V České republice se na podnikatele a živnostníky dívají lidé přes prsty. Zvlášť když tento úhel pohledu využívají i někteří politici, kteří se tímto způsobem snaží voličům zalíbit a získat z toho politické body. Je ale tento pohled reálný?
Je zjištěno, že výrazná většina podnikatelů je poctivá, pracující o víkendech a nocích a v takovém tempu, o kterém se zaměstnancům a ostatním lidem ani nezdá. Navíc tyto osoby podnikají s rizikem neúspěchu a finančního zadlužení, což se může projevit jak na osobním životě podnikatele, tak také na jeho zdraví. Tyto negativní vlivy by se tedy měly odrazit v růstu nemocnosti podnikatelů. Je tomu ale skutečně tak?
Analýza nemocnosti živnostníků v roce 2017 od AMSP ČR
V roce 2017 provedla Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) ojedinělou a zatím v ČR jedinou analýzu na toto téma.
Výsledkem této analýzy bylo zjištění, že jedna osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) vykazuje šestnáctinásobně menší počet případů pracovní neschopnosti v porovnání s jedním zaměstnancem.
Z analýzy také vyplývá, že zatímco u zaměstnanců roste tendence zvyšovat počet pracovních neschopností, u živnostníků od roku 2009 do roku 2017 naopak klesl jejich počet na třetinu. Trvale klesá i počet živnostníků, kteří si nemocenské pojištění platí.
AMSP ČR porovnala v roce 2017 poslední dostupná data týkající se počtu případů pracovní neschopnosti zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a tyto údaje vyhodnotila v sedmiletém horizontu.
Karel Havlíček, předseda AMSP ČR, k této analýze dodává: „Není týdne, aby někdo nenapadnul živnostníky s ohledem na to, jakým způsobem využívají sociální systém na úkor ostatních. Jednoduchým porovnáním jsme prokázali, že tomu tak není. Z analýzy je zřejmé, že podnikatelé počet pracovních neschopností systematicky snižují, zatímco zaměstnanci jejich počet zvyšují. Nepřísluší mi komentovat, jestli je vykázaná nemocnost u zaměstnanců skutečná, ale zcela jednoznačně lze tvrdit, že osoby samostatně výdělečně činné sociální systém nezatěžují v takové míře jako zaměstnanci.“
Analýza nemocnosti živnostníků v období 2018–2020
Podobná analýza se od roku 2017 již neuskutečnila, proto pro další tříleté období využijeme údajů Českého statistického úřadu a především České správy sociálního zabezpečení.
Podíl živnostníků na celkové populaci ČR
Když vyjdeme z počtu osob OSVČ sledovaných ČSSZ a počtu obyvatel ČR, dostaneme se k údaji, že počet živnostníků sledovaných ČSSZ se mezi roky 2018–20 pohybuje v rozsahu 9,5 % až 9,82 %, přičemž tento podíl každý rok roste. Viz tabulka 1.
Nemocnost osob OSVČ
Přestože podíl osob samostatně výdělečně činných se v populaci ČR pohybuje těsně pod hranicí 10 %, počet případů výplaty nemocenské dávky se u OSVČ pohybuje pouze v rozsahu 1,57 % až 1,53 %, přičemž tento poměr s roky klesá.
Navíc výplata nemocenské dávky u osob OSVČ je skoro poloviční oproti ostatním osobám v populaci (0,76 % až 0,84 %), přičemž toto procento s přibývajícími roky procentuálně klesá.
Pouze u počtu proplacených dnů v nemoci se podíl osob OSVČ dostává nad 2 % (1,87 % až 2,10 %), což je ale stále pětkrát méně, než je podíl živnostníků v celkové populaci. Hodnoty tří sledovaných kritérií v jednotlivých letech ukazuje tabulka 2.
Jak je tedy ze získaných dat patrné, vykazovaná nemocnost osob samostatně výdělečně činných je ve sledovaném období 2017–2020 pětkrát až šestkrát nižší než u ostatních osob v populaci České republiky. Poměr nemocnosti živnostníků oproti zaměstnancům kopíruje úroveň uvedenou v roce 2017, tedy je šestnáctkrát nižší.
Autor: Miroslav Oupic