i energetické krizi. I v dnešní době se jim daří růst a expandovat. Přicházejí však i některé výzvy. „U startupů došlo k ochlazení kapitálu, který do nich proudí, a to z důvodu nárůstu úrokových sazeb centrálních bank a přehodnocení některých očekávání kapitálových investorů z Japonska a vůbec celého světa,“ vysvětluje Hanzal.

Chybí IT pracovníci a znalost připravované legislativy

Největší komplikací je nedostatek pracovních sil a podmínky přijímání zahraničních zaměstnanců. „Je to setrvalý problém. Pořád řešíme neuspořádaný vztah digitálních firem a státu,“ dodává Hanzal.

Stejně se české firmy příliš neorientují v množství připravované digitální legislativy. „V létě jsme dělali průzkum, jak české podniky vnímají regulační politiku Evropské unie, která je teď ve velmi intenzivní fázi. Zjistili jsme, že většina podniků o tom stále neví, a nebo to vůbec neřeší,“ konstatuje Hanzal.

V plánu je i nová regulace umělé inteligence. „V zásadě bude zakazovat firmám uvádět na trh nové výrobky nebo služby, které využívají umělou inteligenci, třeba u produktů, které mohou nějakým způsobem působit riskantně. Bude potřeba – podobně jako u zdravotnických prostředků – je certifikovat. My vůbec nevíme, jak to bude v Česku probíhat – kdo to bude dělat nebo kdo k tomu připraví legislativu,“ vysvětluje Hanzal. Potřebné zákony zatím nemá ani Dubaj nebo USA. Regulace by měla zahrnovat i sdílení dat mezi zahraničními firmami.

Význam AI je zcela zásadní 

Podle Hanzalových slov je složité vytvořit pro implementaci AI vhodný legislativní rámec. „Je to obor, který bude ovlivňovat řadu odvětví lidské činnosti. Na druhou stranu lidé, kteří se tomu skutečně věnují, vám řeknou, že pokud legislativa naběhne až za tři roky, tak nemá šanci kopírovat vývoj oboru jako celku. I proto našim členům nebo podnikatelům říkáme: Investujte do umělé inteligence, dělejte byznys, neřešte regulaci,“ tvrdí ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT.

„Samozřejmě v čase, kdy se bude náběh regulace blížit, bude odliv kapitálu, ať už na Blízký východ, do Ameriky nebo někam jinam, zřetelný, protože zkrátka samotné prostředí bude regulované méně. A tyto státy budou nahlas říkat, že chtějí být lídry umělé inteligence a byznysu, který vytváří,“ vysvětluje Hanzal. 

Podpora digitalizace a IT sektoru je u nás automaticky chápána a interpretována v kontextu podpory českého průmyslu. V zahraničí však podle Hanzala dokáží o IT hovořit jako o svébytném oboru. „V Česku každý politik vystoupí a řekne, že Česko je průmyslová země a chce podporovat digitální sektor. Všichni si ale nejdřív musí pobrečet, jak je to tu těžké. V zásadě nemáme politika, který by se profiloval přímo na podporu digitálního byznysu,“ vyjadřuje se k problému Hanzal.

Neholduje se tu IT sektoru

„Když už nějací politici téma digitalizace akcentují, mají zájem o digitalizaci státní správy. I tak jich ale není moc,“ vysvětluje Hanzal. IT sektor je přitom stále významnější součástí českého hospodářství. „Minulý měsíc jsme publikovali studii věnovanou analýze tohoto odvětví. Vyšlo nám, že IT má nejvyšší přidanou hodnotu. Hodně těchto pracovníků totiž najímají banky nebo energetické společnosti – nejsou to jenom malé a střední podniky,“ vysvětluje Hanzal současnou situaci u nás.

„ IT sektor už dnes tvoří, ať už přímo nebo zprostředkovaně, přes 10 % českého HDP – konkrétně 11,4 %. Velikostně to odpovídá zhruba automotive sektoru. A asi se shodneme, že váha digitálního byznysu v automotive není v české debatě úplně srovnatelná,“ dodává Hanzal.

Založení firmy online je pro jiné hračka

Na Ukrajině nebo ve Rwandě to jde, zatímco u nás se stále diskutuje, jak správně založit firmu online. „Úřadům připadají startupy lehce podezřelé, protože se tam často všechno mění“ říká Hanzal. Ohledně dotací. „Pravidla veřejné podpory jsou čím dál podrobnější a poskytovatelé také čím dál konzervativnější,“ dodává k tomu.

Dotace v České republice tvoří 1,5 % HDP. Většina z nich putuje do veřejného sektoru. Nelze tedy tvrdit, že z České republiky stala dotační ekonomika. „Pro podnikatele tedy zbyde asi 0,5 %. Spousta žadatelů dotaci nedostane, třeba kvůli pozdě zveřejněné závěrce nebo mají někde špatný zápis, protože ty programy jsou velmi složité. Zároveň rozhodně nelze tvrdit, že jsme dotační ekonomikou, jak je dnes docela módní tvrdit,“ komentuje Hanzal.

 IT firmy to s dotacemi nemají snadné

Podnikatele při podání žádosti o dotace tlačí čas. Mnoho z nich je nedostane kvůli složitosti celého procesu. IT firmy přitom nemají svůj vlastní dotační nástroj. „V zásadě pro ně neexistují ani konkrétní dotační výzvy, vždy soutěží s ostatními obory ve sběrných programech, jako jsou třeba Aplikace nebo Trend. To by bylo v pořádku, pokud by ale takové programy fungovaly transparentně. Neříkám, že úplně nejsou, jde o to, že samotné hodnocení trvá rok – a pak se ještě zpochybňuje,“ dodává Hanzal.

Počítačové hry jako vývozní artikl

Počítačové hry vytvořené v České republice jsou výborný vývozní artikl. Jsme také největším exportérem IT služeb mezi státy východní Evropy. „Profilujeme se třeba v oblasti kybernetické bezpečnosti,“ říká Hanzal. Například Polsko nebo Lotyšsko dělají pro podporu IT sektoru víc než ČR.  Polsko je hostitelskou zemí řady rozhodujících poboček velkých mediálních lídrů, jako jsou Meta a Google.

Česko, Maďarsko, Polsko i Slovensko dělají IT test

Pro české žáky a studenty je připravený velký IT test, který absolvují souběžně se svými vrstevníky v jiných zemích. Účast významně přesahuje očekávání. „Podařilo se nám otestovat cca 75 tisíc zástupců cílové skupiny, tedy zhruba 35 tisíc žáků základních škol, přes 35 tisíc studentů středních škol a 5 tisíc učitelů,“ vyjmenovává Hanzal.

Mezi jednotlivými státy nepozorujeme žádné velké rozdíly. „Test má různé tematické celky, od kyberbezpečnosti po kancelářské nástroje nebo komplexní úlohy. Najdeme tam ale také jednoduché programování, což může některé děti nasměrovat na dráhu budoucích programátorů. Musíme ještě vyhodnotit výsledky jednotlivých kategorií respondentů a hledat odpovědi, jak na tom jsme. Test je koncipován jako poměrně složitý, průměrná úspěšnost byla asi 53 %. Znamená to, že prostor pro zlepšování kompetencí určitě existuje,“ dodává na závěr Hanzal.