Oběd je pro Čechy nejdůležitější jídlo dne, které nikdo nechce vynechat. Pro mnoho z nás se ale polední menu v restauraci stalo luxusním zážitkem. Proto se krabičkové obědy z domova staly přínosnou variantou. V rozhovoru pro pořad eMoney jsme s Anetou Martiškovou, členkou vedení společnosti Edenred, probrali nové trendy ve stravování v České republice.
Polední menu jsou drahá a výrazně zasahují do rodinného rozpočtu. „Po pandemických letech se staly obědy v restauraci luxusem. Z našeho celorepublikového průzkumu víme, že se strávníci rozhodují podle ceny. Pokud se zvýší, až 90 % lidí přestane chodit do restaurací a nosí si jídlo v krabičce,“ říká Aneta Martišková.
K magické hranici 200 korun za oběd se kromě Prahy a Brna blíží i Liberec nebo České Budějovice. „Pokud vezmu opačné spektrum, tak například v Olomouci je ta cena jedna z nejnižších, a to je zhruba menu okolo 165 korun. V dalších krajských městech je to zhruba 170–180 korun. Zajímavostí je, že my sledujeme tyto trendy dlouhodobě. Od roku 2020 až do dnešních dnů cena obědů stoupla v průměru o 50 %,“ říká Martišková.
Jídlo je drahé, rodiny na něm neušetří
Pro rodinné rozpočty přináší stravování v restauracích poměrně náročné břemeno. „Pokud se podíváme třeba ve čtvrtém kvartálu loňského roku na mediánovou mzdu, což bylo zhruba 39 600 korun, tak je to zhruba 10 % rodinného rozpočtu. Bavíme se tu ale pouze o obědech,“ říká Martišková s tím, že lidé tak za obědy v restauracích zaplatí mezi 3500–4000 korun měsíčně, což je výpočet na základě útraty za obědy v rámci Edenred Restaurant Indexu
Do průzkumu Evropské komise Barometr FOOD se zapojilo zhruba 4 500 strávníků. „Ptali jsme se, kolik procent z rozpočtu jim ukrajuje stravování, myslíme tím i víkendy, snídaně, večeře, a je to zhruba 20–30 %,“ upozorňuje Martišková.
„Průměrná mzda a měsíční útraty za obědy jsou obecně mezi 8–10 %,“ dodává Martišková s tím, že nejhůře jsou na tom České Budějovice a Liberec, kde se procenta pohybují okolo 9,6–9,7 %. Nejlépe je na tom Praha, díky vysokým platům. „Tam je to okolo 8 %,“ vysvětluje Martišková.
Zaměstnanci chtějí vyšší platy
Podle Martiškové by ceny dále dlouhodobě růst neměly. Podle statistik Edenred Restaurant Indexu se ovšem dočasně mohou zvednout v průběhu léta – především v červenci. „Ceny nebudou razantně stoupat, pokud se nestane nějaká externalita, jako jsou vysoké ceny energií nebo nějaká pandemie.“
Najít kuchaře nebo servírky, kteří budou pracovat za nízkou mzdu, je skoro nemožné. Lidé v gastronomii chtějí vyšší platy, protože mají vysoké životní náklady.
Do vysokých cen v restauracích se propisují nejen náklady na energie. „Mezi další faktory patří třeba oborová inflace, která se pohybuje okolo 8,4–10 %. Vidíme, že tržby v restauracích nerostou a jsou na stejném průměru jako minulý rok. Vstupuje do toho cena práce a vyšší životní náklady zaměstnanců. To dělá restauracím těžkou hlavu,“ vysvětluje Martišková s odkazem na data z Dotykačky.
Dalším důvodem je nízká nezaměstnanost spolu s vyššími cenami nájmů, kvůli kterým se restauratérům zvedají náklady. „Vidíme přesun zákazníků z restaurací do domácích zásob,“ upozorňuje Martišková na nové zvyky. Obědy si pak do práce nosí v krabičce až 40 % zaměstnanců.
Bez lepku se skoro nikde nenajíme, řízek už nechceme
Lidé se podle evropských dat stravují jinak. „Ovlivňují je trendy, i když Češi je moc neřeší. Vidíme spíše přesun do bister, a to především na menších městech,“ říká Martišková s tím, že tato bistra řeší udržitelnost a kvalitu potravin. To preferuje především mladší generace.
Trendem je i vegetariánství a bezlepková strava. V restauracích ale jídel označených bezlepkovým symbolem moc nenajdeme. „Okolo 30 % lidí se přesouvá na tento typ stravy. A to je dlouhodobě za evropským průměrem, nicméně restaurace na to musí nějakým způsobem reagovat. 94 % restaurací už nějaké bezmasé jídlo nabízí,“ říká.
K snídaní cereálie místo vydatného jídla
Češi už si nevystačí s univerzální hnědou omáčkou a přepáleným řízkem. „Z průzkumu, který se realizuje od roku 2009 a probíhá v 19 zemích, máme robustní data. Ač to někdy nevypadá z hlediska zdraví obyvatel v České republice, tak se ten trend dlouhodobě mírně zlepšuje. Češi opouští sladké nápoje a vrací se k vodě. K obědu si dáváme méně piva, spíše jeho nealkoholickou verzi. Více jíme i saláty,“ představuje naše návyky Martišková.
Snídaně a brunche letí především ve velkých městech. „Nejzdravější jídlo dne je pro nás ale svačina. Co se týká snídaně, tak tu vynechává každý třetí Čech, a pokud snídáme, tak to jsou cereálie, müsli, čaj a káva,“ představuje standardní snídani Čechů, kterou obecně preferujeme na sladko. Oběd je v Česku kulturní trend. „V jižních zemích je to ale spíše večeře,“ uzavírá Martišková rozhovor.
Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast.
Autor: redakce
FocusOn je zpravodajský web zaměřený na nové trendy v ekonomice s důrazem na využívání moderních technologií.
